Když dostanete nabídku z mateřského celku hrát nejvyšší soutěž, těžko tomu volání odoláte. Útočník Jakub Illéš se na vlastní žádost dohodl na ukončení angažmá v Jihlavě a vrátil se domů pomoci Vítkovicím. Dohraje zde sezonu.
Jakube, jsi zpět ve Vítkovicích a dohraješ tady sezonu. S jakými pocity?
Samozřejmě mám velkou radost, že jsem zase doma v mateřském klubu a můžu v něm hrát extraligu a snad i extraligové play off, které se blíží.
Dukla Jihlava, ve které jsi působil v této sezoně, zveřejnila, že jsi požádal o uvolnění ze smlouvy…
Je to tak. Vzešlo to z mé žádosti. Přišel podnět z Vítkovic, že bych mohl dostat prostor v extraligovém kádru, který momentálně trápí marodka. Já už jsem letos ve Vítkovicích nějaké zápasy odehrál, takže jsem to bral, že trenéři si už ověřili, jak na tom jsem a jestli na to mám, že viděli, že extraligu zvládnu. Prostě mateřský klub se ozval, že o mě stojí a že mi poskytne prostor a jestli mám o to zájem. A já samozřejmě o to zájem mám a měl jsem. Zbývalo se domluvit s Jihlavou.
Bylo těžké se domluvit v Dukle na předčasném konci?
Nebylo to snadné. Já to chápu, protože je před play off a Dukla neměla úplně nejširší kádr. Nějaká uvolnění hráčů do extraligy už proběhla, takže toho prostoru na uvolnění dalších hráčů mnoho nebylo. Ale já o to neskutečně stál, jelikož mi už není dvacet, ale šestadvacet a těch šancí hrát v extralize, už se mi mnoho naskytnout nemusí. Zvážil jsem všechna pro a proti a požádal jsem Duklu o uvolnění. A jsem rád, že jsme se s Viktorem Ujčíkem domluvili a děkuji mu za to.
V Jihlavě asi nadšení z tvé žádosti nebyli, je to tak?
Já se v žádném případě nechtěl postavit Dukle zády. Děkuji, že jsem tam mohl hrát a byl jsem tam spokojený. Na druhé straně, když se vám ozve mateřský klub s tím, že má pro vás místo v extralize, v nejvyšší soutěži a vy můžete hrát doma, tam, kde jste vyrůstal… Já doufám, že každý chápe mé rozhodnutí tuhle šanci využít. Taková nabídka se neodmítá.
K Vítkovicím ses připojil na venkovním tripu. Jaký byl z tvého pohledu?
V Litvínově jsem naskočil, to byla taková hurá akce. Já jsem do toho šel hned po zápase s Kolínem, kde jsem naposledy nastoupil za Duklu. Ani ne za dvacet hodin jsem hrál v Litvínově. Musím říct, že tempo bylo rychlé, Litvínov na to vletěl a je vidět, že hrajou o hodně. Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal, protože jsem byl trochu unavený a tempo bylo opravdu vysoké. V Chomutově už to bylo lepší, ale výsledkově jsem od toho čekal více, i od sebe. Každopádně jsem tady a teď už je na mě pro to udělat maximum a dokázat, že si to místo zasloužím.
Je výhodou, že jsi v této sezoně už v extralize naskočil, takže víš, jaká je a hlavně se už znáš i s týmem?
Já myslím, že ano. Doufám, že není troufalé říct, že si myslím, že snad i do kabiny jsem zapadl dobře. Extraligu jsem si už letos osahal, tým není pro mě neznámou, ano věřím, že to výhoda je.
Co budoucnost? Bereš své aktuální působení ve Vítkovicích i tak, že bys mohl eventuálně hrát o angažmá pro následující sezonu?
Je to na mě, abych si to tady uhrál, takhle bych to řekl
Jakube, jsi zpět ve Vítkovicích a dohraješ tady sezonu. S jakými pocity?
Samozřejmě mám velkou radost, že jsem zase doma v mateřském klubu a můžu v něm hrát extraligu a snad i extraligové play off, které se blíží.
Dukla Jihlava, ve které jsi působil v této sezoně, zveřejnila, že jsi požádal o uvolnění ze smlouvy…
Je to tak. Vzešlo to z mé žádosti. Přišel podnět z Vítkovic, že bych mohl dostat prostor v extraligovém kádru, který momentálně trápí marodka. Já už jsem letos ve Vítkovicích nějaké zápasy odehrál, takže jsem to bral, že trenéři si už ověřili, jak na tom jsem a jestli na to mám, že viděli, že extraligu zvládnu. Prostě mateřský klub se ozval, že o mě stojí a že mi poskytne prostor a jestli mám o to zájem. A já samozřejmě o to zájem mám a měl jsem. Zbývalo se domluvit s Jihlavou.
Bylo těžké se domluvit v Dukle na předčasném konci?
Nebylo to snadné. Já to chápu, protože je před play off a Dukla neměla úplně nejširší kádr. Nějaká uvolnění hráčů do extraligy už proběhla, takže toho prostoru na uvolnění dalších hráčů mnoho nebylo. Ale já o to neskutečně stál, jelikož mi už není dvacet, ale šestadvacet a těch šancí hrát v extralize, už se mi mnoho naskytnout nemusí. Zvážil jsem všechna pro a proti a požádal jsem Duklu o uvolnění. A jsem rád, že jsme se s Viktorem Ujčíkem domluvili a děkuji mu za to.
V Jihlavě asi nadšení z tvé žádosti nebyli, je to tak?
Já se v žádném případě nechtěl postavit Dukle zády. Děkuji, že jsem tam mohl hrát a byl jsem tam spokojený. Na druhé straně, když se vám ozve mateřský klub s tím, že má pro vás místo v extralize, v nejvyšší soutěži a vy můžete hrát doma, tam, kde jste vyrůstal… Já doufám, že každý chápe mé rozhodnutí tuhle šanci využít. Taková nabídka se neodmítá.
K Vítkovicím ses připojil na venkovním tripu. Jaký byl z tvého pohledu?
V Litvínově jsem naskočil, to byla taková hurá akce. Já jsem do toho šel hned po zápase s Kolínem, kde jsem naposledy nastoupil za Duklu. Ani ne za dvacet hodin jsem hrál v Litvínově. Musím říct, že tempo bylo rychlé, Litvínov na to vletěl a je vidět, že hrajou o hodně. Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal, protože jsem byl trochu unavený a tempo bylo opravdu vysoké. V Chomutově už to bylo lepší, ale výsledkově jsem od toho čekal více, i od sebe. Každopádně jsem tady a teď už je na mě pro to udělat maximum a dokázat, že si to místo zasloužím.
Je výhodou, že jsi v této sezoně už v extralize naskočil, takže víš, jaká je a hlavně se už znáš i s týmem?
Já myslím, že ano. Doufám, že není troufalé říct, že si myslím, že snad i do kabiny jsem zapadl dobře. Extraligu jsem si už letos osahal, tým není pro mě neznámou, ano věřím, že to výhoda je.
Co budoucnost? Bereš své aktuální působení ve Vítkovicích i tak, že bys mohl eventuálně hrát o angažmá pro následující sezonu?
Je to na mě, abych si to tady uhrál, takhle bych to řekl
