První velká osobnost vítkovického hokeje, pravidelný reprezentant, dlouholetý hráč, rovněž trenér, patriot, přes svou hvězdnou osobu zůstal navždy skromný. Miroslav Vlach by v pondělí 19. října by oslavil 85. narozeniny, škoda, že s námi již bezmála 20 let není.
V minulé sezoně oblékli současní hráči Vítkovic ve dvou zápasech v rámci projektu Legenda pomáhá dresy s podobiznou útočníka Miroslava Vlacha. I to svědčí o tom, že odkaz tohoto hvězdného hokejisty světového formátu přetrvává i do dnešních dní.
Mirek Vlach, rodák z Českého Těšína vyrůstající v železničářské rodině v Ostravě-Přívoze by v pondělí 19. října oslavil své polokulaté 85. narozeniny. I když s námi už bezmála 20 let není, sluší se na něj vzpomenout.
Byl totiž první opravdovou velkou osobností vítkovického hokeje. Při vší úctě ke zlaté generaci 50. let, Mirek Vlach byl prvním pravidelným a úspěšným reprezentantem Vítkovic a díky svým výkonům také stabilně a dlouhodobě tím, jehož jméno se všem, nejen v Ostravě, vybavilo ve spojení s vítkovickým hokejem.
Narodil se 19. října 1935 v Českém Těšíně, ale byl Ostravákem, vyrůstal v železničářské rodině v Ostravě-Přívoze. Vyučil se autolakýrníkem, ale jeho vášní byl sport a hokej se stal jeho osudem. Začínal sice v ostravském Baníku, ale svůj život a hlavně srdce spojil s Vítkovicemi. Dva roky vojákoval v armádních klubech, nejprve v olomouckých Křídlech Vlasti a po jejich zrušení pak v ÚDA Praha. To už byl v hledáčku Vítkovic, které jej po návratu z vojny přivítaly ve svých řadách. Od roku 1956 byl s jedinou přestávkou v závěru kariéry při angažmá v Innsbrucku věrný pouze a jen Vítkovicím.
Udivoval svou hrou, byl rychlý pohybem na bruslích i myšlením, cit pro hru, její čtení a k tomu výborné dispozice a pohotové zakončení. To byly devízy, ze kterých těžily nejen Vítkovice, ale i národní tým, ve kterém pravidelně nastupoval od roku 1957 a získával si pak ovace i mimo Československo.
Mirek Vlach v černo-žlutém dresu Vítkovic v sezoně 1956/1957, na snímku v zápase s RH Brno jej stínuje legenda František Vaněk
Čísla hovoří za vše. Miroslav Vlach nastoupil poprvé v nejvyšší soutěži 17. 11. 1953 v dresu Baníku Ostrava v Popradě a při své premiéře vstřelil 4 góly (výhra 14:4)! V dresu Vítkovic se poprvé prosadil 7. 11. 1956 a přestože Ostravané padli na Spartě 3:8, vsítil Vlach 2 góly! Rekordní čtyřgólové večery zaznamenal v roce 1964 v Pardubicích (výhra 8:6) a v roce 1965 doma s Motorletem Praha (výhra 5:4). Dlouho se vzpomíná i na jeho výkon proti neporazitelné Rudé Hvězdě Brno, která si 26. ledna 1963 odvezla z Ostravy porážku 7:5 a Miroslav Vlach při tom skóroval 3krát. Suma sumárum v dresu Vítkovic působil až do sezony 1967/1968, kdy dokonce nastupoval v jednom útoku s legendou brněnského hokeje Vlastimilem Bubníkem. V československé nejvyšší soutěži odehrál i přes tři sezony ve druhé lize 293 utkání a nastřílel 155 branek.
Miroslav Vlach v reprezentačním dresu v roce 1959
V reprezentačním dresu odehrál 95. zápasů, poprvé 13. 3. 1954 proti Švýcarsku a naposledy 31. 12. 1964 v Colorado Springs proti Kanadě. Nastřílel 71 gólů (z toho 46 na světových podnicích). Tím nejslavnějším navždy zůstane jeho trefa do odkryté klece v posledním zápase mistrovství světa 1959 v Praze proti Kanadě, díky čemuž Československo vyhrálo 5:3 a získalo právě jeho trefou kvůli lepšímu skóre o jeden bod světový bronz. Celkem posbíral Miroslav Vlach na světové scéně šest medailí – byl vicemistrem světa 1961, mistrem Evropy 1961, bronzovým medailistou na ZOH 1964, bronzovým medailistou na MS 1957, 1959 a 1963. Byl vyhlášen nejlepším útočníkem MS 1963.
Jako kapitán Vítkovic v sezoně 1966/1967
Medailovou sbírku rozšířil i ligovým bronzem s Vítkovicemi v roce 1958. Vítkovicím vydatně pomohl i jako trenér, když se v roce 1973 pod jeho vedením mužstvo konečně vrátilo po dlouhých šesti letech do nejvyšší soutěže a v následující sezoně jako nováček nemělo vůbec záchranářské problémy. Trenérskou kariéru ale ukončila v roce 1974 srdeční příhoda, po ní už Mirek Vlach zůstal věrný hokeji jen jako fanda, divák, odborník.
Už jako trenér v roce 1973, na snímku z letní přípravy s Františkem Černíkem, který vždy přiznával, že byl Miroslav Vlach jeho velkým vzorem
Jako člověk byl vynikající, stejně jako hokejista. Navzdory tomu, že byl opravdovou hvězdou Ostravy i československého hokeje, zůstal navždy skromný, zdvořilý, srdečný, úslužný. Nepovyšoval se nad nikoho, rád si popovídal s fanoušky i nejbližšími kamarády, které oslovoval „Borče“, jenže pokud někdo byl opravdový borec, byl to Miroslav Vlach.
Bohužel mezi námi už Mirek Vlach téměř dvacet let není, zemřel 8. prosince 2001.
