Banner Promo

Mojmír Trličík: Dovolená? Musí počkat, intenzivně pracujeme na kádru

Datum publikování:

Dříve, než v předešlých dvou letech skončila sezona A-mužstvu HC VÍTKOVICE STEEL. Delší pauza mezi sezonami ale neznamená delší volno. Trenér Mojmír Trličík zhodnotil všechny aspekty sezony a prozradil, že se zatím nikam na dovolenou nechystá, jelikož stále pracuje na podobě týmu pro nadcházející extraligový ročník.

 

Čtvrtfinále nakonec dopadlo lépe pro Pardubice, jaká to byla série z vašeho pohledu, co rozhodlo?

 

Pokud nechci použít popis jako, že byla dlouhá, náročná a těžká, byla tato série určitě hodně proměnlivá, a to zápas od zápasu. Faktorů a podfaktorů, které nakonec stály za tím, že Pardubice vyhrály čtyřikrát a my třikrát, se dá uvést více. Tím hlavním ale byl rozdíl v kvalitě týmů. V zápasech byla kvalita hráčského kádru na straně Pardubic vyšší, než u nás, tedy až kromě jednoho postu a tím je post brankáře. Hráli jsme na své maximum, velká většina hráčů hrála na hranici svých možností, přesto kvalita Pardubic byla vyšší, a proto postoupily. Když se na to podíváme podrobněji, tak nám chyběla hlavně produktivita. Celou sezonu jsme se opírali o jedince nebo jeden produktivní útok. Někdy se k tomu někdo přidal. Na straně Pardubic ale bylo několik útoků, které byly schopné rozhodovat zápasy. V samotném úvodu série to tak bylo. Na našich gólech se podíleli hráči jako Ujčík, Burger, Káňa. Hned v prvním utkání dal gól sice Kudělka, ale v tu chvíli byl s těmito hráči na ledě. Bylo to málo. Potýkali jsme se s tím celou sezonu. Samozřejmě v sedmém utkání chybělo velmi málo k postupu, dostali jsme vyrovnávací branku těsně před koncem, ale stejně jako v mnoha zápasech v základní části jsme měli v průběhu zápasu utéct soupeři o více než jeden gól a tak smutný závěr série nedopustit. Nechci rozebírat aspekty jako zranění, nemoci. Zranění, nemoci patří ke sportu, tak to prostě je, jdete do zápasu a máte danou sestavu, která do těch zápasů jít může. Jednoduše tedy byla rozhodující kvalita obou týmů.

 

Páté utkání jste v Pardubicích prohráli 0:6, o dva dny později jste ale stejného soupeře porazili 6:1. Co způsobilo, že se hráči „oklepali“ z nepříjemné porážky a naopak sami byli schopni oplatit stejným způsobem?

 

Nerozumím výrazu „oklepali“ ale zkusme si připomenout průběh těch utkání. V Pardubicích, nula šest. První třetina a na naší straně čtyři vyloučení a ještě desetiminutový trest pro Klimka. Mužstvo pod tlakem. Přestože jsme neinkasovali v oslabeních, tak pro hráče, hlavně obránce, je to dost kondičně náročné a síly ubývají. Jestliže jsme si nějaké šance dokázali vytvořit, pak v závěru zápasu jsme nebyli schopní trefit ani prázdnou branku. Soupeř se uklidnil góly během zápasu a do třetí třetiny byl rozdíl výrazný. Naopak doma jsme neměli první vyloučené, měl je soupeř. Podařilo se nám skórovat v přesilových hrách, a jak soupeř sám zdůrazňoval, od poloviny zápasu měl motivaci nižší. Zdůrazňovali, že to zabalili, že už nebylo, o co hrát. A ten výsledek se takto tím pádem otočil. Učebnicový příklad sportu, takto se to může stát, i v play off. Když vezmu tyto dva zápasy v kontextu celé sezony, tak jen potvrdily určitou „šílenost“ letošní extraligy. Každý mohl porazit každého, a to i výrazným rozdílem. Jistě, dalším faktorem byla změna sestavy a některých taktických věcí.

 

Zranění hráčů vás v této sezoně pronásledovalo po celou dobu. Jak moc těžké a náročné bylo se s tím vypořádat?

 

Já svým způsobem nedokážu přemýšlet o tom, jak je co náročné a těžké. Prostě najednou je před vámi takový úkol, kdy některé hráče, kteří by v sestavě jinak byli, nemáte kvůli zranění nebo nemoci k dispozici. Potom tedy musí hrát někdo jiný. Ale není to o tom, jak moc je to náročné. Je to o normální práci, jak sestavit obranu, která je k dispozici, jak sestavit útoky, které jsou k dispozici. Nedokážu říct, jak je to těžké. Těžké to je, i když nemáte nikoho zraněného. Někdy to jakoby je snadnější, když se dvojicím a trojicím daří delší dobu a když je pak sestava úspěšná, tak se na ní nic nemění. Nic těžkého tam není, ale když se prohraje a k dispozici jsou ti samí hráči, tak přemýšlení nad sestavou je delší. Je to jinak náročné, ale úroveň náročnosti nejsem schopný určit. Taková je práce kouče a trenéra.

 

Po dvaapadesátém kole jste zmínil, že šesté místo po základní části má pro vás možná i větší hodnotu než třetí po dlouhodobé části minulé sezony. Mohl byste říct čím konkrétně je letošní výsledek hodnotnější?

 

Tento výsledek je hodnotnější v tom, že mužstvo prošlo kvalitativní změnou. Rok před tím prošlo výraznou kvantitativní změnou, odešlo jedenáct hráčů, další přišli. Po té sezoně ale došlo ke kvalitativní změně. A to: na místě obránce, který hrál přesilovky, oslabení, který dokázal dostat průměrného hráče do nadprůměrných výkonů, to byl Michal Barinka, který tady tehdy hrál tři čtvrtě sezony. Po sezoně odešel Petr Vrána, který tvořil a na jehož bedrech stála produktivita jednoho z útoků. Odešel Rudo Huna, který v začátku po té kvantitativní změně, kdy mužstvo potřebovalo dobré výsledky k získání sebevědomí, dával spoustu vítězných gólů a celou sezonu byl produktivním hráčem. Tým tak prošel změnou, po které nebylo dost možné dát dohromady dva produktivní útoky a k tomu ještě na úvod sezony přišlo zranění Lukáše Klimka, na devět týdnů, do toho absence Viktora Ujčíka. Už tak z té sestavy, která v útoku prošla tou změnou, to bylo absolutně jiné mužstvo a k tomu chodily zranění obránců ve velkém počtu – Punčochář, Pavel Trnka, Karol Sloboda, Denis Rehák. Mužstvo bylo kvalitativně jiné. Ale to je pořád jedna věc. Tou druhou jsou kvality soupeřů. Dalo se očekávat, že Sparta bude dělat změny, aby byla jinde, než rok předtím v play outu. Liberec zůstal pohromadě, jako Pardubice, Budějovice. Týmy, které hrály nahoře, zůstaly stejné a ambice také, takže bylo jasné, že budou nahoře. Slavia na tom byla před začátkem ligy obdobně, změny podobné našim. Kometa od vstupu do extraligy tvoří a buduje mužstvo, ambice a možnosti tam jsou a taky bylo jasné, že nebude patřit ke spodku, změny na Kladně. V podstatě o jediném mužstvu se mluvilo už před sezonou, že bude mít za cíl záchranu, a to byly Karlovy Vary, které hlásily, že mají finanční problémy, což se odrazí ve výkonech. I Mladá Boleslav změnila mužstvo, dokázala vytvořit daleko silnější tým, než loni. Proto má šesté místo tak vysokou hodnotu, vyšší než v minulé sezóně. A k těmto věcem ještě musíme zohlednit náš průběh sezony, kratší reprezentační přestávky, vždy byly dohrávky, do toho Spengler Cup, na kterém se hraje „x“ náročných zápasů, cestování, obavy z toho, že po návratu budou výsledky horší, protože taková byla často předešlá praxe. I s tím jsme se museli vypořádat, a když to všechno sečteme, tak hodnocení místa do šestky je oprávněně vysoké.

 

Když se ohlédnete za sezonou, můžete vyjmenovat její klíčové okamžiky a momenty?

 

Nějaké okamžiky nelze vypíchnout. Sezona má nějakou svou historii, ať už jde o přípravu na suchu, předzávodní období – kombinace na suchu, přípravné zápasy, tréninky na ledě. Pak je základní část a pak nějaká další soutěž. Naší filozofií je stále zdůrazňování důležitosti každého momentu – dobré přihrávky, zakončení do branky, střídaní v utkání, dobře provedeného každého cvičení v tréninku. Pak těžké vyjmenovat tzv. klíčové momenty a okamžiky. Určitých důležitých zápasových momentů najdeme v průběhu sezóny hodně, jsou popsány v jiných odpovědích. Je však jeden strašně důležitý prvek, a ten nás provází všechny utkání doma a to jsou fanoušci a diváci. Přesto, že hlavně výsledky v domácím prostředí byly proti minulé sezóně rozdílné – podstatně méně získaných bodů – prohry s Kladnem, Karlovými Vary, Litvínovem, Slavií se kterými se určitě čekali výhry, tak i v těchto utkáních byli fanoušci pozitivní, vytvářeli ve všech utkáních výbornou atmosféru a jejich role v sezóně patří ke klíčovým okamžikům. Za což jim patří velký a upřímný dík.

 

Nelze opomenout ani účast vašeho týmu na Spengler Cupu. Co pro vás a pro tým znamenal start na tomto turnaji, byl pro vás přínosem, či naopak?

 

Už jenom účast na takovém turnaji, který je mediálně ve světě hodně propagovaný, je prestižní, z těch krátkodobých turnajů je nejvýše postavený, takže ta účast sama o sobě je prestižní věcí a výbornou možností, jak prezentovat klub i mužstvo. I pro jednotlivé hráče je to nejen o získání dalších zkušeností, ale i o prezentaci svých nejlepších schopností, což může mít vliv na jejich další kariéru. I to je velké plus toho, že je člověk vybrán pořadateli, aby se zúčastnil. No, a fakt, že jsme měli velký počet zraněných, dával příležitost hráčům, kteří v sezoně hráli méně, byla to šance pro mladé kluky. Setkávají se tam opravdu kvalitní týmy, zápasy mají vysokou úroveň, hlavně pokud jde o bruslení, nasazení a v samotné kvalitě týmů, které ji ještě mohou zvýšit posílením jinými hráči. Pro nás, jako pro tým to byl hodně přínosný turnaj. Pak je to výzva, zvládnout následující část vlastní národní soutěže. Protože v předešlých letech bylo časté, že mužstvům se po návratu příliš nedařilo, takže to člověka pak láká a motivuje, aby to zvládl lépe. Zvládli jsme ale i to, takže pro nás byl Spengler Cup přínosem.

 

Těsně před play off jste s Vítkovicemi prodloužil spolupráci. Co to pro vás znamená a jak velkou výzvou budou další sezony na střídačce vítkovického A-mužstva?

 

Už samotná možnost trénovat jakýkoli extraligový tým je velikou výzvou. Prodloužení smlouvy pro mě a pro celý realizační tým znamená ocenění, že jsme tady dva roky odváděli dobrou práci a že vládla spokojenost. Proto jsme se dohodli na další spolupráci. Každý člověk chce jít dál a dál. Vzhledem k tomu, že tým, i když dojde ke změnám, bude podobný, bude ta nová výzva znamenat hledání dalších možností a cest jak práci a výkon zlepšovat. Znamená to možnost pracovat s hráči, se kterými jsme dva roky spolupracovali, kteří se zlepšovali, aby to šlo dál i třetím rokem a čtvrtým rokem. Ale tím nemyslím jen mladé hráče, myslím opravdu všechny hráče, do jednoho.

 

Je krátce po sezoně, pracujete už nyní na kádru pro nový extraligový ročník nebo to přijde na řadu až později?

 

Na kádru se pracuje prakticky pořád, celou sezonu. Někdy je ta práce intenzivnější, jindy méně, to je podle období. Teď je ta práce intenzivnější, protože hráčům končí smlouvy, nebo chtějí odejít. Takže se na podobě kádru pro další ročník pracuje velice intenzivně.

 

Jaký je nyní plán A-mužstva? Hráči i realizační tým si jistě zaslouží dovolenou, odpočinek, kdy se opět sejdete k tréninkům?

 

Hráči i realizační tým si opravdu zaslouží odpočinek. Po těch dvou sezonách, kdy se hrálo dlouho, si myslíme, že řada hráčů potřebuje delší a intenzivnější odpočinek. Oficiálně začne mužstvo 10. května, ale v podstatě hráči trénují stále, individuálně. Možnosti na to mají a budou docházet do naší posilovny, jak tomu bylo i v předešlých letech. Mladší hráči nebo noví hráči začnou dříve, ale to je pořád individuální. Začneme oficiálně 10. května.

 

Co máte vy osobně v plánu podniknout během dovolené? Relax a regenerace doma, nebo vyrazíte někam do zahraničí, aktivní odpočinek, či pasivní?

 

Dokud kádr nebude z nějakých 80 procent jasný, tak v mém případě žádná dovolená nebude. Toto je naprosto klíčové pro další sezonu. Na tom nyní budeme všichni společně pracovat a relax a odpočinek budu tedy absolvovat doma. Až to bude vypadat, že je klíčová část mužstva zajištěna, pak teprve přijde možná na řadu akční plán dovolené.

 

 

 

NADCHÁZEJÍCÍ ZÁPAS

POSLEDNÍ ZÁPAS

Tabulka A tým 2023/2024

PozTýmZVVPPPPB
7Bílí Tygři Liberec5224342182
8Mountfield HK52168111775
9HC VÍTKOVICE RIDERA5218582172
10HC Olomouc5216762368
11HC Energie Karlovy Vary5214832761