Bez ohledu na to, že se jedná teprve o přípravu, obránce Karel Plášil zažil velice vydařený vstup do svého vítkovického angažmá. V premiéře v modro-bílém dresu v divokém utkání v Šumperku se podílel na obratu z 0:3 na 5:4 gólem a asistencí. A i když sám hovořil o tom, že se necítil v utkání příliš dobře, byl dost vidět.
Karle, statisticky tvá premiéra ve vítkovickém dresu docela vyšla. Gól, k tomu asistence. Co na to říkáš?
Statisticky se to možná povedlo, ale ten herní projev… Je to moje první utkání. První půlka nebyla vůbec ono, pak se to naštěstí zlepšilo a já jen věřím, že se to bude zlepšovat dál.
Říkáš, že to nebylo ono. Ten dojem pramenil z tvého pocitu, nebo jsi takové hodnocení slyšel od trenéra?
Sám jsem se necítil. Trenér mi teda nic neřekl. Ale já sám jsem se necítil úplně nejlíp. V půlce utkání se to ale zlomilo a už to bylo lepší.
Trenéři tě nominovali do první obrany. Zápas se Šumperkem byl ale hodně divoký. Jak těžký z vašeho pohledu byl?
Přišlo mi, že Šumperk hrál úplně bez zábran. Díky tomu byli uvolněnější, hráli více na puku. To byl přesný opak nás. My jsme se na puku nemohli udržet, v útočném pásmu jsme toho moc nepředváděli, dělali jsme chyby. Tohle určitě musíme zlepšit.
Třetí třetina ale přinesla už jednoznačné zlepšení vašeho herního i výsledkového projevu. Čtyři góly a obrat v utkání jsou toho důkazem. Co vás nakoplo k tomuto zvratu?
Nějaké šance jsme měli už za půlkou zápasu, ale nedali jsme góly. V poslední třetině nám konečně i góly napadaly. Spadlo to z nás. Začali jsme i hrát na puku. Herní projev byl mnohem lepší.
Jak už bylo zmíněno, dal jsi gól a asistenci. Jak se tyto klíčové momenty seběhly?
Při tom gólu mi nahrával Rosťa Marosz, jeli jsme čtyři na dva a dával mi to nahoru. Dostal jsem to trochu zpátky a chtěl jsem to ještě někomu dát do prázdné, ale bylo to na poslední chvíli, takže když jsem zahlédl místo pod lapačkou, zkusil jsem tam vystřelit a vyšlo to.
Ta situace vypadala dost obráceně, ty jako obránce před bránou a Rostislav Marosz střílející z pozice beka téměř na modré čáře. Byl to signál, nebo to vyplynulo ze situace?
Já jsem viděl, že hráči Šumperka u nás ve třetině propadli, takže jsem vyrazil podpořit útok a z toho vyplynulo a vyšlo to. Skončilo to gólem.
V přesilové hře jste si pak s Maroszem pozice vyměnili…
Roberts Bukarts mi puk posunul. Já jsem se díval, jestli tam není nějaký volný hráč, ale soupeř mě dost naháněl, takže jsem nechtěl moc zbytečně vymýšlet. Jenom jsem to hodil na bránu, kde už to bylo velice dobře tečované a puk propadl do brány znovu.
Zápasy extraligového a prvoligového týmu bývají vždy dost vyhrocené. Mužstva nižší ligy se chtějí vždy vytáhnout. Závěr zápasu byl dost ostrý z řadou tvrdých střetů a hitů, souhlasíš?
Na to, že to bylo přípravné utkání, to bylo v závěru opravdu dost ostré. Oni to utkání ztratili, prohrávali o gól. Pak tam přišel nějaký hit a už se to začalo řezat. Ale tak nebylo to nic, s čím bychom si neporadili, co by se nedalo zvládnout. Takových zápasů bude spousta.
Jakkoli se jedná jen o přípravu, dát v prvním zápase gól a asistenci, to se nepodaří každému. Bude to, myslíš, něco stát do týmové kasy?
Nevím… Musím se pokladníka zeptat. Nebo takhle, já se ho ptát nebudu, uvidíme, s čím přijde on (úsměv).
Nicméně se shodneme, že takový začátek v novém angažmá ti může psychicky jenom prospět, je to tak?
Jsem určitě rád. Jsem v novém působišti a věřím, že mi to pomůže do dalších zápasů. Hlavně v sebevědomí.

