Devítidenní dřina v Nízkých Tatrách skončila. A-mužstvo se vrátilo ze soustředění, kde hráči nabírali sílu a kondici na nový extraligový ročník. A dostali pořádně zabrat.
Letní soustředění v rámci suché přípravy bylo vždy a všude o nabírání kondice. Nečekejte herní videa, přípravu zakládání útoku, nácvik přesilových her. Dřina, pot, možná i krev na dráze, v posilovně, na hřišti, v terénu, o tom je soustředění. A soustředění Vítkovic 2019 v Liptovském Jáně o tom bylo také.
Devítidenní dřina
Devět dní dřeli hokejisté Vítkovic v potu tváře v destinaci v Liptovském Jáně. Trenéři v konzultaci s kondičním koučem Igorem Horylem připravili pestrou skladbu dvoufázových tréninků, jejichž cílem bylo nabrat co nejvíce sil pro nadcházející extraligový ročník.
„V tomto směru věřím, že soustředění splnilo účel. Pozitivní jistě je, že nikoho nepotkaly zdravotní problémy, takže celý tým absolvoval soustředění prakticky bez výjimek,“ těší hlavního trenéra Jakuba Petra. Ke společné přípravě se na soustředění připojil i jinak individuálně se připravující útočník Ondřej Roman. V Tatrách chyběl jen forvard Rostislav Olesz, který absolvuje kompletně celou suchou přípravu, se svolením trenérů, individuálně a k mužstvu se připojí až se začátkem tréninků na ledě.
Prolog v duchu vysokohorských výstupů
Soustředění začalo pěkně zostra. Dva dny zapracování v posilovně, tělocvičně a na tartanovém hřišti následovaly dva vysokohorské výstupy. Hráči nejprve v rámci pondělní odpolední fáze zdolali vrchol Poludnica (1 548 m n. m.) a úterní dopoledne pak zasvětili výšlapu na horu Chopok, do stanice ve výšce 2 004 m n. m.
„Docela jsme si hrábli, ale zase nahoře to z nás všech spadlo,“ oddechoval ve výšce nad dva tisíce metrů nad mořem Jan Schleiss, který patřil k prvním, kteří na Chopok vystoupali. Ke zdolání více než sedmikilometrového stoupáku potřebovali ani ne hodinu a půl.
„Zelené peklo“ – sprinterská prémie
Po výšlapech žádný odpočinek. Kromě pokračování silové přípravy v posilovně a v tělocvičně dostávali vítkovičtí hráči zabrat při pravidelných běžeckých, především sprinterských, vložkách. Nejčastěji sice po rovině, ale nechyběly ani výběhy do prudkého kopce, v nádherné přírodě Jánské Doliny přezdívané zelené peklo. Účelem, kromě jiného, bylo simulovat situace během střídání, tedy opakovaný maximální výkon po určitou dobu a během něj krátký pravidelný oddych. V praxi to pak například během čtvrtečního dopoledne vypadalo tak, že tým se nejprve dynamicky rozcvičil v tělocvičně, poté absolvoval nečekané a neohlášené sprinterské testy, rovněž v tělocvičně, následovala jednotka v posilovně s činkami, kterou vystřídal dvoukilometrový výklus na stanoviště výběhů do kopce, a teprve nyní přišly na řadu sprinty do vrchu. A pak zase během dva kilometry zpět. A odpoledne další fáze.
„Při suché fázi potřebujete nabrat co nejvíce sil a energie. V neposlední řadě také psychických, abyste byli fyzicky i mentálně připravení na všechny varianty, které v sezoně v zápase mohou nastat – tedy, aby hráči měli dost fyzických i mentálních sil pro podání maximálního výkonu i v prodloužení, například,“ rozvádí dále Petr.
Tým tmelil paintball i fotbalový turnaj
Soustředění jsou ale také o stmelení týmu. Tentokrát k tomu výborně posloužily atraktivní vložky, jakými byly paintballové odpoledne a fotbalový turnaj.
„Jasně, je to i zábava, ale pořád v pohybu. Soutěživost, týmová spolupráce, vzájemná komunikace mezi hráči, i to je potřeba,“ zdůrazňuje trenér.
