Bartošák: Chci zkusit něco jiného. Třeba se za rok vrátím a poperu se o áčko

Od talentovaného osmnáctiletého brankáře Patrika Bartošáka se očekávalo, že by se mohl v brzké době podívat i do extraligy. Realita je však taková, že v příští sezoně bude oblékat dres kanadského Red Deer. Bartošák se však podle svých slov neloučí s Vítkovicemi nadobro.

Ve čtvrtek jsi poprvé odchytal celý zápas v A-mužstvu Vítkovic. Tvá úplná premiéra to nebyla, ale přece jen, jak se ti chytalo za „muže“?

Je pravda, že poprvé jsem za áčko chytal už loni v přípravě proti Nitře. Tehdy jsem tam šel poslední třetinu. To se mi celkem podařilo. Nicméně teď jsem poprvé chytal celý zápas. Ze začátku jsem cítil trochu nervozitu, ale když se zápas rozjel, uklidnil jsem se. První gól mě trochu rozhodil, přestal jsem si trochu věřit, ale jinak si myslím, že to bylo v pohodě. Necítil jsem se nějak špatně.

V minulé sezoně jsi chytal hlavně v juniorce, i když věkově jsi spadal ještě do dorostu. Jak hodnotíš uplynulý ročník?

Čekal jsem, že to bude horší. Ten rozdíl mezi dorostem a juniorkou je velký a já nevěděl, jak to bude vypadat. Pan trenér Petr mi ale dal už v přípravě dost prostoru, takže jsem se pak začal cítit v týmu dobře. Co se týká chytání tak určitě, problém byl spíše trochu v kabině, že někteří hráči to ze začátku asi nebrali moc vážně, nebo nevím, ale já za sebe můžu říct, že to bylo dobré. Myslím, že to byla vydařená sezona, samozřejmě na pár nepovedených zápasů.

Společně s tebou chytali za juniorku Andreas Kubáň a Stanislav Taťák, jak fungovala konkurence na brankářském postu?

Standa ze začátku vůbec nechytal. My jsme se s Andrisem střídali ob zápas. Potom přišel pan trenér s tím, že jsem si během přípravy a začátku sezony řekl svými výkony o místo jedničky, čímž se to vyřešilo a já začal chytat víc. V průběhu sezony měl Andris nějaké zdravotní problémy, takže se k nám připojil Standa. Já myslím, že to fungovalo. Nebyla tam velká rivalita, zdravá konkurence to jo, ale bez problémů a hádek.

Od začátku přípravy jsi s A-mužstvem a tréninky jak na suchu, tak na ledě absolvuješ s ostatními. Bylo to hodně těžké, přizpůsobit se zátěži extraligového kádru?

V áčku jsou tréninky určitě delší a tvrdší, než na co jsem byl kdy v minulosti zvyklý. Takovou přípravu jsem ještě nezažil. Když jsem začínal v Kopřivnici, tam se tréninky sestávaly z toho, že jsme si zahráli fotbal a bylo to. Po přesunu do dorostu Vítkovic jsme hodně běhali, ale tady v áčku je to o hodně náročnější. Dokonce i po psychické stránce jsem se do toho musel dostat a pořádně se připravit. Nebylo to pro mě nic lehkého, ale myslím, že až na pár tréninků jsem to zvládl.

Od nedávna máte nového trenéra brankářů, jaký je Martin Prusek jako trenér?

Já myslím, že dobrý. Vyzařují z něj zkušenosti. Dříve jsme měli pana trenéra Bolka. Ten byl precizní v teoretické přípravě. Věděl toho hodně, průběžně se učil a převáděl vše na led. Martin Prusek zase s námi dělá věci, které on sám ve své kariéře zažil a snaží se nám radit ze svých vlastních zkušeností, kterých má opravdu hodně. Je to, alespoň pro mě, velká pomoc. Taky tomu hodně rozumí. Samozřejmě nechci nějak srovnávat, kdo je nebo není lepší, ale je to zase něco nového a já jsem jenom rád, že máme někoho, kdo se nám snaží radit, jak zlepšit své chytání.

A jak vám to funguje s tvými kolegy, Romanem Málkem a Filipem Šindelářem?

Bavíme se spolu hodně. Navzájem se snažíme si pomáhat, třeba i poradit. Přijali mě výborně a já jsem rád, když mě upozorní, že něco mám dělat takhle, nebo něco radši nedělat a tak.

Lidé, kteří se kolem vítkovického hokeje pohybují, tvé jméno jistě už dříve slyšeli. V osmnácti letech stojíš na prahu A-mužstva a před tebou se rýsuje relativní šance stát se trojkou extraligového týmu. Ty jsi si ale vybral jinačí cestu...

Rozhodl jsem se pro odchod do Kanady. Stalo se to vlastně na mistrovství světa, kdy jsem viděl, jak na tom gólmani Kanady a USA jsou. Byl jsem překvapen, co v mém věku dokážou. Řekl jsem si, že je čas jít vyzkoušet něco nového a pak se třeba za rok, za dva vrátit a zkusit se probojovat do extraligy. Můj agent, pan Vůjtek, mi to v zámoří domluvil. Do CHL mě draftovali Red Deer Rebels. Uvidíme, jak to bude vypadat.

Už jste se navzájem kontaktovali? Kdy vlastně opouštíš Ostravu?

Jo, jo, už jsme se domlouvali. Třiadvacátého srpna odlétám do Frankfurtu, odtud pak do Calgary a tam si mě vyzvedne trenér a rodina, u které bych měl bydlet. V současné době si vyřizuju víza a různé formality, které jsou k tomu potřeba.

Není škoda, opustit teď slibně rozjetou kariéru ve Vítkovicích, na které by mohl být při souhře náhod i brzy nějaký ten extraligový start?

Já jsem o tom taky přemýšlel. Ale když jsem si to vzal kolem a kolem, je potřeba si uvědomit, že oba gólmani si tady ve Vítkovicích v minulé sezoně udrželi dobrou formu. Já si myslím, že je pro mě v tuhle chvíli malá šance, probojovat se mezi ně a dostat příležitost v extralize. Nemyslím si, že z toho, co mi juniorka dala, jsem schopen těžit tolik, abych byl konkurenceschopný pro extraligové gólmany, pro Máliče nebo Šindyho. Proto chci zkusit tu Kanadu. Bude to zkušenost, která mi jistě hodně dá a pak bych se mohl pokusit vrátit a probojovat se tady.

Počet návštěv: 2894, Vydáno: 06.08.2011