Jakub Petr: Omlazený kádr? Chceme být dravou a konkurenceschopnou partou

Hlavní trenér a GM Vítkovic Jakub Petr se poprvé od vyřazení v play off vrací k uplynulé sezoně. Zhodnotil ji jako celek, otevřeně shrnul pozitiva i negativa, upřímně se nezřekl zodpovědnosti. Nastínil ale také další vývoj přípravy na novou sezonu a zdůraznil, že i přes výrazně omlazený kádr má ostravský klub své ambice.

Je měsíc po oficiálním konci sezony 2018/2019. I když už je příprava na další ročník v plném proudu, určitě se sluší se k ní ještě vrátit, nemyslíte?

Ano, my jsme si sice s hráči zhodnotili sezonu interně velmi krátce po jejím skončení, a to jak týmově, tak individuálně s každým hráčem. Co se týká našeho vystoupení v minulé sezoně, tak hlubokou analýzu a rozbor všeho jsme si udělali s odstupem času, nějaké dva až tři týdny poté, co jsme vypadli z play off. Záměr byl jasný, nedělat nic v emocích, ale nechat si čas, vše si promyslet, být objektivní, hodnotit s čistou hlavou. Nejprve na naší trenérské úrovni, pak také v konzultaci s majitelem klubu a nakonec jsme připravili interní prezentaci určenou našemu generálnímu partnerovi. Také proto jsem nedělal žádný hodnotící rozhovor hned po sezoně, protože se slušelo nejprve tyto věci rozebrat interně, než s nimi předstoupíme před veřejnost.

 

Jak jste hodnotili uplynulou sezonu?

Je řada interních věcí, se kterými nemůžeme vyjít veřejně, což doufám, že všichni chápou. Pokud jde o to, co můžeme veřejně říct, pak je to hodně blízké hodnocení, které v článku pro deník Sport zmínil pan Vůjtek, náš senior konzultant, což vzniklo nezávisle na našem interním hodnocení. Myslím, že v té sezoně, v její první části, jsme se pohybovali tam, kde jsme chtěli. Přísun bodů a poměr výher a porážek byl takový, jaký jsme si představovali. Bohužel v další fázi, i po odchodech určitých hráčů – na což se ale vymlouvat nechci – se nám nevyvedla série především venkovních zápasů. Jsem přesvědčený, že mužstvo mělo být schopné udržet se v šestce, bohužel se tak nestalo. Směrem k té nevydařené sérii venkovních utkání byly určitě klíčové zápasy v Brně, Plzni, Liberci, které byly herně vyrovnané, ale výsledkově nám utekly v koncovkách. Nejsou to výmluvy, vypočítávám fakta, že v případě bodů z těchto zápasů jsme mohli být schopní šestku udržet, což se nám nepodařilo.

 

Do play off jste tak museli přes předkolo, to jste zvládli…

Ano, to je určitě pozitivní. Vyřadit Spartu, to je jistě už jen z psychologického pohledu pro klub z Ostravy příjemné. Díky tomu jsme se do těch pozic, které jsme drželi po většinu základní části, vrátili. Jsem rád za to, jak se mužstvo k sérii se Spartou postavilo.

 

Série s Třincem byla jednoznačná, bohužel ve vítkovický neprospěch.

Je to tak. To nás mrzelo a mrzí. Pravdou je, že postoupil tým, který byl lepší jak v daném momentu série, tak v průběhu celé sezony. Mě speciálně mrzí první zápas v Třinci. Předcházel mu povedený zápas na Spartě, ať už z herního či výsledkového pohledu. Vyhráli jsme sérii play off, předváděli jsme bojovnost, nasazení, dostali jsme se do euforie – na Spartě. To vše jsme měli promítnout do prvního zápasu čtvrtfinále. Psychologický bonus měl být na naší straně. To se ale nestalo. I když výsledek prvního zápasu čtvrtfinále byl těsný, zápas se nám z herního pohledu hrubě nepovedl. To mělo velký vliv na celou sérii. I když Třinec byl lepší, tak celkový výsledek 0:4 z našeho pohledu je hodně nepříjemný.

 

Čím to?

Mě zklamalo, že výkony některých hráčů nebyly ve čtvrtfinále stejné, jako byly jejich výkony proti podobně silným soupeřům, nebo ve stejně vypjatých zápasech v průběhu sezony. Nepředvedli jsme to maximum, které v nás bylo.

 

Po play off se na vás i na tým snesla z řad fanoušků kritika…

Já nejsem netečný k názorům fanoušků i těch, jak se někdy říká, rádoby fanoušků. Kritiku každý z trenérů i hráčů musí umět vnímat a ustát, protože tahle profese ji s sebou přináší, ale některé výroky některých internetových diskutérů, hlavně vůči hráčům, byly dost za hranou.

Když se vrátím k té obecné kritice. Vytýkalo se nám, že nám chyběla bojovnost… Co je bojovnost? Já jsem toho názoru, že tady nebyl jediný kluk v týmu, který by jedenáct měsíců makal, aby nakonec vypustil rozhodující část sezony. Ale mě tam spíš štve to, že jsme nepředvedli vše, co v nás je. Znovu se vrátím k tomu, že mě mrzí, že jsme si nepřenesli tu pohodu z vítězné série nad Spartou do série s Třincem, to měl být náš odrazový můstek. Dobře, Třinec vyhrál titul, ale my jsme jim tu cestu měli alespoň zkomplikovat.

 

Čím si tedy vysvětlujete, že někteří klíčoví hráči nepředvedli v play off takové výkony, jaké předváděli v základní části?

To už zacházíme do těch interních věcí, které jsme si s danými hráči individuálně při hodnocení rozebrali. Každopádně, pokud se bavíme o výkonech jednotlivých hráčů, těch, na které se spoléhá, tak vždy je to také věc trenérů, aby z nich dostali to, co v nich je. Tímto přiznávám svůj díl viny, že jsem to z těch klíčových hráčů nedostal. Když to zjednoduším, tak je to asi jako zpěvák, který vystoupí před plný stadion a musí zazpívat ten oblíbený song tak, jak ho všichni chtějí slyšet. Nám se bohužel ten oblíbený song nepovedl. Některým klíčovým hráčům se to nepovedlo a můj díl viny je na tom určitě nesporný v tom pohledu, že jsem to měl z nich dostat.

 

Dá se minulá sezona shrnout, podobně jako v účetnictví, do dvou sloupců? Na pozitiva a negativa? Začněme těmi pozitivy…

Bylo určitě dost zápasů, kdy jsme byli hodně nepříjemnými soupeři, a to i těm největším favoritům. Snažili jsme se dodržovat náš aktivní styl hry, i když ne vždy to bylo na krásu, což zase odpovídá daným podmínkám, složení kádru, momentální situaci v týmu. Dostali jsme se přes osmdesát bodů v základní části, což je vždy taková ta tajná meta, na kterou chce každý tým dosáhnout, protože většinou vždy znamená play off a často také šestku. Udrželi jsme pozitivní bilanci vítězných a prohraných zápasů. Určitě velkým pozitivem byla domácí bilance, kdy jsme byli téměř na špičce tabulky v zápasech na domácím ledě. Určitě potěšil progres a výkon mladších hráčů, kteří v předešlých sezonách nedostali tolik prostoru, ale nyní si o svou pozici řekli. Z herních situací určitě stojí za zmínku hra v oslabení, kde jsme rovněž patřili k nejlepším týmům – pokud se říká, že jsme nebojovali, pak například hra v oslabení může být ukazatelem toho, jak bojovný tým skutečně je.

 

Po pozitivech ale musí následovat negativa…

Hra na venkovních kluzištích, především ve druhé fázi základní části. To se hrubě podepsalo pod tím, že jsme nebyli v šestce. O tom už jsem mluvil. Můžeme se také bavit o přesilovkách, ty nám nevycházely. Ale je to podobné, jako v případě čtvrtfinále. Není mým stylem svalovat vinu na hráče, každý hráč slyšel ode mě a od Pavla Trnky upřímné hodnocení z očí do očí. Přesilovky. Můžete trénovat tvary. Hra – napříč celým světem od Česka, přes Evropu, po zámoří – ty tvary jsou si hodně podobné. Co tedy rozhoduje? Rozhoduje provedení, přenesení na led. Samozřejmě trenér za to zodpovědný je, já se nezříkám odpovědnosti. Na druhé straně to přenesení naučených vzorců a situací je vždy na těch, kteří jsou na ledě. Je to o rychlém sehrání, o dovednostech, o schopnosti sehrát situaci pod tlakem, o rychlosti zakončení. To nás netrápilo jen v play off, ale po celou sezonu. A práce na přesilovkách zůstává naším pokračujícím úkolem do další sezony. Musíme najít správné typy hráčů a především být schopni na ledě předvést to, co si nacvičíme a předvést to i pod tlakem a sehrát rychle. Je to samozřejmě i o instinktu, herní kreativitě jednotlivých hráčů, momentu překvapení, a to až tak nacvičit nejde.

 

Po sezoně se vám a týmu často vyčítalo, že se nekonal slibovaný posun směrem ke špičce, vnímal jste to?

Je to tak, že tato třetí sezona je naší první, kdy jsme se neposunuli výše. Já nechci mluvit o okolnostech, které k tomu vedly. K tomu se dost otevřeně vyjádřil majitel klubu. Ačkoli jsme nějaké hráče bohužel v sezoně ztratili, tak z mé strany to není omluva toho, proč jsme nepřekročili hranici čtvrtfinále. Z toho jsme nespokojeni, protože každou sezonou se chceme posunout dále, ale to se tentokrát nepovedlo.

 

Nový kádr se dává dohromady, už trénujete, jak to vypadá?

To už jsem zmínil v předchozím rozhovoru, takže asi není potřeba znovu detailně rozebírat jednotlivé hráče, kteří k nám přišli. Jak jsem řekl, kádr je z devadesáti procent hotov. Nikdy, dokud nezačne sezona, neřeknu, že je kádr zcela hotový. Mužstvo lze doplnit i během léta, jak víme z minulých sezon. Vše samozřejmě závisí na nabídce a také na našich možnostech v rámci rozpočtu, který mám k dispozici. Řez v kádru je a je větší. Řadě hráčů končily smlouvy. Nové mužstvo bude evidentně i s ohledem na předchozí tři sezony mladší. Jsme adresou, kde chceme dávat šanci mladým hráčům, ale zase ne, za každou cenu. Mladší hráči si své místo v sestavě musí zasloužit a každodenní prací a přístupem dokazovat, že na něj mají stále. Já věřím, že mužstvo bude mít svou kvalitu. Sice možná trochu jinak, než v předešlých sezonách, ale jsem přesvědčený, že může být konkurenceschopné.

 

Jak se s omlazeným kádrem změní přístup klubu k nové sezoně?

Chápu, kam tahle otázka míří. Vím, co se říká, zaznamenávám zvěsti o tom, co bychom mohli nebo měli hrát. I když máme výrazně mladší kádr, v žádném případě se nevzdáváme ambicí být konkurenceschopným týmem. Stojím za tím, že tohle mužstvo bude mít své ambice, primárně být dravým bojovným soupeřem, hrát aktivně. O herní stránce v tomto období až tolik mluvit nechci, ale chceme v sezoně mít ve hře to, co jsme postrádali v obou předchozích play off. Chceme i přes omlazený kádr budit respekt, být energičtější. Víme, že v sezoně přijdou porážky, ale důležité je vědět, že i přes prohru jsme na ledě nechali všechno. To by mělo být cítit nejen z našich slov a našich postojů, ale mělo by to být evidentní především z našeho vystoupení na ledě.

 

Na startu přestupového období se objevily informace, že někteří bývalí hráči či odchovanci mají zájem se do Vítkovic vrátit. Jak situace kolem nich vypadá aktuálně?

To už jsem také zmínil v minulém rozhovoru. Je vždy fajn, když se k nám chtějí vrátit hráči, kteří zde mají svou minulost. To je třeba příklad Erika Němce, který zde vyrůstal od malička, v předchozích dvou letech si vyzkoušel jiný typ hokeje v jiných soutěžích, zocelil se a teď, jak jsme se před dvěma lety rozloučili a řekli si, že dveře jsou do budoucna otevřené, tak se tak také nyní stalo. Byli ve hře i hráči, kteří tady byli i v delší minulosti, ale tyhle věci jsou jednoduché – člověk se musí vejít do čísel, které má k dispozici. Srdcová záležitost je jedna věc. Víme, co by eventuálně mohlo fungovat. Ale pořád se musím ohlížet na ta čísla, která máme. Nejsem naivní v tom, že někdo, jen proto, že je náš odchovanec a chtěl by se vrátit do svého mateřského klubu, že se vrátí zadarmo. Jako příběh to možná zní pěkně, ale realita je jiná. A není to jen o odchovancích a není to jen o mně, ale o dalších třinácti extraligových manažerech a trenérech.

 

Pojďme k aktuálnímu dění v týmu. První dva týdny přípravy máte za sebou. Jak kádr vypadá a co vás čeká?

Ano, první dva týdny tréninků jsou za námi. Byly to takové zapracovávací týdny s řadou testů a s tím, že hráči měli před tím individuální přípravu z důvodu, že volno bylo delší – v létě pak už žádné větší volno na programu nemáme. O víkendu vyrážíme na soustřední na Slovensko, do pro nás tradiční destinace v Liptovském Jánu. Pak se vrátíme a do druhé poloviny července pokračujeme v tréninku. Poté bude následovat pětidenní relativní volno, během kterého už budou mít hráči individuálně k dispozici led a ke společné přípravě na ledě nastupujeme 29. července. Od té doby už to budou řízené tréninky na ledě, občas jednofázově, občas dvoufázově. Přípravu jsme posunuli o týden, protože i suchá příprava je o týden delší, ale zase, extraliga začíná až 13. září, takže času a prostoru je dost.

 

Mezi startem sezony 13. září a prvním tréninkem na ledě 29. července čeká mužstvo co?

Klasika v podobě tréninků a přípravných zápasů. V předzávodním období hrajeme jen devět utkání. Po úvodním týdnu na ledě odjíždíme na herní soustředění do Švýcarska, kde nás čekají čtyři špičkoví soupeři, mezi nimi například Davos nebo Zug. Pak odehrajeme zápas ve Znojmě. Poměříme síly i na ledě prvoligového Prostějova a namísto generálky před startem Extraligy jsme dali přednost turnaji v Maďarsku v Székesfehérváru. Tam se Vítkovice představily už před několika lety, soupeři zde budou týmy z EBEL a z Německa, takže očekáváme také kvalitní konfrontaci. V domácím prostředí sehrajeme jediné přípravné utkání, a to 27. srpna s Duklou Trenčín.

 

Proč v přípravě odehrajete jen jediný domácí zápas?

Je to dáno vícero okolnostmi, ale tou hlavní je to, že chceme naše nové mužstvo otestovat po všech stránkách. Chtěli jsme více cestování, více času, který mužstvo stráví spolu. Nejde jen o přípravná utkání, ale i o určitou formu teambuildingu, takže například turné ve Švýcarsku bude, jak už jsem řekl, herním soustředěním. Kromě zápasů nás čekají zkoušky, jako jsou přemisťování, cestování, čas strávený spolu, a i to nám může odhalit některé nedostatky, které by bylo dobré před startem Extraligy odstranit. Když to řeknu zjednodušeně – tým pospolu, na cestách, v zápasové zátěži – zabijeme tím dvě mouchy jednou ranou. Každopádně není to určitě tak, že bychom se nechtěli představit před vlastním publikem, nebo že bychom se dokonce po vlně kritických názorů po sezoně báli hrát v Ostravě – dokážu si představit, že i takové konspirační teorie by se ve virtuálním prostoru mohly objevit, takže otevřeně říkám, že není nutné za tím hledat cokoli jiného.

Závěrem bych ještě rád dodal, že naší snahou a naším úkolem je dát dohromady dravou partu, která si půjde za svým cílem od prvního buly Extraligy.

 

Pozn. red.: Přesný rozpis přípravných utkání přineseme v nejbližších dnech tak, aby byl kompletní – aktuálně se finalizují časy jednotlivých zápasů. Děkujeme za pochopení.