Brankář Aleš Stezka i ve druhém čtvrtfinále patřil ke klíčovým mužům Holaňova týmu. Ze svého brankoviště sledoval, jak jeho spoluhráči buší do soupeře a marně dobývají Furchovu branku. Sám za svá záda pustil jedinou střelu při hře čtyři na čtyři, kdy Luboš Horký schoval kotouč za clonící hráče. Nevyhnul se také otázce na srážku s obráncem Raskobem.
Aleši, jaké bylo dnešní utkání z pozice gólmana?
Bylo to náročné utkání, tak jako včera. Myslím si, že jsme je skoro do ničeho nepustili, že jsme hráli tu naši hru, kterou jsme chtěli. Jen tam chybělo, abychom dali ten gól. Jinak klukům za tu předvedenou hru není co vytknout. Chyběl jen ten gól.
Dnes bylo spoustu zblokovaných střel, spoluhráči před tebou předvedli dobrý výkon. Souhlasíš?
Jo tak to je to, čím se chceme prezentovat. Týmovou hrou a tou obětavostí. Každý pro ten tým dělá maximum, takže za to patří klukům velký dík, že do toho padají a lehají, i když to bolí. Jdeme za svým cílem jako jeden muž, takže všichni pro to uděláme maximum. 
Chápu, že jako brankář se soustředíš především sám na sebe. Přesto, na tvého protivníka dnes letělo přes třicet střel. Stíhal jsi sledovat, jak do něj kluci buší?
Tak samozřejmě sledoval jsem to. Člověk nemůže přestat koukat na hokej. Chytal dobře, ale to štěstíčko nám dneska chybělo. Byly tam tři situace, kdy to kluci mohli dávat skoro do prázdné brány. Série je 1:1, jede se do Brna a my se budeme snažit přivést ty dvě výhry, ať se sem vrátíme v té pozici vedení. Uděláme pro to maximum, ať to překlopíme na tu naši stranu.
Divákům zatrnulo po střetu, po kterém jsi zůstal ležet. Jak jsi to viděl ty?
Dostal jsem pecku, ale v pohodě. To k tomu hokeji patří, někdy to tak je. V tu chvíli je to nepříjemné, ale nic hrozného to nebylo.
Bylo tedy jasné i na ledě, že to nebude nic hrozného?
Když se mě ptali, jestli zůstávám nebo ne, tak bylo jasno.
Věděl jsi, jak k té situaci vlastně došlo?
Chtěl jsem hlavně odehrát puk, to byl první faktor. Jako gólman prostě musím počítat s tím, že tu ťafku tam dostat můžu. Prostě se to tak seběhlo, naštěstí je všechno v pohodě. Děkuju klukům, že se tam za mně postavili, to je asi všechno, co k tomu můžu říct.
Aleši, jaké bylo dnešní utkání z pozice gólmana?
Bylo to náročné utkání, tak jako včera. Myslím si, že jsme je skoro do ničeho nepustili, že jsme hráli tu naši hru, kterou jsme chtěli. Jen tam chybělo, abychom dali ten gól. Jinak klukům za tu předvedenou hru není co vytknout. Chyběl jen ten gól.
Dnes bylo spoustu zblokovaných střel, spoluhráči před tebou předvedli dobrý výkon. Souhlasíš?
Jo tak to je to, čím se chceme prezentovat. Týmovou hrou a tou obětavostí. Každý pro ten tým dělá maximum, takže za to patří klukům velký dík, že do toho padají a lehají, i když to bolí. Jdeme za svým cílem jako jeden muž, takže všichni pro to uděláme maximum.
Chápu, že jako brankář se soustředíš především sám na sebe. Přesto, na tvého protivníka dnes letělo přes třicet střel. Stíhal jsi sledovat, jak do něj kluci buší?
Tak samozřejmě sledoval jsem to. Člověk nemůže přestat koukat na hokej. Chytal dobře, ale to štěstíčko nám dneska chybělo. Byly tam tři situace, kdy to kluci mohli dávat skoro do prázdné brány. Série je 1:1, jede se do Brna a my se budeme snažit přivést ty dvě výhry, ať se sem vrátíme v té pozici vedení. Uděláme pro to maximum, ať to překlopíme na tu naši stranu.
Divákům zatrnulo po střetu, po kterém jsi zůstal ležet. Jak jsi to viděl ty?
Dostal jsem pecku, ale v pohodě. To k tomu hokeji patří, někdy to tak je. V tu chvíli je to nepříjemné, ale nic hrozného to nebylo.
Bylo tedy jasné i na ledě, že to nebude nic hrozného?
Když se mě ptali, jestli zůstávám nebo ne, tak bylo jasno.
Věděl jsi, jak k té situaci vlastně došlo?
Chtěl jsem hlavně odehrát puk, to byl první faktor. Jako gólman prostě musím počítat s tím, že tu ťafku tam dostat můžu. Prostě se to tak seběhlo, naštěstí je všechno v pohodě. Děkuju klukům, že se tam za mně postavili, to je asi všechno, co k tomu můžu říct.
