Mistrovství světa ve Švédsku a Dánsku je za námi, a tak se sluší ohlédnout se za těmi, kteří dres českého, dříve československého národního týmu oblékali na šampionátu. Soupis je plný zajímavých jmen.
Mistrovství světa v ledním hokeji se hrají od roku 1920, ovšem v prvních letech rozhodně nemůžeme hráče VÍTKOVIC v soupisce československého reprezentačního výběru hledat. Je to logické, vždyť vítkovický hokejový klub v té době ještě neexistoval, stejně jako žádný jiný ostravský oddíl.
Pokud se ovšem zaměříme na 30. léta, tak tam už jeden ojedinělý případ najdeme. Brankář Karel Vorel v roce 1933 kryl záda československé jedničce na bronzového týmu Janu Pekovi. Vorel v onom zmíněném roce neoblékal dres VÍTKOVIC, ale rivalského Slovanu Moravská Ostrava. I tak šlo o vůbec prvního ostravského hokejistu v národním dresu. A nic na tom nemění ani fakt, že nezasáhl ani do jednoho zápasu. Karel Vorel později, v roce 1935 přestoupil do VÍTKOVIC a byl brankářskou jedničkou klubu v jeho první ligové sezoně 1936/1937.
Nikdo až do roku 1949, na šampionát to ale nestačilo
Vorel v roce 1933 byl první a na dlouhou dobu jediný ostravský hokejista v československém dresu. Až na konci 40. let se v rámci nového přístupu k reprezentaci dostali do národního dresu další Ostravané. Byla to velká sláva, když doma v Ostravě v březnu 1949 oblékli v přátelském utkání proti Polsku svetr s lvíčkem na prsou Milan Vašat a Ladislav Staněk z VÍTKOVIC a Eduard Remiáš a Miloslav Blažek z Ostravské Slavie. Oba druzí zmínění od další sezony už působili ve VÍTKOVICÍCH. Nicméně jejich debut v reprezentačním týmu se odbyl až po zlatém šampionátu ve Stockholmu. Takže ani jeden z této čtveřice ani nikdo jiný do konce 40. let na šampionátu nestartoval.
Stálice 50. let – Václav Bubník
Po rozbití LTC, a tedy národního týmu v roce 1950 komunistickým režimem se Československo šampionátů 1950 ani 1951 (radši) neúčastnilo. Obnovenou premiérou reprezentace na mistrovství světa byla olympiáda v Norsku v roce 1952. Tehdy se hry započítávaly jako mistrovství světa. Národní dres oblékli Václav Bubník, Miroslav Ošmera a Miloslav Blažek. Pro Blažka to bylo (z politických důvodů, nikoli herních) první a poslední vystoupení na světové scéně. To urostlý zadák, dříve útočník, Bubník se na mistrovství světa představil ještě v letech 1954, 1955 a 1956. Ošmera sice v roce 1952 šel do reprezentace z vojenského ATK, jenže to bylo po povinné vojně, rok před tím i roky potom hrál za VÍTKOVICE, na mistrovství si zahrál i v roce 1954. Bubníka pak v roce 1955 doplnil Jan Lidral, českobudějovický odchovanec, který kvůli problémům se životosprávou dostal za trest umístěnku do Ostravy, kde v dresu VÍTKOVIC odehrál pět sezon a patřil k nejlepším bekům.
První medaili přivezli Grabovský a Vlach
Vzhledem k tomu, že VÍTKOVICE patřily mez nejsilnější kluby 50. let, nominace jejich hráčů pro vrchol reprezentační sezony nebyla překvapivá. V roce 1957 do Moskvy na šampionát jeli Miroslav Vlach a Ladislav Grabovský a vrátili se s bronzovými medailemi.
Miroslav Vlach reprezentoval dál, v roce 1958, ale hlavně v roce 1959, kdy v rozhodujícím posledním zápase s Kanadou vstřelil klíčový 5. gól, čímž rozhodl o bronzu pro Československo. 
Vlach, Kasper, Mikoláš
Od poloviny 50. let reprezentoval i další ostravský rodák Jan Kasper, ovšem ten v té době hájil barvy brněnské Rudé Hvězdy. Olympiáda v roce 1960 se opět započítávala jako mistrovství, z VÍTKOVIC hrál opět Vlach. Jaké ale bylo překvapení, když po sestupu v roce 1960 za rok hned tři Vítkovičtí jeli na šampionát do Ženevy? Jan Kasper, Josef Mikoláš a Miroslav Vlach dopomohli VÍTKOVICÍM zpět do ligy a národnímu týmu k historickému světovému stříbru a titulu Mistrů Evropy v roce 1961.
Trio ve stejném složení si zahrálo na šampionátu i v roce 1963, kdy opět přivezlo medaili, tentokrát bronzovou a Vlach byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje. Třetí světový bronz si Mirek Vlach přivezl v roce 1964, to už reprezentoval z VÍTKOVIC sám a bohužel na dlouho byl poslední.
Až přišel František Černík
Ve druhé polovina 60. let a v první polovině 70. let se VÍTKOVICE musely bez svého zástupce na světovém šampionátu obejít. Nedá se svítit. Mužstvo, které hrálo šest let druhou ligu asi nemohlo mít svého reprezentanta. Vše se změnilo, až dozrál František Černík. Na svém prvním šampionátu zaznamenal i dosud historický moment. V Katovicích 1976 se stal prvním ostravským i vítkovickým mistrem světa.
V roce 1978 šel Černík do reprezentace sice z Jihlavy, ale bylo to před návratem do Vítkovic z povinné vojny. Mistrovství světa v Praze skončilo stříbrem, škoda, zlatý hattrick byl na dosah. Zvlášť, když kučeravý Černík rozstřílel v zápase se Sovětským svazem brankáře Treťjaka hattrickem.
Druhá zlatá generace v reprezentaci
A opět, jakmile měly VÍTKOVICE tým na ligovou medaili, pozvánky do reprezentace se objevily. V roce 1979, po ligovém bronzu, se na stříbrné mistrovství světa do Moskvy dostal vedle Františka Černíka také obránce Milan Figala a útočník Ladislav Svozil.
Na šampionát 1981 se za novopečené mistry Československa dostali brankář Jaromír Šindel, znovu František Černík a Miroslav Fryčer a přivezli domů bronzovou medaili. Ladislav Svozil chyběl jen kvůli těžkému zranění ze závěru mistrovské sezony.
V roce 1982 byl na stříbrném šampionátu František Černík a také obránce Antonín Plánovský. Další stříbro do své, ale i vítkovické sbírky, přivezli v roce 1983 František Černík a Ladislav Svozil. A tím perioda reprezentantů z VÍTKOVIC na mistrovství světa skončila. Olympiáda v roce 1984, kde hráli jak Černík, tak Svozil, se jako šampionát už nezapočítávala a ve zlaté Praze 1985 už byl jen Šindel, který ale v té době už neoblékal dres VÍTKOVIC.
Bronz na přelomu federace
V roce 1992 vystoupila na mistrovství světa reprezentace naposledy pod společnou československou hlavičkou. V Praze a Bratislavě z toho byl bronz a na něm se podílel Richard Šmehlík, ten na šampionátu debutoval už rok před tím.
Do samostatné české historie vstoupil tým bronzovým úspěchem na mistrovství v Německu 1993 a byli u toho obránci Miloš Holaň a Aleš Flašar, kteří zastupovali novopečeného vicemistra Federální hokejové ligy z VÍTKOVIC. V roce 1994 ještě reprezentoval Miloš Holaň.
Ve zlaté generaci českého hokeje
Od druhé poloviny 90. let se období českého hokeje označuje jako zlatá generace. A není divu – mistři světa 1996, 1999, 2000, 2001, 2005, stříbro 2006, bronz 1997, 1998 a především zlato z olympiády 1998. A tato zlatá generace se nemohla obejít bez hokejistů, kteří buď vyrostli ve VÍTKOVICÍCH, nebo do reprezentace šli rovnou z klubu. V prvním zmíněném případě jde především o hráče z NHL, kteří odešli do zámoří ještě v mladém věku – Pavel Kubina, Filip Kuba, Václav Varaďa. Ve druhém případě šlo o hráče, kteří si o nominaci řekli přímo v modro-bílém dresu: Roman Šimíček, Martin Prusek, David Moravec, Vladimír Vůjtek.
Roman Šimíček nahrál na rozhodující gól ve finále mistrovství světa 1999, kde s ním zlato slavili Martin Prusek a David Moravec. Vladimír Vůjtek byl naším nejlepším útočníkem na šampionátu ve Finsku 1997, ale zastavila jej hromadná bitka v zápase s Kanadou, kde se na něj Kanaďané vrhli, ale rozhodčí i direktoriát nepochopitelně distancovali i Vůjtka, čímž tým citelně oslabil pro semifinále. Václav Varaďa byl ve zlaté partě 2000. Pavel Kubina a Filip Kuba přijeli z NHL pro zlato v roce 2001. Doplnil je David Moravec a také Martin Procházka, který tou dobou působil ve VÍTKOVICÍCH. Zlato vybojovali Pavel Kubina a Václav Varaďa i v roce 2005 v památné sezoně výluky v NHL, takže na šampionát šli rovnou z vítkovického dresu.
Z mladší generace je pak potřeba zmínit i Zbyňka Irgla nebo Petra Hubáčka. Oba přivezli stříbro z Rigy 2006. Irgl sehrál klíčovou roli, když poslal gólem v prodloužení čtvrtfinále domů Rusy.
Pokračovatelé zlaté generace
Svými výkony ve vítkovickém dresu si o nominaci, byť na pozici brankářské trojky, řekl i Marek Pinc, a to v roce 2007. Reprezentoval společně s Irglem, Hubáčkem, Michalem Barinkou a také Rostislavem Oleszem.
V Kanadě 2008 bojovali za české barvy Filip Kuba, Zbyněk Irgl a Tomáš Fleischmann, který prošel mládeží VÍTKOVIC.
Do Švýcarska 2009 jela velmi početná skupina hráčů s vítkovickou minulostí či angažmá. Brankáři Martin Prusek a Jakub Štěpánek, obránci Roman Polák a Michal Barinka a útočník Rostislav Olesz.
Zlatá medaile neboli spíše zlatá krádež za bílého dne v Německu 2010. Podceňovaný tým nakonec vyhrál. Mistry světa se tehdy stali Jakub Štěpánek, Michal Barinka, Marek Kvapil – všechno hráči, kteří pár týdnů před tím bojovali ve finále proti Pardubicím ve vítkovickém dresu. Mezi šampiony byl i Petr Hubáček, který ročník 2009/2010 ve VÍTKOVICÍCH začal, ale v jeho průběhu odešel do mateřské Komety.
Reprezentují odchovanci
V následujících letech už Vítkovičtí do reprezentace promlouvali především jako ti, kteří v Ostravě začali hrát velký hokej, ale o nominaci na aktuální šampionát si řekli v jiném působišti. I tak se sluší zmínit účasti.
MS 2012 – brankář Petr Mrázek. MS 2014 Roman Polák a také obránce Lukáš Kovář, který už byl v dějišti šampionátu, ale na soupisku nakonec zapsán nebyl. V roce 2018 se na mistrovství představil odchovanec Adam Polášek. Zaujme také jméno brankáře Dominika Hrachoviny, ovšem ten je s VÍTKOVICEMI spjat až od letoška, takže je zde zmíněn jen pro zajímavost. To Patrik Bartošák si o své místo na šampionátu 2019 řekl v modro-bílém dresu. Odchovanci na světové scéně, kteří ale na šampionát zamířili z jiných angažmá jsou Lukáš Klok a Matěj Stránský. Spolu se potkali v Lotyšsku 2021 v onom podivném covidovém mistrovství bez diváků. Rok na to, v roce 2022 to byl za ex-vítkovické už jen Matěj Stránský.
Zlato z Prahy 2024 pro vítkovické trio
Není to chlubení se cizím peřím, ale stejně jako v předešlém odstavci, také v příběhu o zlatém triumfu z Prahy 2024 zmiňujeme hráče, kteří prošli VÍTKOVICEMI, byť se jedná jen o malou část jejich mládežnické kariéry. A tak je řeč o mistrech světa Petru Mrázkovi, Matěji Stránském a Ondřeji Palátovi.
Neúspěšné čtvrtfinále 2025
Také na letošním mistrovství světa nechyběla vítkovická stopa. Své místo si v Rulíkově týmu znovu vybojoval odchovanec Matěj Stránský. Druhým hráčem s vítkovickou minulostí pak byl obránce Filip Pyrochta, který v Ostravě působil v sezoně 2020/21, načež po sezoně zamířil do finské Liigy.
Reprezentační trenéři
Aby byl výčet Vítkovických v reprezentaci na mistrovstvích světa kompletní, určitě se sluší zmínit Aloise Hadamczika a Vladimíra Vůjtka staršího, kteří českou reprezentaci (a nejen tu – v případě Vůjtka) vedli jako hlavní trenéři na šampionátech.
A v neposlední řadě také videotrenéra Denise Havla, který přivezl bronz z MS 2023 a zlato z roku 2024.
