Demolice favorizované Sparty, válka se Zlínem, noví lídři na obzoru a především sezona, která přinesla do Evropy nejlepší hokejisty světa. Extraligový ročník 2004/2005 byl díky výluce v zámoří nezapomenutelný. Vítkovickým fandům nabídl dramatické momenty, které se zapsaly do historie.
Sezona 2004/2005. Jedna z nezapomenutelných sezon. Kanadsko-americká NHL se zmítala v krizi kolem smlouvy mezi vedením ligy a hráčskou asociací. Hráči vstoupili do stávky, která se nakonec protáhla až na celou sezonu. Tím došlo k obrovským přesunům hráčů ze zámoří do Evropy a drtivá většina z nich se vrátila do mateřských klubů.
Nejinak tomu bylo v Česku. A VÍTKOVICE také nebyly výjimkou. Volání domova vyslyšeli ve vítkovickém případě obránci Pavel Kubina a Marek Malík, brankář Martin Prusek a útočník Pavel Kubina. Kromě těchto hvězd se vrátili i hráči z "východu" - David Moravec, Radek Philipp a poté také Vladimír Vůjtek ml. Ze Sparty se domů výměnou za Rostislava Olesze vrátil vítkovický srdcař Roman Šimíček. V Ostravě se budoval silný kádr, který měl obrovský potenciál. Ovšem také ostatní týmy posilovaly návratem hvězdných odchovanců. Nejen v kabině došlo ke změnám.
Do pozice generálního manažera HC VÍTKOVICE byl před sezonou uveden bývalý odchovanec Aleš Pavlík. František Černík se stal prezidentem klubu.
První zápas sezony před téměř vyprodanou ČEZ Arénou VÍTKOVICÍM vyšel. Po pěti kolech se dokonce tým objevil na prvním místě tabulky. Hala poprvé praskala ve švech, když přijelo Kladno v čele s Jaromírem Jágrem. Bohužel prohra z tohoto utkání znamenala ústup z vedoucí příčky a na čas ústup ze slávy obecně.
V následujících třinácti utkáních Ostravané vyhráli jen jednou. Došlo na hráčské pohovory, i na nepopulární výměny. Trenérské duo Ladislav Svozil – Aleš Tomášek muselo balit kufry. Sérii porážek zastavil tým pod vedením prozatímního trenéra Mojmíra Trličíka. Toho pak po dvou zápasech vystřídali Vladimír Vůjtek společně s Milošem Holaňem ml. Z týmu odešli David Moravec a Luděk Krayzel. Kapitánské céčko odevzdal Jiří Burger ve prospěch Pavla Kubiny. Všechny tyto změny, jakkoli v daném momentu nepopulární a vítkovickými fandy dost nelibě přijímané, vedly k jedinému cíli. Tím bylo zlepšení výkonů. A stalo se.
V kabině se trochu pročistila atmosféra. Výkony začaly mít stoupající tendenci. Marek Pinc zažíval životní sezonu, z postu jedničky vytlačil Martina Pruska a byl jednou z opor mužstva. Parádně se předváděl také Roman Šimíček, který společně s křídly Zbyňkem Irglem a Petrem Hubáčkem vytvořil velice údernou trojici.
Martin Prusek byl koncem prosince vytrejdován do Znojma za obránce Pavla Mojžíše a Aleše Křetínského. VÍTKOVICE tím řešily problematickou situaci v obraně, například Pavel Kubina musel část sezony vynechat vinou brutálního faulu Michala Mikesky a následnému zranění kolene.
VÍTKOVICE se zvedly až postupem času. Své sehrál i fakt, že to hráčům z NHL začalo šlapat. Prakticky všechny extraligové kluby sledovaly na úvod soutěže pomalý rozjezd zámořských hráčů. Jakmile se však krajánci dostali do ráže, bylo to skvělé představení. Ostravané dohnali manko a ve zbytku soutěže už jen kontrolovaly osmou pozici pro postup do play off. Vyřazovací boje si zajistily dvě kola před koncem a šly do nich ze sedmého místa. Sebevědomé, rozehrané.
Favorit je mimo hru
Ve čtvrtfinále narazili Ostravané znovu po roce na Spartu Praha. Holešovičtí byli doslova přecpáni hvězdami a pomýšleli hodně vysoko. VÍTKOVICE ale hned v prvním zápase vymazaly nejlepšího gólmana základní části Tomáše Pöpperleho. Vyhrály 5:1. Ve druhém utkání sice padly těsně 4:5, ale v následujících dvou domácích utkáních Spartu k výhře nepustily. Za stavu 3:1 pro VÍTKOVICE se série přesunula do Prahy, kde ostravská parta zpečetila svůj postup do semifinále vítězstvím 6:4.
Nečekané se stalo skutkem, superfavorit Sparta byla venku ze hry a do semifinále si cestu mezi čtyři nejlepší proklestily mnohými odepisované VÍTKOVICE.
Čtvrtfinále play off
Sparta – VÍTKOVICE 1:4 na zápasy
4. 3. 2005: Sparta – VÍTKOVICE 1:5 (0:3, 1:0, 0:2)
5. 3. 2005: Sparta – VÍTKOVICE 5:4 (2:1, 2:1, 1:2)
8. 3. 2005: VÍTKOVICE – Sparta 3:1 (0:0, 1:1, 2:0)
9. 3. 2005: VÍTKOVICE – Sparta 3:2 (1:0, 1:0, 1:2)
12. 3. 2005: Sparta – VÍTKOVICE 4:6 (0:2, 2:2, 2:2)
Válka se Zlínem
Po třech letech tak VÍTKOVICE znovu postoupily do semifinále a stejně jako v roce 2002 byl jejich soupeřem Zlín. Na ledě se strhla neskutečně vyrovnaná, a především vyhrocená série. Šlo o postup do finále, ale po průběhu samotných zápasů začalo jít i o víc. A věděly to oba týmy i fanoušci na rozdílných stranách.
První duel ve Zlíně patřil hostům z Ostravy, kteří zásluhou Kubinova vyrovnání na 2:2 28 sekund před koncem rozhodli o prodloužení a následně uspěli v nájezdech, vítěznou penaltu jel Zbyněk Irgl. Druhý duel poznamenaly šarvátky, strkanice. Byl to mnohem méně pohledný hokej, a hlavně se už hrálo hodně na emoce. Zlín vyhrál 4:2. Medvědi (tehdy byl znakem Zlína medvěd Hamé, pozn. red.) zpečetili výhru poté, co Balaštíkovi na gól do prázdné brány nahrával Martin Hamrlík dvěma hokejkami – svou a brankářskou, kterou podával Igoru Murínovi. Vítkovičtí se cítili být podvedení, taková hra je zakázaná, leč gól platil a Ostravané tím ztratili šanci na další srovnání v závěru utkání. Emoce propukly hned po vhazování po gólu. Do hromadné bitky se zapojili všichni, kteří byli na ledě. Petr Hubáček dostal pětizápasový distanc za napadení Kristka. Trest mu byl později snížen na tři zápasy, Marek Malík za atak na Miroslava Okála dostal trest na dvě utkání.
Za stavu 1:1 se emotivní série přesunula do Ostravy. Historicky nejvyšší návštěva v ČEZ Aréně – 10 180 diváků – dvakrát přivítala vítkovické borce. V obou utkáních se domácím dařilo. Třetí zápas rozhodl skvělým blafákem v prodloužení Vladimír Vůjtek, čtvrtý zápas zase po dramatickém průběhu nakonec vyzněl 3:1 pro domácí. Bohužel mužstvo se neoprostilo od euforie, kterou s sebou stav 3:1 na zápasy přinesl.
Divoké oslavy na ledě s vyprodanou halou byly předčasné a zřejmě také pomohly Zlínu mobilizovat poslední síly. Udělat poslední krok bývá nejtěžší, bohužel VÍTKOVICE jej nezvládly, byť na to měly tři pokusy.
Ve Zlíně, v utkání číslo 5, domácí poměrně jednoznačně odvrátili první mečbol. V Ostravě šesté utkání dospělo znovu až do nájezdů, ve kterých ovšem Marek Pinc nechytil ani jeden pokus, a tak se ševci dotáhli.
Za stavu 3:3 na zápasy čekal oba týmy rozhodující sedmý duel na zlínském ledě. K němu jel s týmem i nový druhý brankář Michal Mařík. Svou příležitost dostal velice brzy, když šel do brány na trestné střílení nařízené zkraje první třetiny. Uspěl. Ostravané vycítili, že tohle by mohl být zlomový duel. Zvláště poté, co skóre otevřel Václav Varaďa.
Vítkovice vedly v polovině zápasu 1:0, ale ani to jim nestačilo. Zlín doma dokázal zabrat, eliminovat další šance soupeře a hlavně být efektivní ve využívání šancí. Vyhrál 4:1. Na ledě se opět strhly emoce, ovšem nic už nemohlo zvrátit stav série. Pavel Kubina po utkání neudržel nervy na uzdě a vyrukoval na rozhodčího Bolinu s tím, že byl podjatý, ba dokonce podplacený. Ševci postoupili do finále. Bronz bral zásluhou lepšího umístění v základní části Liberec. Na Vítkovice zbyla nepopulární 4. příčka.
Semifinále mělo dohru u soudu, když na Pavla Kubinu za jeho výroky podal trestní oznámení rozhodčí Bolina. Soud nakonec uznal žalobu, protože Pavel Kubina neměl k dispozici důkazy svědčící o tom, že by byl rozhodčí Bolina podplacen Zlínem. Vítkovický obránce musel zaplatit pokutu ve výši 200 000 Kč a navíc dostal neuvěřitelný trest v podobě stopky na 30 soutěžních utkání.
Semifinále play off
Zlín – Vítkovice 4:3 na zápasy
20. 3. 2005: Zlín – Vítkovice 2:3 SN (1:1, 1:0, 0:1 – 0:0)
21. 3. 2005: Zlín – Vítkovice 4:2 (1:0, 2:1, 1:1)
24. 3. 2005: Vítkovice – Zlín 3:2 PP (1:2, 0:0, 1:0 – 1:0)
25. 3. 2005: Vítkovice – Zlín 3:1 (0:1, 2:0, 1:0)
28. 3. 2005: Zlín – Vítkovice 5:2 (2:2, 0:0, 3:0)
30. 3. 2005: Vítkovice – Zlín 3:4 SN (1:1, 1:2, 1:0 – 0:0)
1. 4. 2005: Zlín – Vítkovice 4:1 (0:0, 1:1, 3:0)
Pro Vítkovice, jakkoli domácí soutěž měla hořký konec, přece jen sezona měla punc zlata. Stejně jako evropské ligové soutěže, také mistrovství světa ve Vídni mělo špičkovou úroveň díky kvantu hvězd, které na šampionát dorazily. V těžké světové konkurenci opět český národní tým ukázal svou sílu a radoval se ze zisku zlatých medailí. Titulem mistra světa se mohli pochlubit Pavel Kubina a Václav Varaďa.
Sestava: Pinc, Prusek, Filc, Mařík - Philipp, Kubina, Malík, Hudec, D. Seman, Černošek, Chmelíř, Dresler, Kumstát, Křetínský, Jurečka, Rimmel, Mojžíš, D. Mocek, Prokop, Cebák, J. Mocek - Irgl, Štefanka, Varaďa, Burger, Šimíček, Hubáček, I. Padělek, Vůjtek ml., Moravec, Turek, J. Hulva, Míka, Šebesta, L. Krayzel, R. Procházka, M. Tomášek, Peterek, Köhler, Krenželok, Kalus, T. Káňa. Trenéři: Ladislav Svozil a Aleš Tomášek, od 29. října Mojmír Trličík, od 2. listopadu Vladimír Vůjtek a Miloš Holaň ml.
