Trenér Mojmír Trličík zhodnotil dosavadní průběh sezony

Extraliga má za sebou první reprezentační přestávku. Do pauzy stihli hokejisté HC VÍTKOVICE STEEL odehrát dvacet zápasů. Před začátkem dalších bojů o mistrovské body se tak jistě sluší zhodnotit předešlá utkání. Trenér A-mužstva Mojmír Trličík shrnul důležité momenty v našem rozhovoru.

Jak hodnotíte první část extraligy – do reprezentační přestávky -  z hlediska výsledků?

Třicet bodů z dvaceti utkání hodnotíme jako lehce pod možnostmi týmu, hlavně pro malý počet bodů získaných v domácích utkáních se Slavií, Kometou i Plzní. V těchto utkáních jsme měli získat více než jeden bod.

A jak byste shrnul toto období soutěže z pohledu výkonu mužstva?

Základní hodnocení: Mínusy - nestabilní výkony, jak mezi utkáními, tak i v jednotlivých utkáních. Nízká gólová produktivita přes vysoký počet zakončení, z toho faktu vyplývající i kvalita zakončení – přesnost, překvapivost, rychlost střelby či důraz v předbrankovém prostoru. Dále vysoký počet vyloučených na hřištích soupeřů, hlavně v prvních kolech soutěže, nedůrazné a nedůsledně dohrávané osobní souboje.
Plusy – tým jako parta, tzn. kvalita týmového myšlení, vysoká kvalita charakteru hráčů a tím charakteru celého mužstva, velmi dobré procentuální využití přesilových her, postupné zlepšování kvality herního projevu.
Výrazný vliv na výkon mužstva měla z různých důvodů, ať už zranění, nemoci či individuální výkonnost hráčů, nestabilní sestava. Prakticky každý zápas hrála jiná, hlavně, pokud jde o útočné trojice.

Oproti loňsku odešli před touto sezonou jen dva hráči. Co dnes, s odstupem času a s přihlédnutím k zatím probíhající sezoně, berete jako větší změnu – odchod jedenácti hráčů a přebudování celého kádru před rokem, nebo odchod dvou klíčových hráčů z fungujícího celku?

Dovolím si zahrnout do odchodu kromě útočníků Petra Vrány a Rudolfa Huny i odchod Michala Barinky, který z mužstva odešel někdy kolem čtyřicátého kola, v polovině ledna, a tak větší část základní části odehrál v mužstvu Vítkovic. Dále, taky nikdo nepřebudovával celý kádr, jen přišli dva noví trenéři, kteří převzali méně početné mužstvo z předešlé sezóny, a společně s prezidentem klubu jej podle možností doplnilo na adekvátní počet extraligového týmu. Výrazně jsme měnili herní prvky, zjednodušeně od „couvání vzad do jízdy vpřed“

Bylo nutné s odchodem Huny a Vrány měnit celkový styl hry mužstva, nebo se řídíte v podstatě stejnou taktikou, jako v minulé sezoně?

Odchodem těchto dvou z výborně hrajících útočných trojic, hlavně výrazně produktivních, jsme museli měnit jen složení těchto trojic. Styl hry s agresivním napadáním, aktivitou všech pěti hráčů směrem dopředu i do obrany bychom neměnili v žádném případě!

V porovnání se stejným obdobím minulé sezony, jak se vám jeví ta letošní?

Proti loňskému roku je extraliga aktivnější, rychlejší – cestou větší aktivity, odvážnější hry se po týmech, které tak hrály už v minulé sezoně, nebo minulých sezonách, vydaly i týmy Kladna, Litvínova, Zlína. O jiné Spartě ani nemluvě. Myslím, že i fanoušci budou souhlasit, že v domácích utkáních s Litvínovem a Kladnem se hrál hokej odlišný od předcházející sezony a malý počet branek v těchto utkáních byl zásluhou skvělých gólmánů. Z pohledu našeho mužstva je sezóna proti předešlé v mnohém jiná – velké množství zraněných – Klimek chybí už 18 zápasů, Punčochář – 12, Jirka Burger se zranil po 159 zápasech v řadě, a přestože chyběl jen jeden zápas, v dalších nastupoval nedoléčený, Ujčík – zatím 4 zápasy a bude chybět dál. Trnka tři zápasy a i další hráči měli zdravotní problémy, rozsah, který loni takový nebyl. Z toho vyplývá nestabilní sestava, která se až v posledních kolech částečně stabilizovala. Rozpad dvou útočných produktivních trojic Káňa-Burger-Huna  a Klimek-Vrána-Pohl, kdy kromě těchto útoků produktivitu dalšího obstarával Ujča, je výrazným rozdílem. Letos snad v patnácti utkáních byl produktivní jen jeden útok i v utkání, kdy jsme dali osm gólů, dal jeden útok šest. Tenhle fakt neplatil v posledních utkáních před pauzou a věříme, že to tak zůstane a produktivní budou všechny lajny.

Letos jste prohráli tři utkání v řadě což je věc, která se vám v minulé sezoně s výjimkou finále nepřihodila. Jak se, z vašeho pohledu, projevovalo mužstvo během této série neúspěchů, a jak jste hledali východisko?

Přirozeně se změnila nálada. Jinak jste vysmátí, když vyhráváte, no a když třikrát prohrajete tak srandiček a smíchu ubývá. Co se tady nikdy nemění, je pracovitost, přístup k tréninku, pracovní morálka, hledat řešení k výhrám – a to je nejdůležitější, protože základní východisko bylo, je a bude – poctivá práce v tréninku, maximální koncentrace na detaily, maličkosti a tým, týmová soudržnost, opravdová parta, která tady ve Vítkovicích je.

Jak moc potřebná byla pro váš tým reprezentační přestávka z pohledu zdravotní stránky týmu?

Po dvaceti zápasech v řadě není hráč, který by byl zcela bez zdravotního problému. Po takové porci je každý extraligový hráč rád za pár dnů, kdy může zregenerovat, doléčit menší, větší zranění. Změny v termínech nám přisoudili odehrát patnáct zápasů v jedenatřiceti dnech! To už je hodně na hraně. Přestávka byť jen krátká byla hodně vítaná a potřebná.

Letošní extraligová sezona pokračuje dále, s jakými myšlenkami se nyní díváte do následujících bojů základní části?

Ke stabilní úspěšné sestavě v co nejvíce zápasech. V další řadě ke zraněným – kdy budou moci hrát. K soupeřům – co na ně hrát. K fanklubu – s jakým vtipným, inteligentním choreem přijdou v zápasech. K fanouškům obecně – najdou si cestu ještě ve větším počtu než dosud. To jsou mé myšlenky do další části sezony.

Počet návštěv: 2330, Vydáno: 15.11.2011