Devatenáctiletý útočník Šimon Stránský stojí před svou první sezonou v dospělém hokeji. Vítkovický odchovanec strávil poslední tři roky v zámořské juniorce, ale když nevyšla cesta do nejvyšších pater přes Draft NHL, rozhodl se vrátit domů do Ostravy a v modro-bílém dresu si dojít pro úspěchy v profesionálním hokeji i navázat na slavnou tradici hokejového rodu Stránských.
Připravuješ se na první sezonu v dospělém mužském hokeji, jak moc se na ni těšíš a jak ji vnímáš?
Hodně se těším. Bude to moje první sezona mezi chlapy, takže až tak úplně nevím, co přesně můžu čekat, ale těším se a věřím, že se sezona povede a že budu týmu prospěšný.
Po téměř třech letech v zámořské juniorské soutěži ses vrátil do mateřských Vítkovic. Byla to jediná možnost, nebo jsi měl více alternativ na výběr?
Já jsem preferoval návrat do Vítkovic. Je pravda, že o mě projevil zájem ještě jeden klub z Česka, ale já jsem chtěl jít úplně domů. Vítkovice o mě zájem měly, což mi udělalo velkou radost, takže nebylo co řešit. Vrátil jsem se tady.
Byl zájem jiného českého klubu velký?
Nevím, jak až moc velký byl. Přišla nabídka, jak moc mě chtěli, nemůžu posoudit a vlastně to ani nebylo rozhodující. Pro mě bylo důležité, že mají velký a seriózní zájem Vítkovice.
Možnost setrvání v zámoří padla, nebo jsi ji nechtěl využít?
Určitá možnost tam byla. Chtěli mě zpět, nabízeli mi hrát na výjimku, ale já už jsem se vracet nechtěl. Kdyby se mi opět nepovedlo probojovat se někam dál, tak po dalším roce by byl přesun nebo posun ještě o něco těžší a to jsem riskovat nechtěl. Zvolil jsem variantu návratu do Česka a doufám, že to je ta nejlepší možnost.
Před rokem byly do tebe vkládány veliké naděje před Draftem NHL, ale bohužel to nevyšlo. V čem ty osobně vidíš příčinu?
Nevím. Možná to bylo výkyvy v sezoně. Pár zápasů se mi povedlo, ale pak přišly i ty méně povedené. To mi bylo hodně vyčítáno a je pravda, že se mi nepovedly ani moc combine testy. To je můj osobní pohled. Je to už rok a je fakt, že nikdo za mnou vyloženě nepřišel a neřekl – nevybrali jsme si tě proto a proto.
K letošnímu draftu jsi upíral nějaké naděje?
Neříkám, že jsem jej nesledoval, ale moc jsem to už neřešil. Sám za sebe jsem ale nějaké velké ambice neměl. Od jara jsem ve Vítkovicích a plně se soustředím na to, co mě tady čeká v následujících měsících a letech.
Letní přípravu absolvuješ společně s týmem. Jak se cítíš?
Je to pro mě trochu něco jiného, protože v zámoří týmová příprava neexistuje. Tři roky jsem se tak připravoval sám s kondičním trenérem Radimem Poláškem. Teď příprava s týmem je samozřejmě v porovnání odlišná. Ale myslím, že je to dobré. Dřeme, je to opravdu makačka. Za sebe můžu říct, že jsem spokojený.
Tréninky na suchu jste kombinovali i s tréninky na ledě. Jak vnímáš tuto možnost?
Někdo může říct, že na led se má jít až později, že teď se má trénovat jenom na suchu. Já to takhle nevnímám. Mně nevadí, když chodíme na led. Já si rád zatrénuju na ledě. Vždycky to člověku dá více.
Jsi členem velkého hokejového rodinného klanu. Jak vnímali tví nejbližší návrat do Vítkovic, především dědeček Vladimír, který v roce 1981 vyhrál s Vítkovicemi mistrovský titul?
Já myslím, že měli radost. Děda určitě taky. My jsme se sice o tom moc nebavili, ale myslím, že je rád. Bude mít radost, že může chodit do Vítkovic na hokej a uvidí, že tady hraje zase další Stránský.
Tvůj starší bratr Matěj letos také zvolil variantu návratu ze zámoří, i když v jeho případě jde o přesun do KHL. Nelákal jsi jej domů, abyste si zahráli společně ve Vítkovicích?
Určitě jsem jej nelákal (úsměv). Já jsem věděl, že to Rusko je v jeho případě v jednání, takže jsem mu přál, aby mu to vyšlo. Osobně si myslím, že mohl nakouknout do NHL, ale prostě mu to v Americe nevyšlo a sám moc dobře věděl, že zůstat další rok na farmě by asi nebylo nejideálnější. Takže jsme mu všichni přáli, ať mu to Rusko vyjde. Na lákání a návrat do Vítkovic je v jeho případě myslím brzo. On má ty kvality na to, aby hrál buď KHL, nebo klidně i přes KHL se dostat zpátky do NHL, na extraligu má, myslím, ještě čas.
Každopádně v nové sezoně Tipsport Extraligy se fanoušci mohou těšit na souboj dvou Stránských. Jak se těšíš na duely s Litvínovem, který trénuje tvůj táta?
Jo, to bude prestižní, tam bude rivalita velká. Zatím jsme to moc neřešili, ale myslím, že v sezoně nějaká výzva proběhne.
Nesnažil se táta dostat z tebe informace o tréninku, o případné taktice Vítkovic a další interní věci?
Ne ne, ani já jsem zatím od něj nic nevyzvídal. Samozřejmě o hokeji jsme se bavili, ale ne nějak konkrétně, spíš takové ty klasické věci, jak to jde. Přece jen, on je v Litvínově, já jsem tady, takže ani on se do toho moc nechce motat a já taky nic ohledně Litvínova neřeším.
V návaznosti na tátu Darka v Litvínově, nebyl náhodou ten druhý český klub, který o tebe projevil zájem, právě Litvínov?
(smích) Ne, to opravdu nebyl.
Táta by tě nechtěl v týmu?
Ani já bych nechtěl být s ním v jednom týmu (smích)
Šimon Stránský
Číslo dresu: -
Post: útočník
Narozen: 21. prosince 1997 v Ostravě
Výška: 181 cm
Váha: 82 kg
Držení hole: levá
Odchovanec: Vítkovice
Předchozí kluby: Vítkovice (do 2014), Prince Albert Raiders (WHL, 2014 – 2017), HC VÍTKOVICE RIDERA (od 2017)
První zápas v extralize: -
První zápas ve Vítkovicích: -
Počet zápasů v extralize: -
Počet zápasů ve Vítkovicích: - (včetně Spengler Cupu a CHL)
Počet vstřelených branek v extralize: -
Počet vstřelených branek ve Vítkovicích: - (včetně Spengler Cupu a CHL)
(údaje k 1. 5. 2017)
Reprezentace: ČR, účast na MS „20“ 2017 a 2016, MS „18“ 2015 reprezentace „16“, „17“, „18“
Dosavadní úspěchy: stříbrný medailista Memoriálu Ivana Hlinky 2015. Mistr Česka staršího dorostu 2012
Draft NHL: dosud nebyl draftován
Rodina: děda Vladimír Stránský (mistr s Vítkovicemi 1981), otec Darek Stránský (trenér Litvínova), bratr Matěj Stránský (člen organizace Dallas Stars)
