Jedna z hlavních ofenzivních zbraní letošního slovenského mistra. Čtyřiadvacetiletý forvard Radovan Bondra je již plnohodnotnou součástí vítkovického týmu. Urostlý útočník v minulé sezoně v dresu Zvolenu nastřílel 29 gólů a jako střelec se chce podílet i na výkonech ostravského klubu. I když, jak sám říká, nesmrdí mu ani obranná činnost.
Rado, v květnu jsi v dresu Zvolenu vyhrál slovenský mistrovský titul, byl jsi docela podstatnou součástí zlatého týmu. Jak to bylo s nabídkami z Česka, projevilo hodně týmů zájem o tvé služby po mistrovském úspěchu?
Vlastně ani ne, nebo nevím. My jsme s agentem řešili od začátku nabídku Vítkovic a na tu jsme kladli hlavní důraz, takže jsem nějaké další nabídky ani neřešil.
Z tvých slov jde cítit, že ses nad nabídkou z Ostravy ani na vteřinu nerozmýšlel…
Já jsem se chtěl posunout ve své kariéře dál. Všichni víme, že česká extraliga je kvalitnější, než slovenská. Pro mě je to jednoznačně krok dopředu, takže jsem neváhal ani na sekundu. A když přišla nabídka od Vítkovic, okamžitě jsem na ni kývnul.
Když vzpomeneš ještě jednou na tu zlatou jízdu Zvolenu v uplynulé sezoně, jak to probíhalo?
Od začátku sezony jsme chtěli bojovat nahoře a o ty největší úspěchy. A všechno k tomu směřovalo, kabina, výkony. Vše bylo tak nastavené, že každý věděl, co má dělat a každý si to taky plnil a odváděl pro tým nejlepší práci. Tak jsme bojovali celou sezonu a i když jsme měli menší výkyvy, tak jsme v sezoně neprohráli více, než dvakrát v řadě. To bylo velké plus. Chytili jsme velkou fazonu, hlavně na konci sezony a díky tomu jsme to dotáhli až do toho zlatého konce.
Tým měl fazonu. A co tvoje fazona v minulé sezoně?
Myslím, že moje fazona během celé sezony byla super. Dařilo se mi, ať už produktivně, tak celkově jako pomoc týmu, a ať šlo o těžší nebo jednodušší momenty. Potom přišel mírný útlum na začátku play off, kdy jsem v osmi nebo devíti zápasech nedal gól. Ale nelámal jsem nad sebou hůl. Play off je úplně o něčem jiném, nebylo to jen o mých gólech, takže jsem se snažil pomáhat spoluhráčům, hlavně, abychom vyhrávali. To své střelecké trápení jsem pak zlomil, myslím, včas ve finále proti Popradu, góly přišly v nejlepší chvíli.
Ve Zvolenu tě vedl trenér Peter Oremus, který sám prostředí ve Vítkovicích velice dobře zná, probírali jste spolu nějak nabídku z ostravského klubu?
S trenérem Oremusem jsem přestup nijak neřešil. Až potom, co jsem ve Vítkovicích podepsal, mi volal a gratuloval mi a těšil se z toho, že jdu právě do Vítkovic, protože tady sám byl a byl tady velice spokojený, dařilo se mu tady. Takže mi toto angažmá ještě dodatečně doporučil a samozřejmě nechal pozdravovat kluky, které tady ještě zná a se kterými tady pracoval v minulosti.
S vítkovickým týmem ses připravoval od druhé poloviny suché části. Jak ti zatím prostředí a klub sedí a co letní příprava?
Měl jsem se k týmu připojit už před soustředěním v Tatrách, ale v posledním zápase finále jsem si přivodil menší zranění, které potřebovalo ještě nějaký čas na doléčení, takže jsem musel svůj nástup do přípravy trochu posunout. Od chvíle, kdy jsem tady, jsem tady ale velice spokojený. Chlapci jsou tady fajn, zázemí je výborné a myslím, že se mi tady bude líbit i nadále. Nemám, co bych vytknul, tréninky v letní přípravě byly dobré, měly hlavu a patu. A pokud jde o kabinu, tak kluci mě přijali, s mnoha z nich si mám hodně co říct, takže jsem jedině spokojený.
Tvůj nástup do letní přípravy byl značně opožděn i kvůli tomu, že jste se Zvolenem končili sezonu opravdu hodně pozdě. Nyní probíhá volno mezi suchou částí a tréninky na ledě. Jak je to v tvém případě? Je potřeba dohánět nějaké „manko“ z úvodu suchých tréninků?
Tím, že jsme se Zvolenem tahali sezonu až pomalu do poloviny května, tak se ta letní příprava, alespoň pro mě, změnila. Nemyslím, že je šance natrénovat více, když máte o tolik méně času. Spíš bych řekl, že je to více o nějakém udržování kondice, udržování výkonnosti, a to si myslím, že se mi zatím daří. I když ty tréninky tady jsou náročné, tak se cítím dobře, určitě si nepřipadám rozbitý nebo bez síly. Čísla ze závěrečných testů asi moje slova taky potvrdí. Teď je volno, ale to neznamená, že člověk dva týdny leží jen někde, i během volna je to o udržování toho, co jsme během tréninků vybudovali.
Už jsi svou minulou sezonu nakousl – 29 gólů, 62 kanadských bodů. Pro ty fanoušky, kteří tě až tolik neznají a neměli možnost tvé výkony na Slovensku sledovat, můžeš se trochu představit? Jaký jsi typ hráče a co od sebe očekáváš v nadcházející sezoně ve vítkovickém dresu?
Já myslím, že jsem využitelný úplně ve všem. Už jsem říkal, že česká a slovenská extraliga jsou trošku někde jinde, pokud jde o kvalitu. Ale myslím, že ani v útočných, ani v obranných činnostech nemám nějaké problémy, takže umím pomoci týmu ať už v útoku, nebo v obraně. Pokud jde o mou hru, tak v minulé sezoně jsem dával hodně góly, zvykl jsem si na to, že dávám góly, takže v tomto směru se pro mě ve Vítkovicích nic nemění a budu na sebe dost přísný, protože chci pomoci týmu právě góly, ale určitě mi nesmrdí ani hra do těla ani v případě nutnosti zblokování střely.
