Vítkovičtí padli doma s Plzní vinou neproměněných šancí a přesilovek. Kapitán Rostislav Olesz měl ve druhé třetině v přečíslení ideální šanci, ale přestřelil. Po zápase se proto na sebe hodně zlobil a bylo evidentní, jak moc jej třetí prohra v řadě naštvala.
S Plzní jste odehráli bojovný a vyrovnaný zápas, ale nestačilo to. V čem byl problém?
Bez gólu nemůžeme vyhrát. Šancí jsme měli dost, já jsem měl vyloženou šanci... Je to o našich neproměněných šancích. Ne o tom, že bychom neplnili systém, ale jak nám řekl trenér hned po zápase v šatně, tento zápas rozhodly přesilové hry. My se z nich musíme prosazovat, my hráči, kteří jsme na to určení. Nedáváme góly z přesilových her a tohle byl typický zápas, kdy to rozhodlo. V pět na pět ubojujete všechno, ale stejně máte na konci nula bodů. Mě osobně to hrozně štve.
Přesilových her proti tak kvalitnímu soupeři jste měli osm, nevyužili jste žádnou...
Je to tak. To bylo rozhodující. Hodně přesilovek na obou stranách. Oni se prosadili, my ne. Měli jsme šance, ale nevyužili jsme je.
Kde hledat příčinu vašeho střeleckého trápení v přesilovkách?
Asi v nemohoucnosti střelců. Těžko říct. Můžeme to trénovat kolikrát chceme, ale pak přijde zápas a nepadne to tam. Takže další den musíme jít a zase to trénovat.
Plzeň byla v předchozích zápasech hodně produktivní, byl zápas z vaší strany raději opatrnější, abyste předešli nějakým střeleckým závodům?
To ne. Těžko se odpovídá. Úvod jsme měli dobrý, vletěli jsme na ně, hned jsme měli přesilovku. Tam jsme měli otevřít skóre. Ve druhé třetině jsme měli výbornou příležitost, situaci dva na jednoho s Romanem Szturcem a já netrefím bránu. Odkrytou bránu, kdy se gólman přesouval. Hodně mě to mrzí. A jsem dost naštvaný.
Poprvé jste hráli v červených dresech...
To bych nijak neřešil. Je mi srdečně jedno, co se říká nebo říkalo, nějaké pověry a tak dále. Nehráli jsme v červených poprvé, nehráli jsme v nich naposledy. Pověry... Hodně se toho říká. Nesmíte třeba couvat autobusem při cestě na stadion... Zápas rozhodlo proměňování šancí, my jsme žádný gól nedali.
Tři zápasy, nula bodů. To není úplně dobré, že?
Katastrofa. Je to velice těžké, akceptovat to. Hodně to mrzí a štve. Proti Plzni byl výkon dobrý, ale nedali jsme góly. Jsem fakt naštvaný, i na sebe.
S Plzní jste odehráli bojovný a vyrovnaný zápas, ale nestačilo to. V čem byl problém?
Bez gólu nemůžeme vyhrát. Šancí jsme měli dost, já jsem měl vyloženou šanci... Je to o našich neproměněných šancích. Ne o tom, že bychom neplnili systém, ale jak nám řekl trenér hned po zápase v šatně, tento zápas rozhodly přesilové hry. My se z nich musíme prosazovat, my hráči, kteří jsme na to určení. Nedáváme góly z přesilových her a tohle byl typický zápas, kdy to rozhodlo. V pět na pět ubojujete všechno, ale stejně máte na konci nula bodů. Mě osobně to hrozně štve.
Přesilových her proti tak kvalitnímu soupeři jste měli osm, nevyužili jste žádnou...
Je to tak. To bylo rozhodující. Hodně přesilovek na obou stranách. Oni se prosadili, my ne. Měli jsme šance, ale nevyužili jsme je.
Kde hledat příčinu vašeho střeleckého trápení v přesilovkách?
Asi v nemohoucnosti střelců. Těžko říct. Můžeme to trénovat kolikrát chceme, ale pak přijde zápas a nepadne to tam. Takže další den musíme jít a zase to trénovat.
Plzeň byla v předchozích zápasech hodně produktivní, byl zápas z vaší strany raději opatrnější, abyste předešli nějakým střeleckým závodům?
To ne. Těžko se odpovídá. Úvod jsme měli dobrý, vletěli jsme na ně, hned jsme měli přesilovku. Tam jsme měli otevřít skóre. Ve druhé třetině jsme měli výbornou příležitost, situaci dva na jednoho s Romanem Szturcem a já netrefím bránu. Odkrytou bránu, kdy se gólman přesouval. Hodně mě to mrzí. A jsem dost naštvaný.
Poprvé jste hráli v červených dresech...
To bych nijak neřešil. Je mi srdečně jedno, co se říká nebo říkalo, nějaké pověry a tak dále. Nehráli jsme v červených poprvé, nehráli jsme v nich naposledy. Pověry... Hodně se toho říká. Nesmíte třeba couvat autobusem při cestě na stadion... Zápas rozhodlo proměňování šancí, my jsme žádný gól nedali.
Tři zápasy, nula bodů. To není úplně dobré, že?
Katastrofa. Je to velice těžké, akceptovat to. Hodně to mrzí a štve. Proti Plzni byl výkon dobrý, ale nedali jsme góly. Jsem fakt naštvaný, i na sebe.
