Zase jsem neumíral, říká ke svému zdravotnímu stavu Jiří Burger

I když prochází drobnou virózou, pořád patří mezi opory mužstva. Kapitán Jiří Burger dnes vstřelil vítězný gól a na pojišťující třetí přihrál Janu Káňovi. Svým odhodláním ukazuje, že je ten pravý vůdce vítkovického mančaftu.

Jirko, dneska jsi jeden gól dal a druhý připravil. Jak padla ta tvá branka?

Tam nám to vyšlo více méně dokonale. Vyhrál jsem buly na Maldu. Říkal jsem mu už dříve, že když vyhraju buly, tak ať to zkusí pálit na branku. On vystřelil a dá se říci, že mi trefil hokejku. Propadlo to tam. (úsměv)

A ten druhý, to byla branka v přesilové hře.

No, ten druhý. Tam už pomalu končila přesilová hra, je to tak. Viděl jsem Kaňku před bránou, tak jsem mu to dal. On sice vystřelil, ale měl už zvedlé ruce i když puk nebyl v bráně. (smích) Já stál přímo za bránou a viděl jsem, že puk za čárou nebyl. Sice Honza jásal, ale puk se nakonec se štěstím došoural za čáru až pak.Pak jsem se teda začal radovat i já.

Takže jsi tam ten kotouč tlačil očima aby prošel za brankovou čáru?

No jasně, vysloveně jsem mu fandil tomu puku. (smích)

Před koncem jste hráli asi tři oslabení. Nevzpomněli jste si na minulé zápasy, kdy jste taky vedli a pak se ještě strachovali o výsledek?

Myslím si, že to oslabení jsme odehráli výborně. Samozřejmě nějaké šance tam Zlín měl, ale celkově jsme to odehráli dobře.

Jak se hraje tobě osobně? Trenéři říkali, že jedeš systém postel-zápas. To asi není úplně ideální...

Ve středu jsem byl více méně celý den v posteli, včera už jsem se byl projít a netrénoval jsem. Musím říci, že oproti minulému zápasu jsem se cítil o dost lépe. Není to zase tak špatné.

Ale jak tak poslouchám, nějaké potíže s dechem zase nemáš...

Hlavně mě přestalo bolet v krku, takže já doufám, že to bude už jenom vpořádku. Snad to nachlazení odejde a budu moct konečně pořádně trénovat. I když tedy dva dny volna zase nebyly tak špatné. (úsměv)

Nebojíš se toho trochu? Někteří hráči se taky přemáhali a pak na to zle doplatili zdravotně.

Zase na druhou stranu, já jsem nějak neumíral. Neměl jsem teploty, teda ty nemívám vůbec nikdy. Dokud tedy nemám nějaké vysoké teploty, tak se s tím dá hrát. A myslím, že takhle hraje více hráčů. Není to zase takový problém.

Takže teď si prosadíš tento model postel-zápas na pořád?

Vůbec by to nebylo špatné, ale to mi asi neprojde. To by nás asi pak bylo více kluků, kteří by to tak chtěli.

V zápase ale běžně chodíš na oslebení a přesilovky. Ani to ti neubralo nějaké síly?

Když jsem na ledě nějakých těch dvacet nebo třicet vteřin tak se to dá vydržet. Kolikrát to ale vyjde, že je člověk na ledě i minutu a tam už pozná, že mu docházejí síly. Jak ale říkám, dá se to vydržet. Zítra už ale normálně přijdu na trénink a na Slavii budu připravený.

Počet návštěv: 1135, Vydáno: 25.11.2011