Vojtěch Polák po zápase s Vary: Hráli účelněji, my se nadřeli a máme nula bodů

Karlovarský odchovanec Vojtěch Polák se poprvé v dresu Vítkovic postavil proti svému celku. V modro-bílých barvách musel skousnout porážku a kromě toho i fakt, že na nějakou dobu nebude společně se spoluhráči i soupeři smět vykonávat svou profesi. Jak hodnotil zápas a jak vnímá nadcházející situaci?

Vojto, jak hodnotíte utkání, ve kterém z vašeho ledu Karlovy Vary odvezly všechny tři body?

Prohráli jsme, no… Je to škoda. Myslím, že jsme se hodně nadřeli a máme nula bodů. Vary hrály účelněji, potrestaly některé naše chyby. Měly moc přečíslení a využily toho.

 

Dvě přečíslení ze hry, ale také rozhodující gól při vaší přesilovce, to hodně zamrzí, nemyslíš?

Co k tomu říct? Oni využili našich zaváhání a byli efektivnější.

 

Jsi karlovarský odchovanec, v minulé sezoně jsi ve Varech hrál, jaký to byl zápas konkrétně pro tebe?

Já jsem chtěl vyhrát… (odmlčí se). Chtěl jsem vyhrát, protože se hraje za tři body a je to vlastně poslední zápas na bůhví jak dlouho. A je to škoda, protože si myslím, že jsme se na Vary připravovali dobře. Já jsem tam i loni působil, to je pravda. Chtěl jsem je porazit. Bohužel se nepovedlo. Tak třeba příště…

 

Co tedy ve zkratce rozhodlo? 

Rozhodlo, že byli po těch gólech hladovější. Jeli možná pětkrát, šestkrát dva na jednoho a z toho dali tři góly. V pět na pět dali dva, v přesilovce nám tam jel sám na bránu. To rozhodlo. My se musíme zaměřit na to, abychom to příště byli my, kdo bude jezdit dva na jednoho, my, kdo budeme efektivnější. Stalo se, je to hokej, mrzí to, jsme naštvaní. Příště to bude určitě lepší, musí.

 

Gólová šance se v jednom okamžiku objevila, co chybělo?

Měl jsem tam šanci, ale Novas (brankář Novotný, pozn. red.) proti mně dobře vyjel a byl blízko. Já neviděl žádnou skulinku, kudy bych to mohl dát. Čekal jsem, jestli mi tam někdo nenajede, protože mi tam celkem vyjel a úplně mi to tam zavřel. Bohužel jsem prováhal ten okamžik.

 

Co říkáš na nové vládní opatření – minimálně čtrnáct dnů bez zápasů, s hodně omezenými možnostmi trénování…?

Co k tomu říct? Je to prostě tak, jak to je. Je to nepříjemné, pro nás pro sportovce. My jsme tady teď prodělali karantény, prodělali jsme ten virus, dostali jsme se z toho, dostávali jsme se zpět do hry a máme zase stop. Já jakoby… Tak nějak nevím, co k tomu říct. Většina týmů to v Extralize už měla a chtěli bychom hrát. Co ale můžeme dělat, když vláda rozhodla tak, jak rozhodla. Bohužel. Ten virus tady je a vláda na něj nějak reaguje a nám nezbývá, než to akceptovat a až nás pustí znovu, tak se maximálně připravit a pokračovat dál. Je to těžké. Hrajete bez diváků, máte pořád nějakou pauzu. Nevíte, jak budete moct trénovat… Pro nás pro sportovce a myslím nejen pro sportovce, pro všechny lidi, to není vůbec lehké období. Já ten virus nechci zlehčovat, ale prostě není to pro nikoho lehké.

 

Jste slušně řečeno naštvaní na to, že se teď nějaký čas budete muset obejít bez hokeje?

Můžeme být naštvaní, jak chceme. Já nevím, co by se muselo stát, aby se normálně hrálo, pracovalo. Nemám na to status, nikdo z nás na to nemá status, aby to rozhodl.

 

Původně jsi sem přišel na měsíc. Část toho působení jsi strávil v karanténě, teď závěr strávíš v pauze. Máš představu, jak to teď s tebou ve Vítkovicích bude?

Pravda je, že jsme se teď v týdnu domluvili na dalším prodloužení spolupráce o měsíc. Pro mě to taky není jednoduché, pro klub taky ne. Já si vážím vůbec toho, že můžu hrát, protože to není jednoduché a i majitelé klubů to mají složité. De facto jdete od hodiny k hodině, protože nevíte, co bude.

 

Možná předčasný dotaz, víte už jestli a jak budete teď v té nastalé době placení?

Nikdo zatím neví nic…