Tým žáků 9. třídy HC VÍTKOVICE RIDERA vstoupil do letní přípravy pěkně zostra. Jeho první cesta vedla do Kanady, na elitně obsazený turnaj Super Challenge CCM na předměstí Montrealu. V silné konkurenci týmů i se staršími hráči dosáhl až nečekaného úspěchu a vrátil se domů s bronzovými medailemi!
Konec května je pro většinu mládežnických hokejových týmů obdobím, kdy postupně zahajují letní přípravu na suchu a teprve během prázdnin se postupně vracejí na led. Ve Vítkovicích se ale letos rozhodli nabourat zaběhané stereotypy a hned na úvod letní přípravy otestovat, jak jsou na tom jejich žáci, kteří po prázdninách nastoupí ve znovuzavedené kategorii 9. tříd. A aby byla konfrontace skutečně kvalitní, přijali vítkovičtí pozvání své partnerské společnosti CCM (která je dodavatelem výstroje a výzbroje vítkovického A-týmu) k účasti na prestižním turnaji Super Challenge CCM v Blainville-Boisbriand nedaleko Montréalu, a to hned v nejvyšší kategorii AAA Elite.
Do té se kromě Vítkovic přihlásilo dalších 12 týmů, vesměs z provincie Québec, ovšem se zapojením hráčů i z jiných částí Kanady a USA. Pravidla turnaje přitom dovolovala zařadit do kategorie 2005 v každém týmu i maximálně 4 hráče ročníku 2004, což naprostá většina týmů využila. Vítkovičtí ale přijeli na turnaj proto, aby prověřili kvality svých kmenových hráčů 9. třídy, takže v jejich sestavě nastoupili výhradně hráči ročníku 2005 a dva hráči r. 2006.
Turnaj se konal od 31. května do 2. června. Vítkovičtí deváťáci sehráli nejprve čtyři utkání během dvou dnů v základní skupině. Úvod jim sice úplně nevyšel, když na začátek prohráli 0:6 s týmem Vikings 2005. Ještě téhož dne ale ve svém druhém utkání dali najevo, že už si zvykli na úzké kluziště i výrazně rychlejší tempo hry a rozhodně nehodlají být na turnaji jen do počtu. Po remíze 1:1 s JR Lions si připsali první bod do tabulky a do druhého dne vstupovali s odhodláním opět ze sebe na ledě vydat naprosté maximum. To se také povedlo a po vítězstvích 7:2 nad JR Ducks AAA Rive Sud a 4:1 nad NRJ AAA PHP obsadili 5. místo ve skupině a mohli se těšit na nedělní čtvrtfinále.
Čtvrtfinálovým soupeřem Vítkovic byl tým Stars, který po základní části obsadil čtvrté místo. Hned od úvodního hvizdu přitom bylo zřejmé, že teď už jde o hodně. Již během první třetiny se několikrát vylučovalo na obou stranách, ale ani jeden z týmů početní výhodu nevyužil. Ve druhé třetině se pak naši hráči museli dokonce téměř celou minutu bránit ve třech proti pěti, ale tyto horké chvíle ustáli a byli to právě oni, kdo po srdnatém boji otevřeli skóre zápasu. Nervy drásající třetí třetina pak přinesla našim další komplikaci v podobě čtyřminutového trestu, ale i toto oslabení dokázali vítkovičtí ubránit. Když pak soupeř necelé dvě minuty před koncem vsadil na hru bez brankáře, potvrdili Ostravané 8 vteřin před závěrečnou sirénou své vítězství druhým gólem a mohla slavit nikým nečekaný postup do semifinále.
V boji o finále nastoupily Vítkovice proti týmu Super Challenge Montréal. Kanaďané se již ve čtvrté minutě ujali vedení, na které ještě sice naši hráči dokázali o tři minuty později z přesilovky odpovědět vyrovnávací brankou, ale poté se již projevila především fyzická převaha soupeře. Ten dokázal ještě do konce první třetiny dvakrát skórovat, a když hned v prvních dvou minutách třetí třetiny přidal další dvě branky, bylo o osudu utkání rozhodnuto. Vítkovičtí hráči sice až do konce zápasu bojovali ze všech sil, nicméně podařilo se jim už jen upravit konečné skore dvacet sedm vteřin před koncem utkání na 5:2 z pohledu Montréalu. Ten pak zvítězil i ve večerním finále nad do té doby suverénním domácím týmem Armada Blainville-Boisbriand (8:5) a získal celkové vétězství v turnaji. Deváťáci HC VÍTKOVICE RIDERA tak v konečném pořadí obsadili ziskem 10 bodů fantastické 3. místo a při celkovém poměru vstřelených a obdržených branek 16:15 mohli zcela zaslouženě slavit.
Trenéři Luděk Krayzel a Jaroslav Miksa měli pochopitelně z celkového umístění velkou radost, ale pozitiv na daleké a náročné cestě viděli mnohem více. „Chtěli jsme především zjistit, jaké jsou reálné kvality našeho týmu, který se bohužel s ohledem na náš domácí soutěžní systém příliš často nepotkává se silnými soupeři. Přitom mají-li se hráči rozvíjet a kvalitativně posouvat, pak jsou pro ně právě utkání se silnějšími soupeři tou nejlepší cestou. A to, že naši kluci dokázali uspět proti několika silným kanadským výběrům složeným částečně i ze starších hráčů, stejně jako to, jak zodpovědně a profesionálně přistoupili k celému náročnému programu, nám o nich hodně napovědělo,” hodnotil Luděk Krayzel. Ten zároveň zdůraznil skutečnost, že zatímco týmy, s nimiž se vítkovičtí v Kanadě utkali, byly výběry složené z nejlepších hráčů různých klubů, jak bývá v kategorii AAA Elite obvyklé, náš tým jel na turnaj výhradně s vlastními hráči.
Jaroslav Miksa si pak pochvaloval i možnost sledovat práci jiných trenérů a tréninkové postupy přímo v Centre d’Excellence Sports Rousseau, kde se část turnaje (hraného na celkem 8 ledových plochách v 6 arénách s 66 zúčastněnými týmy v 7 věkových kategoriích) odehrávala. „Jedna takováto cesta do země, která je kolébkou hokeje, vám dá často mnohem více, než hodiny a hodiny strávené na nejrůznějších teoretických seminářích a školeních. Jedna věc je samozřejmě zázemí, počet ledových ploch, cvičných kluzišť, střelnic s umělým ledem atd., ale nesmírně poučné pro nás bylo sledovat i samotnou práci místních trenérů. A pokud se chceme s našimi týmy dál kvalitativně posouvat vpřed, je každá příležitost něco se přiučit od některé z hokejových velmocí k nezaplacení.”
Přestože samotný turnajový program nahuštěný do tří hracích dnů byl pro mladé vítkovické hráče i s ohledem na dlouhé cestování a časový posun velmi náročný, nezaháleli ani v době mimo led. Prezident klubu Petr Handl, který celou cestu do Kanady připravoval, kvitoval, co vše mohli hráči zažít a vidět. „Každá takováto cesta je pro mladé hráče nejen velkou hokejovou zkušeností. Po sportovní stránce to byl pro většinu z nich vrchol jejich dosavadní kariéry a navíc mohli poznat i věci, se kterými se u nás běžně nesetkají. Na závěr druhého dne turnaje měli kluci například možnost navštívit ligové utkání lakrosu. Tento pro nás do jisté míry exotický sport všechny zaujal nejen svou podstatou, ale i tvrdostí soubojů, které spolu hráči sváděli a které si v ničem nezadaly se souboji hokejistů na ledě. V den odletu pak ještě čekalo na kluky za výkon, který na turnaji podali, překvapení v podobě prohlídky arény Centre Bell, domovského stánku Montréal Canadiens, nejúspěšnějšího týmu v historii NHL. Exkurze do zákulisí i možnost nahlédnout do šatny domácích byly pro všechny velkým zážitkem a pevně věřím, že takovýto start do letní přípravy pro ně bude skvělou motivací do další práce.”
Poděkování patří také Moravskoslezskému kraji a městskému obvodu Ostrava-Jih, za jejichž finanční podpory se celá cesta (kterou z velké části spolufinancovali rodiče hráčů) uskutečnila.
Konec května je pro většinu mládežnických hokejových týmů obdobím, kdy postupně zahajují letní přípravu na suchu a teprve během prázdnin se postupně vracejí na led. Ve Vítkovicích se ale letos rozhodli nabourat zaběhané stereotypy a hned na úvod letní přípravy otestovat, jak jsou na tom jejich žáci, kteří po prázdninách nastoupí ve znovuzavedené kategorii 9. tříd. A aby byla konfrontace skutečně kvalitní, přijali vítkovičtí pozvání své partnerské společnosti CCM (která je dodavatelem výstroje a výzbroje vítkovického A-týmu) k účasti na prestižním turnaji Super Challenge CCM v Blainville-Boisbriand nedaleko Montréalu, a to hned v nejvyšší kategorii AAA Elite.
Do té se kromě Vítkovic přihlásilo dalších 12 týmů, vesměs z provincie Québec, ovšem se zapojením hráčů i z jiných částí Kanady a USA. Pravidla turnaje přitom dovolovala zařadit do kategorie 2005 v každém týmu i maximálně 4 hráče ročníku 2004, což naprostá většina týmů využila. Vítkovičtí ale přijeli na turnaj proto, aby prověřili kvality svých kmenových hráčů 9. třídy, takže v jejich sestavě nastoupili výhradně hráči ročníku 2005 a dva hráči r. 2006.
Turnaj se konal od 31. května do 2. června. Vítkovičtí deváťáci sehráli nejprve čtyři utkání během dvou dnů v základní skupině. Úvod jim sice úplně nevyšel, když na začátek prohráli 0:6 s týmem Vikings 2005. Ještě téhož dne ale ve svém druhém utkání dali najevo, že už si zvykli na úzké kluziště i výrazně rychlejší tempo hry a rozhodně nehodlají být na turnaji jen do počtu. Po remíze 1:1 s JR Lions si připsali první bod do tabulky a do druhého dne vstupovali s odhodláním opět ze sebe na ledě vydat naprosté maximum. To se také povedlo a po vítězstvích 7:2 nad JR Ducks AAA Rive Sud a 4:1 nad NRJ AAA PHP obsadili 5. místo ve skupině a mohli se těšit na nedělní čtvrtfinále.
Čtvrtfinálovým soupeřem Vítkovic byl tým Stars, který po základní části obsadil čtvrté místo. Hned od úvodního hvizdu přitom bylo zřejmé, že teď už jde o hodně. Již během první třetiny se několikrát vylučovalo na obou stranách, ale ani jeden z týmů početní výhodu nevyužil. Ve druhé třetině se pak naši hráči museli dokonce téměř celou minutu bránit ve třech proti pěti, ale tyto horké chvíle ustáli a byli to právě oni, kdo po srdnatém boji otevřeli skóre zápasu. Nervy drásající třetí třetina pak přinesla našim další komplikaci v podobě čtyřminutového trestu, ale i toto oslabení dokázali vítkovičtí ubránit. Když pak soupeř necelé dvě minuty před koncem vsadil na hru bez brankáře, potvrdili Ostravané 8 vteřin před závěrečnou sirénou své vítězství druhým gólem a mohla slavit nikým nečekaný postup do semifinále.
V boji o finále nastoupily Vítkovice proti týmu Super Challenge Montréal. Kanaďané se již ve čtvrté minutě ujali vedení, na které ještě sice naši hráči dokázali o tři minuty později z přesilovky odpovědět vyrovnávací brankou, ale poté se již projevila především fyzická převaha soupeře. Ten dokázal ještě do konce první třetiny dvakrát skórovat, a když hned v prvních dvou minutách třetí třetiny přidal další dvě branky, bylo o osudu utkání rozhodnuto. Vítkovičtí hráči sice až do konce zápasu bojovali ze všech sil, nicméně podařilo se jim už jen upravit konečné skore dvacet sedm vteřin před koncem utkání na 5:2 z pohledu Montréalu. Ten pak zvítězil i ve večerním finále nad do té doby suverénním domácím týmem Armada Blainville-Boisbriand (8:5) a získal celkové vétězství v turnaji. Deváťáci HC VÍTKOVICE RIDERA tak v konečném pořadí obsadili ziskem 10 bodů fantastické 3. místo a při celkovém poměru vstřelených a obdržených branek 16:15 mohli zcela zaslouženě slavit.
Trenéři Luděk Krayzel a Jaroslav Miksa měli pochopitelně z celkového umístění velkou radost, ale pozitiv na daleké a náročné cestě viděli mnohem více. „Chtěli jsme především zjistit, jaké jsou reálné kvality našeho týmu, který se bohužel s ohledem na náš domácí soutěžní systém příliš často nepotkává se silnými soupeři. Přitom mají-li se hráči rozvíjet a kvalitativně posouvat, pak jsou pro ně právě utkání se silnějšími soupeři tou nejlepší cestou. A to, že naši kluci dokázali uspět proti několika silným kanadským výběrům složeným částečně i ze starších hráčů, stejně jako to, jak zodpovědně a profesionálně přistoupili k celému náročnému programu, nám o nich hodně napovědělo,” hodnotil Luděk Krayzel. Ten zároveň zdůraznil skutečnost, že zatímco týmy, s nimiž se vítkovičtí v Kanadě utkali, byly výběry složené z nejlepších hráčů různých klubů, jak bývá v kategorii AAA Elite obvyklé, náš tým jel na turnaj výhradně s vlastními hráči.
Jaroslav Miksa si pak pochvaloval i možnost sledovat práci jiných trenérů a tréninkové postupy přímo v Centre d’Excellence Sports Rousseau, kde se část turnaje (hraného na celkem 8 ledových plochách v 6 arénách s 66 zúčastněnými týmy v 7 věkových kategoriích) odehrávala. „Jedna takováto cesta do země, která je kolébkou hokeje, vám dá často mnohem více, než hodiny a hodiny strávené na nejrůznějších teoretických seminářích a školeních. Jedna věc je samozřejmě zázemí, počet ledových ploch, cvičných kluzišť, střelnic s umělým ledem atd., ale nesmírně poučné pro nás bylo sledovat i samotnou práci místních trenérů. A pokud se chceme s našimi týmy dál kvalitativně posouvat vpřed, je každá příležitost něco se přiučit od některé z hokejových velmocí k nezaplacení.”
Přestože samotný turnajový program nahuštěný do tří hracích dnů byl pro mladé vítkovické hráče i s ohledem na dlouhé cestování a časový posun velmi náročný, nezaháleli ani v době mimo led. Prezident klubu Petr Handl, který celou cestu do Kanady připravoval, kvitoval, co vše mohli hráči zažít a vidět. „Každá takováto cesta je pro mladé hráče nejen velkou hokejovou zkušeností. Po sportovní stránce to byl pro většinu z nich vrchol jejich dosavadní kariéry a navíc mohli poznat i věci, se kterými se u nás běžně nesetkají. Na závěr druhého dne turnaje měli kluci například možnost navštívit ligové utkání lakrosu. Tento pro nás do jisté míry exotický sport všechny zaujal nejen svou podstatou, ale i tvrdostí soubojů, které spolu hráči sváděli a které si v ničem nezadaly se souboji hokejistů na ledě. V den odletu pak ještě čekalo na kluky za výkon, který na turnaji podali, překvapení v podobě prohlídky arény Centre Bell, domovského stánku Montréal Canadiens, nejúspěšnějšího týmu v historii NHL. Exkurze do zákulisí i možnost nahlédnout do šatny domácích byly pro všechny velkým zážitkem a pevně věřím, že takovýto start do letní přípravy pro ně bude skvělou motivací do další práce.”
Poděkování patří také Moravskoslezskému kraji a městskému obvodu Ostrava-Jih, za jejichž finanční podpory se celá cesta (kterou z velké části spolufinancovali rodiče hráčů) uskutečnila.
