Vydařená premiéra Jaroslava Kasíka

První zápas a hned dvě asistence. A nejenom to. Navíc i ocenění pro nejlepšího hráče týmu. Tak vypadala premiéra Jaroslava Kasíka ve vítkovickém dresu. Osmadvacetiletý hráč přišel do mužstva na měsíc ze Sparty.

Máš za sebou debut ve vítkovickém dresu. A debut hodně povedený, vždyť sis připsal dvě asistence.

Ty dvě nahrávky byly jen taková nadstavba. Jsem rád, že spolupráce s ostatními hráči funguje. Ale hlavní bylo, že jsme vyhráli za tři body. Pak je jedno, kdo dával góly a kdo nahrával. Jsme jeden mančaft a vítězství je důležitější, než nějaké individuální statistiky.

Nejde jen o ty asistence. Ale dostat hned při premiéře ocenění pro nejlepšího muže zápasu, to musí potěšit.

Tak je to dobrý pocit. Ale můžu si ho dneska užít tak do dvanácti do večera a pak se musím začít připravovat na další zápas. A tam nikdo nebude hledět na to, jestli jsem byl předtím nejlepším mužem utkání.

Na to, že jsi hrál první zápas, dostal jsi hodně prostoru i v oslabení a přesilovkách.

Jsem za to rád. Poslední zápasy jsem tak vytěžovaný nebyl a takový zápřeh mi jen pomůže. Prostě jsem přišel sem a dostal asi nový impuls.

Stěhoval ses přes celou republiku. Bylo to hektické?

Mne to nevadí. Jsme prostě profíci, máme podepsané smlouvy a klub nás může poslat tam, kam potřebuje. Navíc jsem na to měl dost času. Dozvěděl jsem se to 30. prosince a 3. Ledna jsem měl nástup. Takže jsem si stihl vyřídit ještě spoustu věcí. Rozhodně nelituji toho, že jsem tady. I když jen na měsíc. Hraju za Vítkovice, ať se to někomu líbí nebo ne.

Čekalo se, že Mladá Boleslav bude především bránit a vy se budete těžko prosazovat. Nakonec to ale šlo, ne?

Šlo, ale i Boleslav měla šance.  V první třetině dali tyčku, a kdyby ji dali, mohlo to vypadat jinak. Třeba mohli i vyhrát.

V kariéře jsi prošel několika mančafty. Na jaké angažmá nejraději vzpomínáš?

Asi na Poprad. Tam jsem strávil čtyři sezony a v té poslední jsme došli až do finále. Sice jsme neuspěli, ale přesto to byl obrovský úspěch.  Nemůžu si stěžovat na jakékoli jiné angažmá, ale v Popradu to asi opravdu bylo nejlepší.  Rád samozřejmě vzpomínám i na angažmá v extralize. Byl jsem v Boleslavi, Spartě a předtím ještě v Třinci. To mi bylo nějakých dvacet a hrál jsem tam asi měsíc a půl. Šel jsem tam v poslední přestupový termín a vydržel tam do konce sezony.

Počet návštěv: 1635, Vydáno: 06.01.2012