Tři roky po dorosteneckém titulu se vítkovický ročník 1989 radoval i z mistrovského úspěchu v juniorce. Extrémně silný výběr projel sezonou i play off jako nůž máslem a potvrdil svou dominanci. Poslední výstup na vrchol v podobě derby s Třincem byl na konci o to sladší. Od zlatého triumfu party trenérů Zdeňka Motáka, Romana Ryšánka a Jaroslava Miksy uplynulo 10 let.
Byl to extrémně silný ročník vítkovických mladíků. V roce 2006 ještě pod vedením kouče Darka Stránského slavili dorostenecký titul, v následujících dvou sezonách jim triumfy utekly jen těsně, ale sezona 2008/2009 měla pro ně pod vedením tria Zdeněk Moták, Roman Ryšánek, Jaroslav Miksa opět zlatou příchuť. Tentokrát v juniorské kategorii.
Už základní část extraligy byla z pohledu Vítkovic jednoznačná. Ostravané neskutečně dominovali, když ve 46 zápasech posbírali 113 bodů se skóre 239:110. Play off mohlo být záludné, i vítěz základní části se musel prokousat nejprve přes předkolo, pak čtvrtfinále, semifinále až do boje o titul. Vše v sériích na pouhá dvě vítězství. Vítkovičtí se nenechali rozhodit systémem, už v osmifinále doslova přejeli Znojmo - ve dvou zápasech nastříleli 13 branek, inkasovali jen dvakrát. Křídlo prvního útoku Jan Káňa tehdy po vyřazení Znojma prohlásil, že vítkovický tým je jeden velký válec, který se nezastaví před ničím. Měl pravdu. Mužstvo dominovalo i v ve vypjaté sérii se Spartou po výhrách 5:0 a 8:1. Komplikace přišly v semifinále s Českými Budějovicemi, kdy se nepovedlo využít mečbol získaný na jihočském ledě. Tehdejší Mountfield ale naštěstí uspěl jen jednou, dvěma góly jej v rozhodujícím duelu srazil centr první formace Tomáš Bursík a cesta do finále byla otevřená. V ní čekal připravený rival z Třince.
Oceláři ve finále nechtěli dát svou kůži lacino. V prvním utkání měl Třinec navrch a zvítězil 4:2. Ve druhém zápase Oceláři na domácím ledě sahali po zlatu, v poslední minutě druhé třetiny vedli ještě 3:1, jenže pak přišlo nahození Ondreje Šedivého z hloubi vlastního obranného pásma, které si brankář Boška srazil nešťastně do brány. Gól do šatny rozklížil třinecké snažení, naopak Vítkovičtí se nasměrovali k obratu v zápase a vybojovali výhru 4:3. Rozhodující duel v Ostravě odstaroval gólem v 10. minutě Jan Káňa. Další branku do šatny uštědřil v závěru první periody Ocelářům Ondřej Palát. Modro-bílí si jasně šli pro pohár. Za stavu 3:0 se hosté nadechli k poslednímu náporu, během dvou minut prostřelili Vošvrdu Ostřížek a Pánik, ale to bylo vše. Mistrovský triumf pečetil do prázdné brány Petr Strapáč.
A kdo se vlastně v roce 2009 radoval z mistrovského titulu vítkovické juniorky? Zajímavá jména. V bráně to byla jednička Tomáš Vošvrda (dnes ve slovenské nejvyšší soutěži v dresu Popradu), záda mu kryli Robert Rudl, Stanislav Táťák, ale v play off po zisku dorosteneckého stříbra Petr Mrázek (dnes NHL, Carolina Hurricanes). V obraně kapitán Werner Hartmann (dnes německá liga), Lukáš Hružík, Lukáš Kovář (dnes Piráti Chomutov), Tomáš Pastor (dnes I. liga, Poruba), Adam Polášek (KHL, Nižněkamsk), Lukáš Prokop, Jakub Rybnikár, Tomáš Voráček (dnes Sparta Praha), Michal Žvatora. V útoku to byla především první formace, takzvaná White Line (z 297 gólů celého týmu nastříleli 106) - Ondrej Šedivý (dnes EBEL, Innsbruck), Tomáš Bursík, Jan Káňa (nejlepší nováček Tipsport Extraligy 2011, dnes I. liga, Poruba), Ondřej Palát (dnes NHL, Tampa Bay Lightning), Petr Strapáč (dnes HC Olomouc), Roman Szturc (dodnes Vítkovice), Petr Seidler, Lukáš Vrána, Jiří Noga, Petr Slovák, Jan Včíslák, Petr Kolouch (dnes HC Olomouc), Lukáš Kucsera (dodnes Vítkovice). Kromě toho, v úvodu sezony vypomáhal mužstvu před odchodem do zámoří i současný nejproduktivnější hráč vítkovického A-mužstva Ondřej Roman. Trenéry byli Zdeněk Moták (dnes HC Olomouc), Roman Ryšánek (dnes juniorka HC VÍTKOVICE RIDERA) a Jaroslav Miksa (dnes žákovská mužstva HC VÍTKOVICE RIDERA).
Byl to extrémně silný ročník vítkovických mladíků. V roce 2006 ještě pod vedením kouče Darka Stránského slavili dorostenecký titul, v následujících dvou sezonách jim triumfy utekly jen těsně, ale sezona 2008/2009 měla pro ně pod vedením tria Zdeněk Moták, Roman Ryšánek, Jaroslav Miksa opět zlatou příchuť. Tentokrát v juniorské kategorii.
Už základní část extraligy byla z pohledu Vítkovic jednoznačná. Ostravané neskutečně dominovali, když ve 46 zápasech posbírali 113 bodů se skóre 239:110. Play off mohlo být záludné, i vítěz základní části se musel prokousat nejprve přes předkolo, pak čtvrtfinále, semifinále až do boje o titul. Vše v sériích na pouhá dvě vítězství. Vítkovičtí se nenechali rozhodit systémem, už v osmifinále doslova přejeli Znojmo - ve dvou zápasech nastříleli 13 branek, inkasovali jen dvakrát. Křídlo prvního útoku Jan Káňa tehdy po vyřazení Znojma prohlásil, že vítkovický tým je jeden velký válec, který se nezastaví před ničím. Měl pravdu. Mužstvo dominovalo i v ve vypjaté sérii se Spartou po výhrách 5:0 a 8:1. Komplikace přišly v semifinále s Českými Budějovicemi, kdy se nepovedlo využít mečbol získaný na jihočském ledě. Tehdejší Mountfield ale naštěstí uspěl jen jednou, dvěma góly jej v rozhodujícím duelu srazil centr první formace Tomáš Bursík a cesta do finále byla otevřená. V ní čekal připravený rival z Třince.
Oceláři ve finále nechtěli dát svou kůži lacino. V prvním utkání měl Třinec navrch a zvítězil 4:2. Ve druhém zápase Oceláři na domácím ledě sahali po zlatu, v poslední minutě druhé třetiny vedli ještě 3:1, jenže pak přišlo nahození Ondreje Šedivého z hloubi vlastního obranného pásma, které si brankář Boška srazil nešťastně do brány. Gól do šatny rozklížil třinecké snažení, naopak Vítkovičtí se nasměrovali k obratu v zápase a vybojovali výhru 4:3. Rozhodující duel v Ostravě odstaroval gólem v 10. minutě Jan Káňa. Další branku do šatny uštědřil v závěru první periody Ocelářům Ondřej Palát. Modro-bílí si jasně šli pro pohár. Za stavu 3:0 se hosté nadechli k poslednímu náporu, během dvou minut prostřelili Vošvrdu Ostřížek a Pánik, ale to bylo vše. Mistrovský triumf pečetil do prázdné brány Petr Strapáč.
A kdo se vlastně v roce 2009 radoval z mistrovského titulu vítkovické juniorky? Zajímavá jména. V bráně to byla jednička Tomáš Vošvrda (dnes ve slovenské nejvyšší soutěži v dresu Popradu), záda mu kryli Robert Rudl, Stanislav Táťák, ale v play off po zisku dorosteneckého stříbra Petr Mrázek (dnes NHL, Carolina Hurricanes). V obraně kapitán Werner Hartmann (dnes německá liga), Lukáš Hružík, Lukáš Kovář (dnes Piráti Chomutov), Tomáš Pastor (dnes I. liga, Poruba), Adam Polášek (KHL, Nižněkamsk), Lukáš Prokop, Jakub Rybnikár, Tomáš Voráček (dnes Sparta Praha), Michal Žvatora. V útoku to byla především první formace, takzvaná White Line (z 297 gólů celého týmu nastříleli 106) - Ondrej Šedivý (dnes EBEL, Innsbruck), Tomáš Bursík, Jan Káňa (nejlepší nováček Tipsport Extraligy 2011, dnes I. liga, Poruba), Ondřej Palát (dnes NHL, Tampa Bay Lightning), Petr Strapáč (dnes HC Olomouc), Roman Szturc (dodnes Vítkovice), Petr Seidler, Lukáš Vrána, Jiří Noga, Petr Slovák, Jan Včíslák, Petr Kolouch (dnes HC Olomouc), Lukáš Kucsera (dodnes Vítkovice). Kromě toho, v úvodu sezony vypomáhal mužstvu před odchodem do zámoří i současný nejproduktivnější hráč vítkovického A-mužstva Ondřej Roman. Trenéry byli Zdeněk Moták (dnes HC Olomouc), Roman Ryšánek (dnes juniorka HC VÍTKOVICE RIDERA) a Jaroslav Miksa (dnes žákovská mužstva HC VÍTKOVICE RIDERA).
Cesta vítkovických juniorů za mistrovským titulem 2009
Základní část
1. místo - 113 bodů; 46 zápasů, 31 výher, 9 výher v prodloužení/nájezdech, 2 porážky v prodloužení/nájezdech, 4 porážky. Skóre 239:110.Play off
Osmifinále - proti Znojmu: 2:0 na zápasy (6:1, 7:1) Čtvrtfinále - proti Spartě Praha: 2:0 na zápasy (5:0, 8:1) Semifinále - proti Českým Budějovicím: 2:1 na zápasy (7:3, 1:3, 4:3) Finále - proti Třinci: 2:1 na zápasy (2:4, 4:3, 4:2) Takto referoval o mistrovském titulu vítkovické juniorky v roce 2009 Moravskoslezský deník
