Konec sezony zastihl vítkovický dorost na prvním místě s výrazným náskokem

Foto: Ronald Hansel / Juniorský hokej

Měli to výborně rozehráno. Předčasný konec sezony vinou krizových rozhodnutí v rámci opatření proti šíření koronaviru ale smazal veškeré naděje dorostu Vítkovic na mistrovský titul. Škoda, ale zdraví je přednější a i když se titul pro mistra ELIOD Extraligy udělovat nebude, svěřenci trenérů Jana Vavrečky a Radka Philippa vědí, že v odehrané části sezony byli těmi nejlepšími.

Z dlouhodobé soutěže ELIOD Extraligy dorostu zbývalo sehrát poslední kolo, když s definitivní platností a okamžitou účinností přišlo rozhodnutí, že se všechny mládežnické soutěže s ohledem na opatření proti šíření onemocnění koronavirem zastavují. Dorostenecká extraliga tak zůstala nedohrána, mistr určen nebude. S politováním – ze sportovního pohledu – tento fakt přijali hráči Vítkovic, do té doby suverénní lídr celostátní nadstavbové skupiny.

„My jsme byli právě na cestě k zápasu do Liberce. V Ostřetíně, kde jsme byli na obědě, se k nám dostaly informace, že například Brno nebo Karlovy Vary své zápasy nesehrají. Proto jsme rychle začali řešit situaci nejprve v rámci našeho klubu, poté jsme volali i do Prahy na svaz, abychom zjistili jaká je situace a dozvěděli jsme se to konečné rozhodnutí. Tedy že máme autobus otočit a vrátit se do Ostravy. Pro jistotu jsme si vše ještě ověřili, abychom neuváženě něco nerozhodli, ale když jsme pak dostali i oficiální svazové vyjádření o zrušení soutěží, vyrazili jsme zpět do Ostravy,“ popisuje trenér dorostu Vítkovic Jan Vavrečka.

Hráči jeho týmu rozhodnutí o konci přijali smíšeně. „Co si budeme povídat, jsou to ještě mladí kluci. V první chvíli, když se dozvěděli, že se už hrát nebude a věděli, že jsme na prvním místě, zpívali v autobuse z legrace oslavné a mistrovské chorály. Ale to jim vydrželo maximálně pět minut, pak si každý sám v sobě uvědomil, jaká je vlastně situace a co to znamená a cesta do Ostravy byla taková rozpačitá. My jsme ještě po cestě vysadili pět kluků z Uničova, pro které si přijeli rodiče, a tak těm jsme alespoň koupili nějaké zákusky.“

 Vítkovický dorost v březnu figuroval na prvním místě celostátní nadstavbové skupiny s výrazným desetibodovým náskokem. Přitom cesta do celostátní nadstavby přes regionální východní skupinu až tak hladká nebyla. Ostravané vyhráli tabulku skupiny Východ o jediný bodík před Havířovem. „To je ale naprosto odpovídající tomu, v jakém rozpoložení jsme tu základní skupinu hráli. Bylo to dáno tím, že jsme před sezonou přišli o čtyři posily ze starších ročníků a nějaký čas jsme hledali náhrady za ně. Havířov přitom na úvod sezony hrál velice dobře. Naše mužstvo se hledalo, kromě hledání nových lídrů jsme zapracovávali i mladší deváťáky. V průběhu soutěže jsme se ale konsolidovali. Vynikající bylo, že hráči, u kterých jsme třeba před sezonou nečekali, že by mohli být rozhodujícím faktorem, na sebe přirozeně vzali vedoucí role a i výkony na ledě tomu odpovídaly, takže nakonec jsme Havířov v tabulce předčili o ten jeden bodík a vyhráli skupinu Východ,“ prozrazuje trenér Vavrečka.

Cílem Vítkovic pro první část sezony bylo postoupit do celostátní nadstavby, to se Ostravanům povedlo, své místo v play off tím měli zajištěné, což opět uvolnilo trenérům ruce pro práci s výchovou mladých hráčů. „Některé starší kluky jsme následně posunuli do juniorky, aby sbírali zkušenosti ve vyšší kategorii. Tam přišel ten hlavní zlom, maximálně pozitivní pro nás. Lídři odešli do vyšší kategorie, ale jejich místo zcela plnohodnotně převzali ti, kteří dosud hráli méně a ne tolik podstatné role. Zhostili se toho výborně a tím nakopli celé mužstvo,“ oceňuje kouč.

Výsledkem snažení vítkovického dorostu byl desetibodový náskok na druhou Mladou Boleslav v době, kdy došlo k definitivnímu zrušení mládežnických soutěži. „My jsme si nějaké body odnesli už ze základní skupiny, což nám pomohlo vytvořit jistý polštář. Hráli jsme proto sebevědomě, možná i uvolněněji. Ale znovu opakuju, pro mě bylo hlavní, že se rolí lídrů týmu najednou zhostili ti, kteří dosud nedostávali takový prostor a v některých případech i ti, u kterých jsme to před sezonou možná ani nečekali. Přitom oni to neměli snadné, jejich stejně staří spoluhráči šli do juniorky, zatímco oni zůstali v dorostu. My jsme si s nimi ale i s kolegou Radkem Philippem sedli, probrali celou situaci a vysvětlili jim, že to, že zůstávají v dorostu není za trest, ale naopak jim to má pomoci, že teď se mohou ukázat oni. A ti kluci to přijali a dokázali, že na to mají,“ jde do hloubky Jan Vavrečka.

Vítkovický dorost tak bez ohledu na to, zda se play off zrušilo, či nikoli, prokázal v dlouhodobé soutěži svou kvalitu a také to, že v momentální formě byl absolutní špičkou své kategorie v celém Česku.

Práce u mládežnických kategorií má ale kromě výsledkové roviny také onu výchovnou úroveň. Co tedy trenérům současná, již ukončená, sezona ukázala v tomto směru? „Budu se opakovat, ale za mě jednoznačně pozitivní, že hráči, u kterých se to před sezonou nepředpokládalo, dokázali převzít roli lídrů a i v celostátním měřítku ukazovat vysokou kvalitu. Já bych ty hráče nerad jmenoval, oni sami to vědí, o kom je řeč. Samozřejmě jsme stále v kategorii dorostu a tady je pořád těžké říct – tenhle hráč bude superstar a z tohohle nic nebude. Pro mě bylo důležité, že to zvládli a že v sobě také našli chuť nahradit ty, kteří se posunuli do juniorky,“ vypichuje trenér Vavrečka a zároveň dodává: „I přesto, jak celá sezona dopadla si myslím, že je na místě poděkovat všem hráčům i jejich rodičům za výborný přístup, snahu a pracovitost po celou sezonu. Byla to kvalitní sezona a i když skončila možná rozpačitě, tak za to, co jsme odehráli, patří všem velký dík a velká pochvala.“