Jeho životní příběh by se hodil jako román, nebo jako předloha pro scénář hollywoodského sportovního trháku. Však také svou autobiografickou knihu vydal. Enfant terrible vítkovického i českého hokeje, bouřlivák, osobnost i legenda Miroslav Fryčer slaví 60. narozeniny! Přejeme vše nejlepší!
Narodil se v Opavě, část dětství strávil chovratském Záhřebu, domovem mládí mu byla Karviná, osudovým městem Ostrava, ale jinak procestoval téměř celou planetu. Hokejový bouřlivák, osobnost a legenda Miroslav Fryčer slaví v pátek 27. září 60. narozeniny. Pořád je aktivní, pral se s politickými režimy, pral se se sportovním osudem, pral se s nebezpečnou závislostí, bojoval se smrtí a zatím pořád vyhrává. Ve svých šedesáti letech je věrný hokeji, trénuje znojemské Orly a těší se, dle možností, dobrému zdraví.
Popsat na několika řádcích příběh Miroslava Fryčera, to není ani dost možné. Nejlépe to udělal sám ve své knize Můj divoký hokejový život. Alespoň 
rámcově. Narodil se 27. září v Opavě do rodiny Jaromíra Fryčera, bývalého hokejisty a hokejového trenéra. Právě trenérská štace zavedla celou rodinu z Opavy do Záhřebu, do tehdejší Jugoslávie, kde také malý Mirek udělal své první krůčky na ledě. Hokej mu učaroval, byť byl dobrý i v jiných sportech. Ještě v dětství se celá rodina přesunula do Karviné, kde Miroslav naplno rozjel svou hokejovou kariéru. Převyšoval své vrstevníky, a tak si jej už v dorosteneckém věku vytáhl do A-mužstva ligových Vítkovic trenér Ladislav Štemprok. Zde Fryčer utvořil především s Ladislavem Svozilem nerozlučnou hokejovou dvojici, vítkovičtí mladíci začali dobývat českou hokejovou scénu. Vrcholem spolupráce a vítkovického působení Miroslava Fryčera byl mistrovský titul v roce 1981.
Po mistrovském titulu měl Miroslav Fryčer už delší dobu "v kapse" příslib smlouvy v NHL. Vzhledem k tomu, že komunistické Československo nepouštělo své sportovce do západního zahraničí, musel Fryčer volit cestu nelegální emigrace. Během letního turnaje Vítkovic ve Švýcarsku uskutečnil úspěšný útěk, společně s ním na západ emigrovala celá jeho rodina, včetně otce Jaromíra. Miroslav Fryčer si tak otevřel dveře velkého světa. Podepsal smlouvu s týmem Québec Nordiques, kde doplnil legendární bratry Šťastné. Působil i v Torontu, krátce v Detroitu a Edmontonu. Během 10 sezon v nejslavnější lize světa odehrál 467 utkání, nastřílel přitom 152 gólů a posbíral 344 kanadských bodů. Aktivní hráčskou kariéru zakončil v Německu a Itálii.
Přestože v mladém věku odešel do emigrace a tím si zavřel dveře do reprezentace, v dresu se lvíčkem na prsou stihl odehrát MS 1979 a 1981, reprezentoval na olympiádě 1980 a je tak vicemistrem světa, bronzovým medailistou MS, vicemistrem světa juniorů z roku 1979 a vicemistrem Evropy juniorů 1977.
Okamžitě po skončení hráčské kariéry se vrhnul na trenéřinu, v Česku trénoval Havířov, postavil se i na střídačku Vítkovic, nejprve v polovině 90. let, pak v letech 2006 a 2007, před několika lety trénoval i v Karviné, nyní stojí na střídačce Znojma v EBEL. Nejúspěšnější období zažil v Itálii, v Meranu slavil mistrovský titul.
Po celou svou kariéru vedl bouřlivý život, stejně jako makal naplno na ledě, naplno žil v životě. To se podepsalo pod jeho zdraví, láska k alkoholu se odrazila na stavu jeho jater. V roce 2000 musel podstoupit komplikovanou transplantaci tohoto orgánu, popral se s ní a přežil. Od té doby je, logicky, abstinent.
rámcově. Narodil se 27. září v Opavě do rodiny Jaromíra Fryčera, bývalého hokejisty a hokejového trenéra. Právě trenérská štace zavedla celou rodinu z Opavy do Záhřebu, do tehdejší Jugoslávie, kde také malý Mirek udělal své první krůčky na ledě. Hokej mu učaroval, byť byl dobrý i v jiných sportech. Ještě v dětství se celá rodina přesunula do Karviné, kde Miroslav naplno rozjel svou hokejovou kariéru. Převyšoval své vrstevníky, a tak si jej už v dorosteneckém věku vytáhl do A-mužstva ligových Vítkovic trenér Ladislav Štemprok. Zde Fryčer utvořil především s Ladislavem Svozilem nerozlučnou hokejovou dvojici, vítkovičtí mladíci začali dobývat českou hokejovou scénu. Vrcholem spolupráce a vítkovického působení Miroslava Fryčera byl mistrovský titul v roce 1981.
Po mistrovském titulu měl Miroslav Fryčer už delší dobu "v kapse" příslib smlouvy v NHL. Vzhledem k tomu, že komunistické Československo nepouštělo své sportovce do západního zahraničí, musel Fryčer volit cestu nelegální emigrace. Během letního turnaje Vítkovic ve Švýcarsku uskutečnil úspěšný útěk, společně s ním na západ emigrovala celá jeho rodina, včetně otce Jaromíra. Miroslav Fryčer si tak otevřel dveře velkého světa. Podepsal smlouvu s týmem Québec Nordiques, kde doplnil legendární bratry Šťastné. Působil i v Torontu, krátce v Detroitu a Edmontonu. Během 10 sezon v nejslavnější lize světa odehrál 467 utkání, nastřílel přitom 152 gólů a posbíral 344 kanadských bodů. Aktivní hráčskou kariéru zakončil v Německu a Itálii.
Přestože v mladém věku odešel do emigrace a tím si zavřel dveře do reprezentace, v dresu se lvíčkem na prsou stihl odehrát MS 1979 a 1981, reprezentoval na olympiádě 1980 a je tak vicemistrem světa, bronzovým medailistou MS, vicemistrem světa juniorů z roku 1979 a vicemistrem Evropy juniorů 1977.
Okamžitě po skončení hráčské kariéry se vrhnul na trenéřinu, v Česku trénoval Havířov, postavil se i na střídačku Vítkovic, nejprve v polovině 90. let, pak v letech 2006 a 2007, před několika lety trénoval i v Karviné, nyní stojí na střídačce Znojma v EBEL. Nejúspěšnější období zažil v Itálii, v Meranu slavil mistrovský titul.
Po celou svou kariéru vedl bouřlivý život, stejně jako makal naplno na ledě, naplno žil v životě. To se podepsalo pod jeho zdraví, láska k alkoholu se odrazila na stavu jeho jater. V roce 2000 musel podstoupit komplikovanou transplantaci tohoto orgánu, popral se s ní a přežil. Od té doby je, logicky, abstinent.
Miroslav Fryčer v listopadu 2017 jako čestný host zápasu Vítkovic s Libercem, kdy vhodil čestné buly. Na snímku v doprovodu tehdjšího kapitána Rostislav Olesze
