Klub / Historie klubu

PRESS | Historie klubu | Největší úspěchy klubu | Vedení klubu | Informace a kontakty

Historická loga klubu

1928-1936

1945-1948

1948-1953

1953-1957

1957-1976

1976-1980, 1985 - 1991, 1993

1980 - 1985

1980 - 1985 - verze 2

1991-1992 verze

1993 - 1995

1995-2004

2004-2005

1928 - 1945

Poprvé se hrál pravý kanadský hokej s pukem na Ostravsku v roce 1927, alespoň tak o tom hovoří anály oddaného hokejového i fotbalového funkcionáře Štěpána Janči. Prvními kluby hokejovými byly ty, které provozovaly především kopanou – SK Moravská Ostrava a SK Slovan Moravská Ostrava. Ovšem po hokejové sezoně 1927/28 se hokejistům SK Moravská Ostrava nepodařilo uvést do pořádku fotbalové hřiště, na němž měli přírodní kluziště (dlouho na jaře byl terén hřiště k fotbalu nezpůsobilý), byli hokejisté pokáráni. Vilém Rokyta, brankář a vyznavač hokeje přivedl partu hokejistů do Vítkovic a základy ke zrodu později tak slavného klubu byly položeny. Podle dochovaných záznamů tedy vítkovické mužstvo zapíchlo svou vlaječku do symbolické mapy hokejového světa v sezonním ročníku 1928/1929. Do té doby byl hokej v Ostravě na úrovni spíše volnočasové aktivity. Týmy hrály vesměs "přátelská utkání" proti sobě navzájem a jen pro svou motivaci si sestavovaly různé výsledkové tabulky. O zápasech mistrovství, či alespoň městské soutěže zatím nemohlo být ani řeči. Až od sezony 1928/1929 se vykrystalizovala tzv. "silná čtyřka" ostravské mistrovské tabulky, která spadal pod Hanáckou župu hockeyovou - SK Slovan Moravská Ostrava, SSK Vítkovice, KČT Lazy a také SK Třinec.

V roce 1931 byla ustanovena Slezská župa hokejová - první soutěžní organizace, ve které měly regionální týmy bojovat o prvenství v Ostravě a jejím okolí. Slezská župa hokejová získala samostatnost vedle Hanácké župy hlavně proto, že komunikace s vedením soutěže v Olomouci byla zdlouhavá a problematická. Zakládajícími členy SŽH byli: Jaromír Zábrodský (předseda), Oldřich Vorel (tajemník), Štěpán Janča (matrikář), Alois Pelíšek (pokladník), František Carbol (člen). Všichni vykonávali tuto dobrovolnou činnost několik let. Slezská župa hokejová se tehdy začala rozrůstat, dalšími nově založenými kluby byly: SK Ostravská Slavia, SK Čechie VII Hulváky, SK Olympia Zábřeh, KČT Lazy, SK Ostravica Frýdek, I. ČLTK Mar. Hory. V sezoně 1929/30 měla SŽH už zaregistrováno 30 hokejových klubů a po Praze patřila k největším župám v ČSR.

Štěpán Janča zanechal součastníkům jednu milou vzpomínku, která čas zrození kanadského hokeje na Ostravsku přiblíží: „Bylo to v roce 1928, kdy ostravský SK Slovan využil zájezdu Malečkova mužstva LTC Praha a sjednal s ním přátelské utkání na svém přírodním kluzišti u bývalé Jízdárny v Ostravě, kde Slovan ve svých začátcích působil (dnes by se toto kluziště nacházelo na sídlišti vedle OC Karolina). O utkání byl mimořádný zájem, takže se kolem kluziště tísnilo na sedm tisíc diváků (což byla do té doby největší návštěva na hokeji v Ostravě). Za SK Slovan tehdy hráli brankář Karel Vorel (chytal také reprezentačně), obránci Blažek a Šmídák a útočníci Metelka, Martínek, Procházka a další. Náhradníkem byl Saša Tichý, který prodával v obchodě svého otce vedle Národního domu hokejové rekvizity i světové značky CCM, čímž vydatně posloužil rozvoji ledního hokeje na Ostravsku. Měl značné potíže s bruslením, ale obětavostí se mu nikdo nevyrovnal. Spíše byl zařazen do sestavy pro ten zápal, než pro skutečné umění. Mužstvo LTC mělo ve svých řadách takové borce, jako byli brankář Peka, Hromádka, Dr. Pušbauer, Král, Tožička, Kučera, Švihovec a další. Zápas se Slovanem byl pro ně z kategorie propagačních, sázeli góly přímo výstavní jeden za druhým, obecenstvo bylo spokojeno. Skóre zápasu neznáme, ale jedno je jisté: věhlasný, robustní brankář Peka jeden gól inkasoval – právě od Saši Tichého!

V první sestavě se objevila jména už zmíněných bývalých hráčů SK Mor. Ostrava: Rokyta, Jurda, B. a V. Klevarové, Šmídák, Daněček, Vašátka, Blažek. Dochoval se i výsledek prvního přátelského utkání SSK Vítkovic s B mužstvem Slovan Ostrava 5:1 pro Vítkovice. Mistrovství Slezské župy hokejové se hrálo poprvé v roce 1932 a SSK Vítkovice skončily na druhém místě za Slovanem Ostrava.

V roce 1934 dosáhly Vítkovice prvního významného úspěchu. Vyhrály župní mistrovství a staly se mistrem nejen Moravy, ale i Slovenska! Sezona1934/35 byla pro SSK Vítkovice opravdu jedinečná, neboť kromě skvělých výsledků přátelských zápasů s LTC Praha 2:2 a v prvním mezinárodním zápase proti TC Bukurešť (vyhrály Vítkovice 2:0) dosáhly nevídaného rekordního skóre v dalším přátelském zápase proti SK Petřvald 51:0. V následující sezoně 1935/36 se vítkovický hokej probojoval z divize do nově utvořené celostátní ligy a v jejím premiérovém ročníku 1936/37 obsadil páté místo. Zajisté je dalším mezníkem vítkovické hokejové historie fakt, že vůbec prvním ligový zápas v ČSR se hrál také ve Vítkovicích na kluzišti u Pavilonu vedle parku Jožky Jabůrkové (současné hřiště národní házené SSK Vítkovice). Utkání skončilo nerozhodně 1:1, bylo hráno 3. ledna 1937.

V letech 1928-1935 hájili barvy SSK Vítkovice: Rokyta a Botko, Schauer, Nový, Slovák, Duda, Kubečka, Václav Klevar, Bohumil Klevar, A. Šmidák, Medek-Kasprzycki .

V období protektorátu si Vítkovice udržovaly vysoký herní standard, změnily název klubu na ČSK (Český sportovní klub), aby alespoň tak vyjádřily tichý vzdor proti fašismu. Dokonce se ČSK Vítkovice udržel ve špičce protektorátní ligy v letech 1939-1943, kdy ČSK Vítkovice sestoupil a do nové I. ligy ČSK se probojoval už jako Vítkovické železárny v roce 1949.

V letech 1935-1945 vítkovický dres hájili : Botko, Petruška, Vraník, Kubečka, Slovák, Duda, Otte, Holubec, Schober, Sejk, Knaga, Hradil, Šumlanský, Linhart, Vašat, Shrabal, Staněk, Klevar, Piatkevič aj.