Jedenadvacetiletý obránce Patrik Brůna v dorosteneckém věku zvolil cestu studia a hokeje v USA. Před loňskou sezonou se ale rozhodl pro dráhu profesionálního hokejisty a zvolil návrat zpátky domů. Ve VÍTKOVICÍCH si bude chtít vybojovat pevné místo mezi extraligovými beky a rozšířit počet startů z loňské sezony.
Patriku, ty máš za sebou poměrně netradiční hokejovou cestu. Popiš prosím, jak se seběhla tvá cesta do Ameriky.
Seběhla se tak, že jsem chtěl spojit studium s hokejem a jedinou možnost, aby se to povedlo, jsem viděl v odchodu do Ameriky. Odcházel jsem odsud v dorosteneckém věku a na podařilo se mi tam udržet pět let. Pak jsem se ale rozhodl, že bych chtěl hrát profesionálně hokej a vrátit se domů do Čech.
I přesto, že jsi působil mimo ty nejznámější zámořské juniorské ligy, pozvánky do reprezentace tě nemíjely. Co tomu chybělo, aby ses představil i na některém z MS?
Z mého pohledu bylo těžké, abych se trenérům ukázal. Dalo by se říct, že tím, že jsem byl v Americe, jsem nebyl trenérům tak moc na očích. Druhá věc pak je, že jsem na to asi v tu chvíli neměl.
Jak hodnotíš to propojení hokeje a studia v USA?
Je to tam skvěle propojené. Učitelé vědí, že kromě studia taky hrajete hokej, takže se vám snaží pomoci a není tam takový problém ty dvě věci skloubit dohromady.
Před loňskou sezonou ses rozhodl pro návrat do Česka a jako posilu tě představila Plzeň. V jejím dresu z toho nakonec byly jen tři zápasy. Jak zpětně toto působení hodnotíš? Nepřišla šance, kterou ti slíbili?
Byl jsem hodně vděčný za šanci, kterou jsem od Plzně dostal, že jsem mohl přijít na try out. Kádr byl dost plný, ale nakonec se mi podařilo zaujmout. Jsem rád, že se mi podařilo odehrát alespoň ty tři zápasy. Bylo super vidět jaká ta extraliga a vůbec profesionální hokej je. Myslím si, že mi to hodně otevřelo oči a díky tomu pak byla ta adaptace ve Slavii jednodušší a díky tomu přišla šance od VÍTKOVIC.
Sezonu jsi převážně strávil na krátkém hostování v Litoměřicích a později ve Slavii. Jaký je rozdíl mezi soutěžemi, které jsi hrál v USA a českou první ligou?
Je to dost velký rozdíl. V USA je o dost menší hřiště, takže je ten hokej celkově trochu jiný. Tady bych řekl, že i když je hřiště větší, tak je ten hokej rychlejší a díky tomu, že hraji mezi chlapa, je i tvrdší. V těch juniorských soutěžích není ten rozdíl tak velký. První liga i extraliga jsou hodně fyzicky náročné soutěže.
Po sezoně ses vydal do VÍTKOVIC. Jak se angažmá seběhlo? Měl jsi i nějaké jiné varianty?
Seběhlo se to tak, že jsme s agentem VÍTKOVICE oslovili a oni se na mě už během sezony párkrát byli podívat. Z jejich strany byl zájem a já jsem pak neváhal. Byla možná šance na návrat zpátky do Plzně, ale chtěl jsem změnu. Chtěl jsem někam, kde si to můžu vybojovat a věděl jsem, že tady je o mě nějaký zájem a jsem rád, že jsem se rozhodl takto.
Pro vítkovické fanoušky jsi možná trochu neznámým hráčem. Co je ti ve hře blízké? Jaký jsi typ hráče?
Určitě patřím spíše mezi defenzivnější beky, ale myslím si, že můžu přispět taky ofenzivě, třeba střelou od modré čáry. Spíš se ale soustředím na defenzivu a tvrdší hra mi není cizí.
S týmem za sebou máte už skoro měsíc přípravy. Jak ji hodnotíš? Dostáváte od trenérů pořádně zabrat?
Dostáváme hrozně moc zabrat. (směje se) Můžu říct, že je to jedna z nejintenzivnějších letních příprav, které jsem zažil, ale hodnotím to na výbornou. Trenéři nám dávají zabrat, ale je to super a hrozně si užívám, že tady můžu být. Snad se nám to vrátí v sezoně.
Stihl ses už v Ostravě zabydlet? Jak tady trávíš svůj volný čas?
Už jsem se stihl zabydlet, byt a vše potřebné už mám, za což jsem rád. Ostrava se mi zatím líbí, je to tady super. Tím, jaký dostáváme záhul, trávím volný čas spíše v klidu. Odpočívám, spím, snažím se zregenerovat na další tréninky. Chodím ale i na procházky, abych trochu poznal město a jeho okolí.
Za dva týdny proběhne akce Val darovat a ty budeš jedním z vítkovických hráčů, kteří budou darovat krev. Bude to pro tebe premiéra, nebo jsi pravidelným dárcem?
Bude to pro mě premiéra. Jsem ale rád, že jsme součástí takových akcí. Myslím si, že dárcovství krve je nesmírně důležitá věc, která může pomoci. Těším se a doufám, že se tam potkám taky s fanoušky!
