Mistr 1981 Jaroslav Vlk slaví šedesátku

Bývalý vynikající útočník, dokonce pozdější kapitán a současný trenér přípravky HC VÍTKOVICE STEEL Jaroslav Vlk oslavil v pátek 13. března 60. narozeniny. Celá vítkovická hokejová rodina přeje vše nejlepší!

„To to letí,“ poznamenal ke svým 60. narozeninám Jaroslav Vlk. Někdejší výborný křídelní útočník a v současné době trenér nejmenších hokejistů Vítkovic v podstatě ani kulaté jubileum nestihl oslavit. „Měl jsem hodně povinností, celý den jsem byl v jednom kole a na druhý den jsme už v pět hodin ráno jeli s týmem na turnaj, takže na oslavy nebylo kdy,“ směje se.

Ti, kteří pamatují zatím poslední vítkovický triumf z roku 1981, musejí si zákonitě vybavit také útočnou řadu Fryčer – Svozil – Vlk. V tomto složení Ostravané v první polovině zlaté sezony děsili soupeře. Místo na pravém křídle později převzal František Černík. Jaroslav Vlk byl ale nadále velice platným hráčem, vždyť v rozhodujícím mistrovském zápase ve Zlíně 15. března 1981 nahrál Miloši Říhovi na velice důležitý vyrovnávací gól. Mistrovskými doušky z lahve šampaňského pak Jaroslav Vlk oslavil své šestadvacáté narozeniny, což i po třech dekádách vnímá jako nejkrásnější narozeninovou oslavu.

Jaroslav Vlk spojil svou hráčskou kariéru téměř výhradně s Vítkovicemi. Do A-mužstva nakoukl poprvé už v památné sezoně 1972/1973, kdy se Vítkovice po šesti letech dokázaly vrátit do nejvyšší soutěže. Tehdy ovšem jako velice mladý hráč nedostal příležitost. Jeho čas logicky přišel až ve druhé polovině 70. let, kdy se jeho generace začala čím dál prosazovat. Se skoro stejně starými spoluhráči jako František Černík, Miroslav Fryčer, Ladislav Svozil, Jaromír Šindel a další, postupně převzal hlavní roli v A-mužstvu. Skvělým úspěchem byla už bronzová medaile v roce 1978, ale tým myslel na vyšší příčku. To se také splnilo, a tak Vítkovice v roce 1981 získaly svůj historicky druhý mistrovský titul. Kompletní sbírku medailí uzavřel Jaroslav Vlk v roce 1983, kdy Ostravané skončili druzí a brali stříbro. Vůdčí roli převzal tehdy již třicetiletý veterán v sezoně 1985/1986. Vítkovice tehdy po sestupu čekal boj o návrat do první ligy, který se také povedl, Jaroslav Vlk v této sezoně nesl na svém dresu kapitánské céčko. O rok později se s dresem s rytířem Vítkem rozloučil. Krátce také působil v Jugoslávii v dresu Partizanu Bělehrad a aktivní kariéru uzavřel na Slovensku, v dresu Spišské Nové Vsi.

Po skončení aktivní kariéry se Jaroslav Vlk vrhl na trénování. Dlouhou dobu vedl mládežnická mužstva v Porubě, až později se přesunul zpět do mateřských Vítkovic, ve kterých už více než sedm let vede nejmenší žáčky a přípravku.