Návrat do minulosti (13): První boj o titul s Budějovicemi – druhé stříbro do sbírky

Nahlédněte s naším seriálem pod pokličku historie hokejových Vítkovic. Příběhy populární i ty méně známé. Tradice našeho klubu je velká a jak se říká – opakování je matka moudrosti. Třinácté pokračování zavede čtenáře do sezony 1950/1951, kdy ostravský klub ve druhé sezoně po návratu do nejvyšší soutěže bojoval podruhé o mistrovský titul, tentokrát s Českými Budějovicemi.

Hovoříme-li ve spojení s bojem Vítkovic o mistrovský titul s Českými Budějovicemi, každému se automaticky vybaví zlatá sezona 1980/1981. Méně známým je ročníky 1950/1951, ve kterém se oba kluby poprvé střetly v boji o trůn československého hokeje.

Nejprve obecně. Sezona 1950/1951 se hrála ve stínu demolice LTC Praha a národního mužstva. V březnu 1950 skončila valná většina reprezentace, která se rekrutovala právě z řad LTC, v komunistických žalářích a pracovních táborech po vykonstruovaném politickém procesu. Bylo jasné, že československý hokejový trůn je volný, OD Praha – přejmenovaný LTC – nemohl bez největších hvězd vůbec pomýšlet na přední umístění, natož mít mistrovské choutky. Současně bylo známo, že mimopražské kluby sbírají síly a že je jen otázkou času, kdy se mistrem Československa stane někdo mimo hlavní město.

Jak na tom byly Vítkovice? Výborně. Tým, který se po šesti letech vrátil do nejvyšší soutěže, okamžitě překvapil a dostal se do boje o mistrovský titul. Sezona 1949/1950 zvonila stříbrem za mistrovským vojenským ATK Praha. Ostravský tým zaskočil soupeře a pro ročník 1950/1951 se s ním muselo počítat.

Nejen v Ostravě ale šilhali po nejvyšší příčce. Silná generace dorostla v Českých Budějovicích, v Brně mělo vysoké ambice Královo Pole. Jak již bylo zmíněno, LTC bylo rozprášeno a zbylo z něj OD Praha, Sparta v minulé sezoně sestoupila, takže jediným pražským týmem v nejvyšší soutěži byl armádní ATK.

Ještě před samotným popisem sezony se sluší zmínit zajímavý spor. Liga totiž před svým startem řešila v rámci rozlosování, které dny určí hracími. Kluby požadovaly sobotu a neděli – hráči totiž byli oficiálně zaměstnanci patronátních podniků a při zápasech v pátek neplnili normu odpracovaných hodin. Zimní stadiony se hracím dnům v sobotu a v neděli naopak bránily, protože tyto dny byly vyhrazeny pro bruslení veřejnosti. Dnes docela úsměvný spor, ale tehdy nemalý, už jen z pohledu finančního zajištění a využití ledových ploch. Stadiony musely ustoupit, místo pátku se hrálo buď v sobotu nebo v neděli.

Nejvyšší soutěž měla v sezoně 1950/1951 osm účastníků – ATK, Vítkovice, Královo Pole, České Budějovice, Bratislava, OD Praha, Dynamo Pardubice a dokonce Prostějov. Vítkovicím chyběli dva vojáci – v ATK hráli obránce Eduard Remiáš a útočník Oldřich Seiml, ale i tak si vedly v duchu předešlé sezony.

Kdybychom se na sezonu 1950/1951 podívali tím nejzjednodušenějším pohledem, můžeme říct, že o mistrovi se rozhodlo už v prvním kole. Byl to úvodní zápas 10. listopadu v Českých Budějovicích, ve kterém domácí SKP porazil hostující Vítkovice 3:2. Tato konfrontace se nakonec ukázala jako klíčová. Nicméně nepředbíhejme, soutěž měla dramatický a napínavý průběh.

Mužstvo ZSJ Vítkovické Železárny Klementa Gottwalda v sezoně 1950/1951. Za zmínku jistě stojí, že Vítkovičtí již na sobě mají nové pruhované dresy Sokol VŽKG, zatímco brankář Jindřich Štěpánek (třetí zleva) má ještě starší dres SKVŽ – snímek pochází z přátelského utkání v polských Katovicích

Vítkovičtí na klopýtnutí v Budějovicích odpověděli čtyřmi výhrami v řadě. Dařilo se i Královu Poli. V polovině soutěže měly všechny tři zmíněné kluby stejný počet bodů. Odvety načali Vítkovičtí remízou s Jihočechy 5:5. Ale ani tým z Budějovic nebyl zcela stoprocentní. ATK zaostávalo, i když tři kola před koncem soutěže porazilo budějovického favorita 7:5 a zdálo se, že se vrátí do boje o obhajobu, prohra v Bratislavě 4:7 ale vojákům z Prahy vše zhatila. V tu chvíli byli nejblíže titulu hokejisté Vítkovic. Rozhodující krok byl ale nejtěžší.

Obránce Karel Gut v dresu ATK Praha překonává brankáře Českých Budějovic Jiřího Koloucha. Vojáci vyhráli utkání 7:5 a Vítkovice se díky prohře Jihočechů přiblížili mistrovskému titulu

Přesuny v rozlosování přihrály Ostravanům do posledních tří kol dvě utkání s mužstvy, která bojovala o záchranu v soutěži. Papírově slabší týmy se na aspiranta na titul překvapivě vytáhly, Vítkovičtí padli s OD Praha, v Bratislavě a nakonec se se sezonou rozloučili debaklem 3:7 v Prostějově. Pro Hanáky to ovšem nebyla jediná překvapivá výhra, aby se zachránili, potřebovali vyhrát o osm a více gólů nad Královým Polem a stalo se, vyhráli 10:1! Tím o šance na titul přišel i brněnský tým, a tak vše do karet hrálo Českým Budějovicím. Jihočeši získali svůj první mistrovský titul o jediný bodík před duem Vítkovice – Královo Pole. OD Praha (porazil kromě Vítkovic i mistrovské Budějovice) i Prostějov se v lize zachránily a sestoupily Pardubice, které udělaly místo vracející se Spartě.

Hrající trenér Vítkovic Vladimír Bouzek (vlevo) tentokrát v obranné činnosti. V sezoně 1950/1951 se s 19 brankami stal nejlepším střelcem týmu, celkově třetím v soutěži. Snímek z utkání proti ATK Praha.

Vítkovice byly opět blízko, ale na zlato nedosáhly. Stříbro jim přisoudila závěrečná série tří porážek v řadě. Hrající trenér Vladimír Bouzek byl jednak lídrem výkonu a jednak určujícím prvkem systému organizace hry. Rovněž se stal nejlepším střelcem týmu – s 19 góly ve 14 zápasech. Druhým nejlepším střelcem byl Václav Bubník se 13 góly. Brankářskou jedničkou byl naposledy ve své druhé sezoně Jindřich Štěpánek, pak zamířil zpět do Prahy, konkrétně do Motorletu.