Vítkovice uspěly potřetí v řadě. Patrik Bartošák na ledě Mladé Boleslavi inkasoval jen jednou a po zápase v průchodu do kabin s radostí v očích a s úsměvem na rtech prohodil na poblíž stojící novináře "Takhle to vypadaá, když někam přijede Ostrava." Později už euforii krotil, ale nezastíral, že mu úspěšný vstup týmu do soutěže dělá radost.
Patriku, čili takhle to vypadá, když někam přijede Ostrava?
(úsměv) Samozřejmě je v tom nějaká euforie z toho, že jsme vyhráli první tři záapsy a máme devět bodů z devíti možných. Musíme ale pořád zůstat dole. V neděli musíme začínat úplně od nuly. Ale když člověk vyhraje takový zápas, zvlášť takovým způsobem, jakým jsme ho vyhráli v Boleslavi, tak si to potom hodně užíváte. Hlavně jsme ukázali obrovskou vnitřní sílu, že jsme zápas nevzdali a i když nám na začátku třetí třetiny nepřálo moc štěstí, moc jsme si nevytvářeli šance, tak jsme se kousli a došli si pro vítězství.
O výhře jste rozhodli v posledních pěti minutách. Po celé utkání jsi ale měl dost práce. Jak se ti chytalo?
Osobně se mi chytalo dobře. Teda až na ten gól, trochu jsem tu střelu podcenil. Připadalo mi to jako přihrávka, když mu to z hokejky vyletělo po zemi. Asi jsem to podcenil a podjelo mi to pod nohou. To si trochu vyčítám. Ale nakonec jsme vyhráli. Kluci to zase parádně otočili. Osobně se mi chytalo výborně, až na tu jednu malou chybku.
Do 55. minuty jste prohrávali. Věřil jsi, že byste mohli zápas otočit?
Věřil. Já věřím vždycky. Na začátku třetí třetiny to bylo trochu ovlivněno tím, že jsme hráli tři oslabení. Parádně jsme je ale ubránili. A věřit se musí vždycky. I kdyby nás tlačili do konce zápasu. I kdybychom vyrovnali třeba v poslední minutě, v posledních třiceti sekundách, tak pořád je to vyrovnání. Člověk musí věřit pořád a já se víry nevzdávám.
Patriku, čili takhle to vypadá, když někam přijede Ostrava?
(úsměv) Samozřejmě je v tom nějaká euforie z toho, že jsme vyhráli první tři záapsy a máme devět bodů z devíti možných. Musíme ale pořád zůstat dole. V neděli musíme začínat úplně od nuly. Ale když člověk vyhraje takový zápas, zvlášť takovým způsobem, jakým jsme ho vyhráli v Boleslavi, tak si to potom hodně užíváte. Hlavně jsme ukázali obrovskou vnitřní sílu, že jsme zápas nevzdali a i když nám na začátku třetí třetiny nepřálo moc štěstí, moc jsme si nevytvářeli šance, tak jsme se kousli a došli si pro vítězství.
O výhře jste rozhodli v posledních pěti minutách. Po celé utkání jsi ale měl dost práce. Jak se ti chytalo?
Osobně se mi chytalo dobře. Teda až na ten gól, trochu jsem tu střelu podcenil. Připadalo mi to jako přihrávka, když mu to z hokejky vyletělo po zemi. Asi jsem to podcenil a podjelo mi to pod nohou. To si trochu vyčítám. Ale nakonec jsme vyhráli. Kluci to zase parádně otočili. Osobně se mi chytalo výborně, až na tu jednu malou chybku.
Do 55. minuty jste prohrávali. Věřil jsi, že byste mohli zápas otočit?
Věřil. Já věřím vždycky. Na začátku třetí třetiny to bylo trochu ovlivněno tím, že jsme hráli tři oslabení. Parádně jsme je ale ubránili. A věřit se musí vždycky. I kdyby nás tlačili do konce zápasu. I kdybychom vyrovnali třeba v poslední minutě, v posledních třiceti sekundách, tak pořád je to vyrovnání. Člověk musí věřit pořád a já se víry nevzdávám.
Na Mladé Boleslavi bylo znát, jak moc chce zápas urvat, připsat si první body v sezoně. Jak cenné je to vítězství?
Určitě je hodně cenné. Jak už jste říkal, Boleslav musela zápas vyhrát. Taky hráli výborný hokej a šlo na nich vidět, že chtějí první body, ale my jsme to houževnatostí a hokejovým umem nakonec přetlačili.
Jak vám pomohlo, že jste na zápas jeli už ve čtvrtek a přespali v Poděbradech?
Pomohlo nám to hodně. Kdybychom jeli až v den zápasu a měli pět šest hodin v nohách, tak bysme třeba neměli energii v těch posledních pěti minutách. Naštěstí jsme energii měli a tři body jsme dali. Myslím si, že to byla velká výhoda a na konci zápasu se to odrazilo. Energie jsme měli víc než Mladá Boleslav.
