Vítkovice v Kanadě: Deváťáci se vytáhli, z Montrealu přivezli bronz

Tým žáků 9. třídy HC VÍTKOVICE RIDERA vstoupil do letní přípravy pěkně zostra. Jeho první cesta vedla do Kanady, na elitně obsazený turnaj Super Challenge CCM na předměstí Montrealu. V silné konkurenci týmů i se staršími hráči dosáhl až nečekaného úspěchu a vrátil se domů s bronzovými medailemi!

Konec května je pro většinu mládežnických hokejových týmů obdobím, kdy postupně zahajují letní přípravu na suchu a teprve během prázdnin se postupně vracejí na led. Ve Vítkovicích se ale letos rozhodli nabourat zaběhané stereotypy a hned na úvod letní přípravy otestovat, jak jsou na tom jejich žáci, kteří po prázdninách nastoupí ve znovuzavedené kategorii 9. tříd. A aby byla konfrontace skutečně kvalitní, přijali vítkovičtí pozvání své partnerské společnosti CCM (která je dodavatelem výstroje a výzbroje vítkovického A-týmu) k účasti na prestižním turnaji Super Challenge CCM v Blainville-Boisbriand nedaleko Montréalu, a to hned v nejvyšší kategorii AAA Elite.

Do té se kromě Vítkovic přihlásilo dalších 12 týmů, vesměs z provincie Québec, ovšem se zapojením hráčů i z jiných částí Kanady a USA. Pravidla turnaje přitom dovolovala zařadit do kategorie 2005 v každém týmu i maximálně 4 hráče ročníku 2004, což naprostá většina týmů využila. Vítkovičtí ale přijeli na turnaj proto, aby prověřili kvality svých kmenových hráčů 9. třídy, takže v jejich sestavě nastoupili výhradně hráči ročníku 2005 a dva hráči r. 2006.  

Turnaj se konal od 31. května do 2. června. Vítkovičtí deváťáci sehráli nejprve čtyři utkání během dvou dnů v základní skupině. Úvod jim sice úplně nevyšel, když na začátek prohráli 0:6 s týmem Vikings 2005. Ještě téhož dne ale ve svém druhém utkání dali najevo, že už si zvykli na úzké kluziště i výrazně rychlejší tempo hry a rozhodně nehodlají být na turnaji jen do počtu. Po remíze 1:1 s JR Lions si připsali první bod do tabulky a do druhého dne vstupovali s odhodláním opět ze sebe na ledě vydat naprosté maximum. To se také povedlo a po vítězstvích 7:2 nad JR Ducks AAA Rive Sud a 4:1 nad NRJ AAA PHP obsadili 5. místo ve skupině a mohli se těšit na nedělní čtvrtfinále.

Čtvrtfinálovým soupeřem Vítkovic byl tým Stars, který po základní části obsadil čtvrté místo. Hned od úvodního hvizdu přitom bylo zřejmé, že teď už jde o hodně. Již během první třetiny se několikrát vylučovalo na obou stranách, ale ani jeden z týmů početní výhodu nevyužil. Ve druhé třetině se pak naši hráči museli dokonce téměř celou minutu bránit ve třech proti pěti, ale tyto horké chvíle ustáli a byli to právě oni, kdo po srdnatém boji otevřeli skóre zápasu. Nervy drásající třetí třetina pak přinesla našim další komplikaci v podobě čtyřminutového trestu, ale i toto oslabení dokázali vítkovičtí ubránit. Když pak soupeř necelé dvě minuty před koncem vsadil na hru bez brankáře, potvrdili Ostravané 8 vteřin před závěrečnou sirénou své vítězství druhým gólem a mohla slavit nikým nečekaný postup do semifinále.

 

V boji o finále nastoupily Vítkovice proti týmu Super Challenge Montréal. Kanaďané se již ve čtvrté minutě ujali vedení, na které ještě sice naši hráči dokázali o tři minuty později z přesilovky odpovědět vyrovnávací brankou, ale poté se již projevila především fyzická převaha soupeře. Ten dokázal ještě do konce první třetiny dvakrát skórovat, a když hned v prvních dvou minutách třetí třetiny přidal další dvě branky, bylo o osudu utkání rozhodnuto. Vítkovičtí hráči sice až do konce zápasu bojovali ze všech sil, nicméně podařilo se jim už jen upravit konečné skore dvacet sedm vteřin před koncem utkání na 5:2 z pohledu Montréalu. Ten pak zvítězil i ve večerním finále nad do té doby suverénním domácím týmem Armada Blainville-Boisbriand (8:5) a získal celkové vétězství v turnaji. Deváťáci HC VÍTKOVICE RIDERA tak v konečném pořadí obsadili ziskem 10 bodů fantastické 3. místo a při celkovém poměru vstřelených a obdržených branek 16:15 mohli zcela zaslouženě slavit.

Trenéři Luděk Krayzel a Jaroslav Miksa měli pochopitelně z celkového umístění velkou radost, ale pozitiv na daleké a náročné cestě viděli mnohem více. „Chtěli jsme především zjistit, jaké jsou reálné kvality našeho týmu, který se bohužel s ohledem na náš domácí soutěžní systém příliš často nepotkává se silnými soupeři. Přitom mají-li se hráči rozvíjet a kvalitativně posouvat, pak jsou pro ně právě utkání se silnějšími soupeři tou nejlepší cestou. A to, že naši kluci dokázali uspět proti několika silným kanadským výběrům složeným částečně i ze starších hráčů, stejně jako to, jak zodpovědně a profesionálně přistoupili k celému náročnému programu, nám o nich hodně napovědělo,” hodnotil Luděk Krayzel. Ten zároveň zdůraznil skutečnost, že zatímco týmy, s nimiž se vítkovičtí v Kanadě utkali, byly výběry složené z nejlepších hráčů různých klubů, jak bývá v kategorii AAA Elite obvyklé, náš tým jel na turnaj výhradně s vlastními hráči.     

Jaroslav Miksa si pak pochvaloval i možnost sledovat práci jiných trenérů a tréninkové postupy přímo v Centre d’Excellence Sports Rousseau, kde se část turnaje (hraného na celkem 8 ledových plochách v 6 arénách s 66 zúčastněnými týmy v 7 věkových kategoriích) odehrávala. „Jedna takováto cesta do země, která je kolébkou hokeje, vám dá často mnohem více, než hodiny a hodiny strávené na nejrůznějších teoretických seminářích a školeních. Jedna věc je samozřejmě zázemí, počet ledových ploch, cvičných kluzišť, střelnic s umělým ledem atd., ale nesmírně poučné pro nás bylo sledovat i samotnou práci místních trenérů. A pokud se chceme s našimi týmy dál kvalitativně posouvat vpřed, je každá příležitost něco se přiučit od některé z hokejových velmocí k nezaplacení.”

Přestože samotný turnajový program nahuštěný do tří hracích dnů byl pro mladé vítkovické hráče i s ohledem na dlouhé cestování a časový posun velmi náročný, nezaháleli ani v době mimo led. Prezident klubu Petr Handl, který celou cestu do Kanady připravoval, kvitoval, co vše mohli hráči zažít a vidět. „Každá takováto cesta je pro mladé hráče nejen velkou hokejovou zkušeností. Po sportovní stránce to byl pro většinu z nich vrchol jejich dosavadní kariéry a navíc mohli poznat i věci, se kterými se u nás běžně nesetkají. Na závěr druhého dne turnaje měli kluci například možnost navštívit ligové utkání lakrosu. Tento pro nás do jisté míry exotický sport všechny zaujal nejen svou podstatou, ale i tvrdostí soubojů, které spolu hráči sváděli a které si v ničem nezadaly se souboji hokejistů na ledě. V den odletu pak ještě čekalo na kluky za výkon, který na turnaji podali, překvapení v podobě prohlídky arény Centre Bell, domovského stánku Montréal Canadiens, nejúspěšnějšího týmu v historii NHL. Exkurze do zákulisí i možnost nahlédnout do šatny domácích byly pro všechny velkým zážitkem a pevně věřím, že takovýto start do letní přípravy pro ně bude skvělou motivací do další práce.”

Poděkování patří také Moravskoslezskému kraji a městskému obvodu Ostrava-Jih, za jejichž finanční podpory se celá cesta (kterou z velké části spolufinancovali rodiče hráčů) uskutečnila.