Po téměř tříměsíční pauze, zaviněné zraněním ramene, se kapitán Rostislav Olesz vrátil na led a snažil se se svým týmem přemoci Litvínov. Po nepovedeném začátku zápasu už Ostravané recept na brankáře Jaroslava Januse nenašli a před reprezentační pauzou si připsali pátou porážku v řadě.
Rosťo, co rozhodlo o prohře s Litvínovem, byl to vstup do zápasu, kde jste dostali dvě branky?
Byl to vstup do zápasu, kdy jsme totálně nezvládli první třetinu. Pohyb a nasazení, to všechno tam bylo od druhé třetiny. Ale to rozhodlo zápas.
Co tam tedy bylo špatně, že vám nevyšla první třetina?
Těžká otázka, těžká… Asi více faktorů, ale k tomu se musí postavit každý osobně od prvního střídání. Od druhé třetiny to tam bylo. V první to tam nebylo vůbec. Zjednodušit… smazat co bylo a začít zase tam, kde se nám dařilo a co slavilo úspěch. Ne komplikovat hokej, ale dostávat puk do prostorů, kde jsme dobří. Můžou vynikat hráči jako Zdrahoš (Patrik Zdráhal), Straňas (Šimon Stránský), Rumen (Ondřej Roman) a tak dále. Prostě využívat jejich přednosti, to tam v první třetině vůbec nebylo. Pořád jsme něco naháněli, neměli jsme puk a hodně jsme otevírali obranu. Oni pak měli spoustu brejků na to, že my jsme chtěli být ten tým, který určí tempo zápasu.
Ty první dva góly, byly tak trochu darované? Jeden přeskočením puku na modré, druhý v přesilové hře…
(chvíli přemýšlí) Každý sport je o chybách. Kdo jich udělá méně a ten druhý tým je musí využít, ten může vyhrát. Dnes ano… přeskočení puku na modré, kdy se to hráč snaží zachytit hokejkou. Pak špatný odraz, ale to už člověk takhle po zápase neovlivní. A ten druhý gól jsem neviděl.
A co konkrétně ty? Jak se ti osobně hrálo po tak dlouhé pauze?
Bylo to těžké, protože po tak dlouhé přestávce je těžké chytit zápasové tempo. Pár věcí tam bylo, ale je to pro mě těžké. Ještě s porážkou.
Jaké to pro tebe bylo, když jsi koukal na spoluhráče jen z tribuny ať se dařilo nebo nedařilo… Bylo to těžké?
Byly to dva měsíce a hlavně byl těžký ten první, kdy člověk nemohl nic dělat. Pak už jsem byl více s klukama, ale když člověk nemůže být přímo na ledě, je to vždy těžší.
Zažíváš asi trochu nešťastné období, kdy jdeš na led zrovna když se týmu nedaří… Proti Litvínovu to byla už pátá porážka v řadě. Je v kabině nějaká frustrace z toho, že se vám nedaří dávat góly?
To vůbec, spíše ty prohry. Prohry jsou … je jich hodně za sebou. Musíme se teď soustředit na to, co nás čeká po té reprezentační přestávce. Odpočinout si a dobře se naladit. Využít každého hráče a použít jeho přednosti. Naladit to zase zpět na vítěznou vlnu.
Cítil ses tedy dobře nebo jsi musel návrat na led urychlis aby ses dostal na led?
Ne, ne, bylo to po konzultaci s doktorem, po trénincích, co jsem absolvoval s hráči.
Byly tam i tvrdé střety, takže tě nic nelimitovalo?
Nemohl bych jít do zápasu, kdybych se tomu mohl vyhýbat. Jak už jsem říkal předtím, mě nezdobí technika hole.
V zápase byla jeden zajímavý moment. Přesilovka a následné odvolané vyloučení… Co říkáš na fair play gesto obránce Ščotky?
My se k tomu nemůžeme vyjadřovat. Ale je to od něj pěkné… Má to více okolností, je to hezké, že přiznal, že spadl sám, ale nemůžeme se k tomu vyjadřovat. Hokej je jeden z nejrychlejších kolektivních sportů na světě… Prostě nemůžu, po půlnoci zavolejte.
Proti Litvínovu jste letos ještě nedali branku. Je to pro vás nepříjemný soupeř a jejich hra vám nesedí? Nebo je to jen shodou náhod?
Ne, takhle bych to nebral. Musíme si říct, že po zápase v Liberci nás čekal zápas doma před pauzou Litvínov. A nástup do zápasu, ať už by přijel kdokoliv, musí být úplně jiný. To je to, kde se to prohrálo. Ve druhé třetině může být cokoliv, i když ji vlastně taky vyhrál Litvínov. Rozhodla první třetina, nástup do zápasu, vyhodnocování různých situací, jak dostat puk do jiných prostor, než jsme ho dostávali my. Tím je dostat pod tlak a to rozhodlo. Prvních pět minut určitě, pak už se to nabalovalo a navazovalo na sebe.
