V 51. minutě za pohodlného vítkovického vedení se do sebe pustili Lukáš Klok s devatenáctiletým Martinem Havelkou. Litvínovský útočník dostal co proto a stejně jako měl navrch v rohovnickém souboji bek Vítkovic, i na branky domácí tým Vervu přestřílel.
Lukáši, pro některé diváky mohla být situace kolem vašeho pěstního souboje schovaná pod mantinelem. K čemu tam došlo a jak to vůbec začalo?
Já jsem dostal puk v našem obranném pásmu. Klasicky jsem rozehrával a najednou jsem viděl, jak jede hráč přímo na mě, úplně rovně. Ani nepřibrzďoval. Pokoušel se do mě vletět, ale to jsem ještě skousnul. Pak jsem se otočil a podrazil mě. Tak se koukám, co dělá. Pak jel do jejich obranného pásma a Karola Slobodu tam zezadu nabral. To už bylo pro mě moc a jel jsem za ním.
To se jednalo o mladého Martina Havelku, je to tak?
Myslím, že jo. Nevím, jestli je mladý nebo ne. Ani nevím, kdo to je. Viděl jsem, jak šel po našem hráči, tak jsem šel po něm. Vzal jsem si jej tedy na starosti.
Jde vidět, že máte zlomený zub. To je asi staršího data, že?
Přesně tak, zub je starší věc. (úsměv) Nechávám to až po sezoně, bojím se, že bych mohl někdy přijít o další. Takže to zatím nechávám tak.
Jak jste viděl průběh bitky? Pokud to jde v té rychlosti nějak vnímat…
Chtěl jsem mu jen tak lehce zezadu… (chvíli přemýšlí) … prostě ať ví, že tohle se nedělá. Pak se zvedl ze země a přetočil mě. Zvedli jsme se tedy oba. Rozhodčí můžu říct, že to udělali dobře, že nás nechali. Nevěděl jsem původně, jestli se chce bít nebo ne, ale pak to zahodil. Sudí nás tedy nechali a pak už to bylo v pořádku. Chytnul jsem si ho naštěstí včas, takže to bylo v pohodě.
Havelka měl na tváři krvavý šrám. Trefil jste jej na nos?
Měl to někde pod nosem nebo u nosu. Trefil jsem tam dvě dobré rány, bylo dobré, že mu spadla helma už při tom souboji. Protože vždy když jsem se bil, tak jsem si nejprve rozsekl první kloub na ruce o helmu. Takže to bylo pro mě obrovské plus, že byl bez helmy. Dnes tedy naštěstí bez zranění. (smích)
Máma to v ochozech asi nevidí ráda. Má to pak ještě nějaký vývoj doma od rodičů?
No, možná že ještě uslyším nějakou připomínku. A přítelkyně byla na hokeji taky, ta fandí MMA. Takže kluci v kabině už si ze mě dělají legraci, že jí chci těma rvačkama dělám radost. Snad je tedy spokojená, že jsem vyhrál. (smích)
Neuvažujete tedy o nějakém přestupu k MMA?
Teď bude sedmnáctého na Sareze oktagon, tak čekám, že přijde nějaká pozvánka. (smích)
Teď ještě k zápasu, měli jste jej plně pod kontrolou. Je to tak?
Na začátku jsme měli situaci dva na jednoho, Rosťa Olesz mi to tam dobře dával, ale netrefil jsem to. Při prvním střídání jsme se mohli dostat do pohody už dříve. Pak jsme se trochu přizpůsobili hře Litvínova, takové nahoru-dolů. Ale pak jsme dali dva góly a začali si hrát to své. Měli samozřejmě nějaké úniky, ale to k hokeji patří, chyby se stávají. Pohlídali jsme si to ale a jsme moc rádi za tři body.
Po porážce v Hradci to asi bylo důležité, bodově opět zabrat doma. Souhlasíte?
Je to tak. Třeba zase začneme nějakou šňůru výher, uvidíme. V Hradci to byl těžký zápas, takže jsme rádi za tři body. Máme před sebou teď tři utkání, takže to nebude nic lehkého. Těžká štace, ale doufáme, že body přivezeme.
Lukáši, pro některé diváky mohla být situace kolem vašeho pěstního souboje schovaná pod mantinelem. K čemu tam došlo a jak to vůbec začalo?
Já jsem dostal puk v našem obranném pásmu. Klasicky jsem rozehrával a najednou jsem viděl, jak jede hráč přímo na mě, úplně rovně. Ani nepřibrzďoval. Pokoušel se do mě vletět, ale to jsem ještě skousnul. Pak jsem se otočil a podrazil mě. Tak se koukám, co dělá. Pak jel do jejich obranného pásma a Karola Slobodu tam zezadu nabral. To už bylo pro mě moc a jel jsem za ním.
To se jednalo o mladého Martina Havelku, je to tak?
Myslím, že jo. Nevím, jestli je mladý nebo ne. Ani nevím, kdo to je. Viděl jsem, jak šel po našem hráči, tak jsem šel po něm. Vzal jsem si jej tedy na starosti.
Jde vidět, že máte zlomený zub. To je asi staršího data, že?
Přesně tak, zub je starší věc. (úsměv) Nechávám to až po sezoně, bojím se, že bych mohl někdy přijít o další. Takže to zatím nechávám tak.
Jak jste viděl průběh bitky? Pokud to jde v té rychlosti nějak vnímat…
Chtěl jsem mu jen tak lehce zezadu… (chvíli přemýšlí) … prostě ať ví, že tohle se nedělá. Pak se zvedl ze země a přetočil mě. Zvedli jsme se tedy oba. Rozhodčí můžu říct, že to udělali dobře, že nás nechali. Nevěděl jsem původně, jestli se chce bít nebo ne, ale pak to zahodil. Sudí nás tedy nechali a pak už to bylo v pořádku. Chytnul jsem si ho naštěstí včas, takže to bylo v pohodě.
Havelka měl na tváři krvavý šrám. Trefil jste jej na nos?
Měl to někde pod nosem nebo u nosu. Trefil jsem tam dvě dobré rány, bylo dobré, že mu spadla helma už při tom souboji. Protože vždy když jsem se bil, tak jsem si nejprve rozsekl první kloub na ruce o helmu. Takže to bylo pro mě obrovské plus, že byl bez helmy. Dnes tedy naštěstí bez zranění. (smích)
Máma to v ochozech asi nevidí ráda. Má to pak ještě nějaký vývoj doma od rodičů?
No, možná že ještě uslyším nějakou připomínku. A přítelkyně byla na hokeji taky, ta fandí MMA. Takže kluci v kabině už si ze mě dělají legraci, že jí chci těma rvačkama dělám radost. Snad je tedy spokojená, že jsem vyhrál. (smích)
Neuvažujete tedy o nějakém přestupu k MMA?
Teď bude sedmnáctého na Sareze oktagon, tak čekám, že přijde nějaká pozvánka. (smích)
Teď ještě k zápasu, měli jste jej plně pod kontrolou. Je to tak?
Na začátku jsme měli situaci dva na jednoho, Rosťa Olesz mi to tam dobře dával, ale netrefil jsem to. Při prvním střídání jsme se mohli dostat do pohody už dříve. Pak jsme se trochu přizpůsobili hře Litvínova, takové nahoru-dolů. Ale pak jsme dali dva góly a začali si hrát to své. Měli samozřejmě nějaké úniky, ale to k hokeji patří, chyby se stávají. Pohlídali jsme si to ale a jsme moc rádi za tři body.
Po porážce v Hradci to asi bylo důležité, bodově opět zabrat doma. Souhlasíte?
Je to tak. Třeba zase začneme nějakou šňůru výher, uvidíme. V Hradci to byl těžký zápas, takže jsme rádi za tři body. Máme před sebou teď tři utkání, takže to nebude nic lehkého. Těžká štace, ale doufáme, že body přivezeme.
