Byl prvním draftovaným Čechem. O NHL se Ladislav Svozil dozvěděl za půl roku

Zatímco v Česku a obecně v Evropě v červnu na klubových úrovních jedou na plné obrátky tréninky letní přípravy na nové sezony. Za mořem v nejsledovanější NHL sezona teprve vrcholí boji o Stanley Cup. Na konci června pak kluby čeká draft mladých talentů.
Červen byl prakticky poslední půlstoletí měsícem výběru nováčků. Do roku 1979 dokonce nesl název Amateur Draft, tedy byl kladen důraz na to, že se jedná o výběr amatérů pro profesionální kluby.

Evropané se tlačí na scénu

Ještě, než budeme vyprávět samotný příběh prvního draftovaného hráče VÍTKOVIC, sluší se opět trochu připomenout dobu. Do 60. let 20. století byla NHL výlučně kanadsko-americkou záležitostí. Dlouhá léta ji hrálo pouze šest týmů, konkurence hráčů tedy byla obrovská. Až v polovině 60. let začaly přibývat nové kluby. Ty logicky potřebovaly také nové hráče.

Evropský hokej se mezi tím začal tomu zámořskému minimálně na úrovni individuálních dovedností přibližovat. Prvními průkopníky, když nepočítáme třeba slavného slovenského rodáka, ale jednoznačně produkt už amerického hokeje Stana Mikitu, byli především Švédové. Je to logické, Skandinávcům nikdo nebránil v odchodu do zámoří. Hráči z dalších dvou hokejových velmocí ovšem takové štěstí neměli. Čechoslováci ani Sověti nesměli opustit svou vlast. Komunistický režim je držel doma, odejít do zahraničí, to se poštěstilo jen pár vyvoleným většinou na sklonku kariéry a většinou se jednalo o Rakousko či Německo. Odejít do NHL? To byla sci-fi. Přesto se v roce 1967 Jaroslav Jiřík, tvrďák z celku dnešní Komety, tehdy ZKL Brno, dostal i do NHL a v jedné sezoně si zahrál nejslavnější ligu světa. Jiřík byl ale rarita. Navíc neprošel draftem. V 70. letech se do slavné soutěže dostali další hráči, například útočník Nedomanský ze Slovanu nebo brankář Crha z Pardubic. Ve všech případech šlo ale o emigraci, tedy nedovolený a ilegální útěk za hranice. Nedomanský, nejlepší útočník československé ligy první poloviny 70. let a mistr světa z roku 1972 byl po svém útěku doslova a do písmene vymazán z historie československého hokeje. A nikdo dosud neprošel draftem. Pro Čechy a Slováky tak byla cesta do NHL vlastně uzavřená. Američané a Kanaďané ovšem při další expanzi ligy a hlavně při pohledu na výkony reprezentací v mezinárodním kontextu čím dál zjišťovali, jak jsou jednotliví hráči i z východního bloku dobří. A nastala doba, kdy i manažeři klubů zjistili, že by bylo dobré si případné služby talentovaných „amatérů z komunistického východu“ pojistit, kdyby se jim náhodou chtělo po vzoru svých předchůdců utéct. A tak se stalo, že koncem 70. let začali být i naši hokejisté na seznamu skautů pro draft.

Draft 1978

Výběr nováčků do NHL pro sezonu 1978/1979 ještě nesl název NHL Amateur Draft a konal se 15. června 1978 v Hotelu Queen Elizabeth v Montréalu. Nebyla to show, jako dnes. Manažeři klubů se sešli v zasedací místnosti hotelů a jeden po druhém dle daného pořadí hlásili jména těch, které považovali za své budoucí hráče. Celkem prošlo draftem 234 hráčů ve 22 kolech.

Až do čtvrtého kola šlo jasně o kanadsko-americkou záležitost. Jedničkou se stal jistý Kanaďan Bobby Smith (v roce 1986 vyhrál Stanley Cup s Montrealem), na 21. místě byl vybrán Joel Quenneville, pozdější úspěšný trenér. Výběry šly jeden za druhým až ve čtvrtém kole dostal výběr pořádný říz. Na pozicích 55. a 56. figurovali Švédové, přesně Bengt Ake Gustafsson – pozdější trenér reprezentace Tre Kronor a Harald Luckner. Jako 62. byl dokonce draftován Nor Bjorn Skaare. Vybral si jej Detroit Red Wings. Nebyl to ale jediný překvapivý tah Rudých Křídel z města motorů.

Dvanácté kolo: Československo, Ladislav Svozil, Vítkovice?

Možná tomu chtěl osud, že paradoxně Rudá Křídla – Red Wings – vybírala v rudém východním bloku. Ve 12. kole na 194. pozici zaznělo poněkud krkolomně Ladislav Svozil, Czechoslovakia, Vitkovice.

Poprvé v historii nejslavnější ligy světa někdo z manažerů klubů NHL vyslovil jméno českého, potažmo československého hráče. Svozil, tehdy čerstvě dvacetiletý, byl tou dobou útočným esem VÍTKOVIC, zároveň reprezentantem a nadějí s velkým potenciálem. Je potřeba zdůraznit, že nebyl jediným Čechoslovákem, ještě v tom stejném kole, na pozici 198. byl vybrán Filadelfií Flyers slovenský forvard, člen slavného bratrského tria Anton Šťastný. Ještě se sluší hrdě dodat, že až na konci 12. kola, na pozici 201 byl vybrán Montrealem Canadiens jistý Vjačeslav Fetisov (pozdější dvojnásobný olympijský vítěz, sedminásobný mistr světa, vítěz Kanadského poháru 1981 atd. Atd.)

„Draft? Dozvěděl jsem se to až za tři měsíce…“

Jak na svůj draft vzpomíná Ladislav Svozil s odstupem téměř pěti dekád? Především je potřeba si přiznat, že v té době do komunistického Československa vůbec zmínky o NHL prosakovaly jen tak tak a útržkovitě. Zprávy o draftu? Na to zapomeňte. „My jsme to nevěděli!“ vyhrkne ze sebe hned první draftovaný hráč VÍTKOVIC a první draftovaný Čechoslovák současně. „Draftovalo se bez naší účasti a našeho vědomí. Věděli to jen funkcionáři na svazu, ale normální člověk nebo mladý hokejista se k té informaci vůbec nedostal,“ vzpomíná hráč, který v době svého draftu už táhl VÍTKOVICE společně s kolegou Miroslavem Fryčerem a také s matadorem Vladimírem Vůjtkem v lajně. Spolupráce s Jaroslavem Vlkem (slavná formace Fryčer – Svozil – Vlk) se teprve chystala. „Já jsem se to dozvěděl za tří měsíce? Za půl roku? Už si ty souvislosti nedám do kupy. Jen vím, že jsme tehdy byli v Kanadě na mistrovství světa s dvacítkou a zahrát si tam pro nás mladé bylo něco neuvěřitelného. Byl to jiný svět. Ale draft? Ten význam jsme nechápali…,“ mávne rukou Svozil.

NHL si ale nezahrál

Projít draftem byla jedna, avšak ne jediná podmínka a cesta do NHL. Jak už bylo řečeno, v Československu v roce 1978 i dalších 11 let poté vládl tvrdý komunistický režim a odchod do zahraničí, tím více do NHL nepřipadal prakticky v úvahu. V drtivé většině případů jen za cenu emigrace. To také provedli třeba bratři Šťastní, Peter Ihnačák a další.

Útočná esa Vítkovic druhé poloviny 70. let a mistrovského kádru 1981 Ladislav Svozil a Miroslav Fryčer. Jednoho draftovali, druhého ne, se zápasy v NHL to bylo obráceně.

„Agenti za námi jezdili na zápasy, které jsme hráli na západě. Tak nás třeba oslovili – mě s Mirou Fryčerem v Davosu, když jsme hráli s Vítkovicemi na Spengler Cupu. Tehdy jsme se potkali třeba v kavárně nebo v hotelovém pokoji tak, aby nás hlavně nikdo z našeho klubu neviděl,“ vypráví Svozil s tím, že jednání s cizími, zvláště západními kluby bylo vlastně ilegální. Na výjezdy na západ bylo zcela běžné, že i s klubem nebo s reprezentací jezdili tajní policisté, takzvaná očka, která hlídala s kým se hráči stýkají, s kým se baví a zda nemají zaječí úmysly. Na začátku 80. let už Ladislav Svozil, a nejen on, prokázal, že svou kvalitu má. Do zámoří byl ochoten odejít, avšak jen s kamarádem Fryčerem. Hokejový osud to ale nakonec zařídil jinak. Tři kola před koncem mistrovské sezony 1980/1981 se Svozil vážně zranil – v zápase v Bratislavě si zlomil nohu v kotníku. Zrovna po mistrovském úspěchu se plánoval odchod obou skvělých hráčů. „Jenže já nemohl. Měl jsem nohu v sádře a také mi umřel otec. Říkal jsem si, že je to nějaké znamení, abych zůstal doma,“ vysvětluje po letech Svozil.

Osudové zranění Ladislava Svozila v Bratislavě tři kola před koncem mistrovské sezony 1980/1981.

Jeho parťák Fryčer ale byl rozhodnutý. Zájem Quebec Nordiques byl velký a nabídka lákavá. Ačkoli Fryčer draftovaný nebyl, dokázal během zájezdu Vítkovic do Švýcarska v létě 1981 utéct, emigrovat a nakonec mít skvělou kariéru v zámoří. Dokonce v jednom zápase přestřílel slavného Wayne Gretzkyho pěti góly a zahrál si i NHL All Star Game. A první draftovaný Čechoslovák? Ladislav Svozil se po těžkém zranění vrátil, jeho kariéru ale další vážnější zranění vždy nějak přibrzdila, takže ačkoli sbíral vavříny i v reprezentaci, ty největší úspěchy i případné povolení odejít do NHL jej minulo. Bohužel. Takový někdy hokej bývá.

Ladislav Svozil na fotce v kabině, bez dresu. Jakoby první československý draftovaný hráč čekal na svůj dres v NHL, bohužel se jej nikdy nedočkal.