Junioři ve čtvrtek zahájí bitvy proti týmům z Čech

Čtvrtečním duelem na ledě Mladé Boleslavi odstartují vítkovičtí junioři druhou část NOEN Extraligy. Po prvních dvaceti zápasech jim patří průběžná osmá pozice a po čtyřech kolech proti moravským celkům je čeká konfrontace s týmy z Čech. Trenér Jakub Petr hodnotil dosavadní průběh sezony.

Máte za sebou první část soutěže. Jak ji hodnotíte z pohledu výsledků a výkonů?

Už před sezonou jsme avizovali, že do sezony půjdeme s omlazeným kádrem a začátek tomu asi i odpovídal. V září si řada hráčů, hlavně těch mladších, zvykal na nový tréninkový program – dvoufázové tréninky, posilovna, každý den. Bylo to náročné a ono se to asi i v úvodu projevovalo a možná byl cítit i jistý respekt vůči starším týmům. Ale pak to z nás opadlo a musím říct, že nejlepší fázi jsme zažili v říjnu, šest týdnů před reprezentační přestávkou. Tam byla utkání, která jsme vyhrávali, třebaže náš výkon nebyl takový, jaký bychom si představovali. A pak byla utkání, která jsme i prohráli, ale herně to mělo svou kvalitu. Těchto šest týdnů bylo povedených a my jsme během toho získali více bodů, než jsme v té době snad i očekávali. Z tohoto pohledu tedy spokojenost.

Po reprezentační přestávce se vám už ale tolik nedařilo...

Bylo to dáno tím, že jsme měli dost hráčů na reprezentačních srazech, takže své si odbyla i únava. Rozbila se nám první úderná lajna. Erik Němec se zranil v Kanadě, Nathan Walker se přesunul do áčka. Tím pádem se nám rozpadla tato útočná formace. My jsme se pokusili zabudovat další hráče, mladší hráče. Hráli jsme s devíti hráči dorosteneckého věku. Pokud ale ti kluci budou pracovat, v tréninku, v zápase. Pokud budou opravdu makat každý den, což je zatím problém, aby si zvykli, tak si myslím, že je jen otázkou času, kdy se opět dostaví lepší výsledky.

V první části soutěže jste hráli jen takzvanou východní skupinu a bojovali jste s týmy z Moravy a Slezska. Teď vás čeká období, kdy budete hrát proti celkům z Čech. Jaké šance svému týmu dáváte právě v konfrontaci s těmito týmy?

Každý rok je těžké říct, kde je větší kvalita, jestli v Čechách nebo na Moravě. Minulou sezonu byl mistr z Moravy a i v těch předešlých ročnících se na špici držely právě moravské týmy. Druhá věc je, že sezona už přece jen postoupila dále. Jisté rozestupy mezi týmy jsou, navíc teď je období, kdy A-mužstva stahují své juniorské hráče k sobě. K tomu se přidává mistrovství světa dvacítek, sedmnáctka bude mít dlouhou akci, osmnáctku čeká akce. Takže ty týmy asi nebudou úplně kompletní. Ale těžko hodnotit. Uvidíme na ledě. Je pravda, že čtyři kola jsme hráli tady, okolo komína, jak se říká. Teď to začne být atraktivnější a každý zápas je pro nás obrovskou výzvou. Zase ale podotýkám, že se chceme prezentovat tím náročnějším stylem. Už před sezonou jsme si stanovili cíl být nejlépe bruslícím týmem ligy, hrát náročný a zároveň atraktivní hokej. Dobře forčekovat a mí dokonale pokryté obranné pásmo, což je zatím naším největším problémem. Pokud tyto plány budeme plnit, tak se výsledky brzy dostaví, stejně jako se dostavily v minulém utkání v Olomouci.

Přejděme k jedné zvláštnosti. Zatím všechna domácí utkání jste odehráli na ledě Multifunkční haly. Na hlavní ploše ČEZ ARÉNY se vám nechce hrát?

(úsměv) Když máme možnost volby, a pak to tedy konzultujeme i s hráči, tak volíme malou halu. Můj osobní názor je, že vše, co po hráčích žádáme, jsou prvky moderního mládežnického mezinárodního hokeje. A menší kluziště tomu více sedí – forčeking, pokrytí pásma, tlak do brány. Neříkám, že můžeme hrát jen na malé hale, ale když ta možnost volby je, tak se radši přesuneme na malou. Víme, že áčko zase nedá dopustit na velkou halu a má tam skvělé výsledky. Také my se na velkou halu několikrát v zápasech určitě podíváme, ale raději preferujeme malou halu. Ale není to problém.

Jaké cíle si stanovujete do další části sezony?

Dostat do týmu hráče, kteří si v nižších kategoriích svými výkony řekli o post v juniorce. A pokud budou poctivě pracovat na tréninku, tak jim to vyjde. Ono to možná může vypadat, že vzhledem k akademiím a vzhledem k odstupu od posledního týmu budeme nasazovat mladé za každou cenu. Není tomu tak. Hráči si musí svůj post v juniorce v prvé řadě zasloužit, a to zdůrazňuji. Musí být ve své kategorii top a musí nás o tom přesvědčovat na každém tréninku. Ať už v juniorce nebo v dorostu. Je pro nás výzvou pracovat s takovými mladými hráči a je pak skvělý pocit, když hrajeme s týmy v průměru o rok nebo dva staršími a vidět, že je přehráváme. Vyhrávání je sice fajn, ale zase pořád mi u těch našich kluků chybí ta zarputilost a to odhodlání pracovat od pondělí do čtvrtku, ne jen v den zápasu. Možná je to dáno věkem, protože jim to pořád musíme připomínat. Takže mým dalším cílem, nebo naším dalším cílem je skloubit ty mladší kluky s těmi staršími, abychom byli nebezpečné mužstvo. A samozřejmě bych lhal, kdybych řekl, že mi nezáleží na výsledcích. Záleží. Naším cílem je play off. Uvidíme, jestli s předkolem, nebo bez, ale každopádně chceme do play off. Je to vyvrcholení sezony, ve kterém nikdo nechce chybět. Loni jsme šli z prvního místa, letos možná půjdeme z místa hlouběji v tabulce, ale chceme tam být.

Počet návštěv: 793, Vydáno: 30.11.2011