Hned v sedmé minutě duelu s Pardubicemi mohl poprvé Peter Šišovský zvednou ruce nad hlavu na oslavu gólu. Následně ještě přidal asistenci u branky Jana Hrušky, přesto Vítkovice v infarktovém duelu na východočechy nestačily a body v OSTRAVAR ARÉNĚ nezůstaly.
Petere, uvedl ses prvním gólem ve vítkovickém dresu, přesto na vítězství to nestačilo…
Tak v první řadě jsem rád, že jsem vstřelil gól. Byl by jsem rád, kdyby ten můj gól byl vítězný a mohl jsem potěšit diváky. Ale když je dnes ten Valentýn, věnoval bych gól kamarádce Lei, slíbil jsme jí to před zápasem.
Kde bys řekl, že se utkání zlomilo?
Jako nevím, tam jsme šli do stavu pět na tři a dali nám kontaktní gól, kdy to srovnali na 3:3. Kdybychom ustáli to oslabení, tak bychom to podle mého názoru ustáli. Byly tam nějaké zbytečné fauly a úplně zbytečně jsme je tak dostali do zápasu. To asi rozhodlo. Nějaké šance jsme tam přesto měli, je to škoda.
Bylo to těžké unést i emočně? Často jste byli vyloučovaní tak jak to třeba trenéři uklidňovali na střídačce?
Už před zápasem jsme si říkali na mítinku, že nesmíme být v takových utkáních vylučovaní. Když jde dá se říci o život. Samozřejmě ty emoce k tomu patří, někdy jsou pozitivní, někdy negativní. Ale je to kolikrát těžké udržet, hlavně v takto vypjatých zápasech. Ano, Dominik byl třeba třikrát na trestné, ale chtěli jsme to jako tým ubránit. Někdy se vám to povede, jindy zase ne. Dnes to asi nebylo úplně podle našich představ.
A jak jsi viděl ten pardubický vítězný gól na 4:3? Byla to trošku nešťastná situace…
Teď si to nějak extra nevybavuju i když je pravda, že jsem byl na ledě. Puk šel na mantinel a nějak jsme to tam neprotečovali dále. Už přesně nevím jak to tam bylo, ale odrazilo se mi to myslím od brusle a šlo to skoro před prázdnou bránu. Tam už pak neměl problém skórovat. Bylo to rychlé a je škoda, že se to nějak lépe neodrazilo nebo nevyhodilo z pásma. Jsou to detaily hlavně v takovýchto zápasech, mrzí to o to více.
