Nestárnoucí Ujča slaví 40! Vítkovice přejí vše nejlepší

Trojnásobný mistr světa, dvojnásobný mistr Finska, trojnásobný vicemistr Česka, rekordman v počtu vstřelených branek v play off, jediný stále aktivní hráč, který dokázal v extralize nastřílet více než 400 branek, tahoun mužstva, pohodář a v neposlední řadě obrovský miláček vítkovických fanoušků. To vše je Viktor Ujčík, který ve čtvrtek 24. května slaví své čtyřicátiny!

 

Všichni členové HC VÍTKOVICE STEEL v čele s vedením a celým A-mužstvem blahopřejí Viktoru Ujčíkovi ke čtyřicátým narozeninám a přejí mu i do dalších let hodně štěstí, zdraví, úspěchů v osobním životě, ještě hodně hokejového elánu, dobrou střeleckou mušku a mnoho radostných chvil v modro-bílém vítkovickém dresu!

 

Bude to znít jako klišé, ale je nutné si přiznat, že Viktor Ujčík je stále aktivní legendou českého hokeje. Od největších úspěchů zlaté generace, narozené v sedmdesátých letech, uplynulo už jedenáct let a Viktor Ujčík, jeden z jejích členů, neustále baví hokejové fanoušky, udivuje je svou hrou a brankáře soupeře mnohdy přivádí na pokraj šílenství, rezervoár hokejového umění zdá se být v jeho případě snad nevyčerpatelný.

 

Viktor Ujčík se narodil 24. května 1972 v Jihlavě. Jak sám přiznal, jeho otec hrával hokej, a tak měl malý Viktor k ledu blízko už v dětství. „Do ničeho mě táta ale nenutil. Sám jsem si řekl o hokej, když za námi v první třídě přišli a dělali nábor do přípravky,“ zmínil své hokejové začátky Ujčík.

 

Jihlava, to je město legendární Dukly, československého rekordmana v počtu získaných mistrovských titulů. Samotné začátky ale v případě Viktora Ujčíka nejsou spojeny se slavným armádním celkem. Málokdo už dnes možná ví, že v Jihlavě působil hokejový oddíl SK Jihlava a právě v jeho dresu dělal Ujčík první krůčky na ledě. Do Dukly přestoupil až později a ve žluto-červeném dresu také poprvé přičichl k velkému seniorskému hokeji.

 

V různých análech lze najít údaj o tom, že právě u posledního, rekordního 12 titulu Dukly Jihlava, v sezoně 1990/1991, stál i Viktor Ujčík, a že tedy hned při své první sezoně v tehdejší Federální hokejové lize získal zlato. To je ovšem mylná dedukce. V oné mistrovské sezoně totiž Ujčík odehrál v dresu A-mužstva Jihlavy jen dva zápasy, a tudíž mistrovský titul ani on sám nebere za vlastní.

 

Doba Ujčíkových úspěchů se začíná psát o pár let později, v roce 1995 mění dres Dukly za sešívaný dres pražské Slavie a hned v sezoně 1995/1996 se stává nejlepším střelcem celé extraligy se zápisem neuvěřitelných 45 gólů ve 46 zápasech! Po ligové sezoně je tak právem v reprezentaci a může si užít zlatou českou jízdu ve sladké Vídni na mistrovství světa 1996. Tam se také Viktor dočkal svého největšího hokejového zážitku. „Pro mě tím největším zážitkem asi navždy bude Vídeň, první titul mistra světa. Naprosto nečekané, pro mě to byl první šampionát a hned jsme jeli domů se zlatými medailemi,“ rozplýval se Ujčík.

Viktor Ujčík v dresu Slavie Praha v 90. letech (zdroj: idnes.cz)

Následovaly další úspěšné sezony ve Slavii, kde ve spojení s Vladimírem Růžičkou tvořili opravdu výjimečnou dvojici. Však také současný trenér Slavie je pro Viktora jedním z nejoblíbenějších spoluhráčů. „Bylo jich hodně a každý měl a má něco do sebe, kdybych ale měl vybrat opravdu jen jednoho, tak to byl Vláďa Růžička. Vždycky byl do hokeje maximálně zažraný a mě to vyhovovalo,“ prozradil Ujčík.

 

V průběhu sezonu 1997/98 ale přichází přesun a Viktor Ujčík odchází do Třince, kde se ozývá hodně ambiciózní tým. Stínem nad Ujčíkovou kariérou je absence na olympijských hrách v Naganu 1998, tehdy bohužel přišel Viktor o možnost získat zlatou medaili.

 

Na zlato si pak nesáhl ani v extralize, když s Třincem skončil druhý za neporazitelným Vsetínem. V týmu Železářů a pozdějších Ocelářů vydržel až do roku 2001, pak se znovu vrátil na led slavistického Edenu, který si tolik oblíbil. „Vždycky se mi tam hrálo skvěle. Byla to malá hala, diváci blízko, hokejová atmosféra. Podobně dobře se mi ale hrálo i v Oulu,“ přiznal Ujčík a naznačil, kam mířily v další kariéře jeho kroky. Po krátkém intermezzu v Plzni, dvouletém angažmá ve Spartě a chvilkovém návratu do Jihlavy zamířil do ciziny okusit zahraniční chlebíček.

 

Viktor Ujčík na MS 2001 (zdroj: profimedia)

V té době byl ale Ujčík už trojnásobným mistrem světa. K titulu z Vídně 1996 totiž přidal ten z Lilehammeru 1999 a byl také u dokonání zlatého hattricku v Hannoveru 2001. „Tam jsem zaznamenal zatím asi nejcennější vítězství. V semifinále proti Švédům jsem dával vyrovnávací gól a po prodloužení jsem proměnil i nájezd, který byl nakonec vítězným,“ vzpomněl si Viktor.

 

V klubové kariéře tedy po ligovém bronzu 2004 se Spartou zamířil do zahraničí, konkrétně do Finska. V dresu Kärpätu Oulu zažil tři slavné roky, dvakrát zvedl nad hlavu excentrický pohár pro mistry finské SM-Liigy. Po tom druhém zlatě z roku 2007 ale usoudil, že je dobré vrátit se zpátky do srdce Evropy.

 

Nabídek bylo dost, o trojnásobného mistra světa a dvojnásobného mistra Finska byl zájem. K radosti všech ostravských fandů ale Ujčík vyslyšel lákání z Vítkovic a zamířil do klubu, proti kterému odehrál své vůbec první ligové play off. Od roku 2007 tak mají vítkovičtí fandové to privilegium sledovat mistrné kousky, chtělo by se říct, nestárnoucího Viktora Ujčíka a tleskat jeho gólům, často vítězným. Přestože i s Ujčíkem v sestavě Vítkovice v roce 2008 nepostoupily do play off a musely absolvovat nepříjemné boje v play out. Viktor se během chvilky stal obrovským miláčkem tribun. Vítkovický fanclub dokonce nechal udělat speciální edici šál, nesoucí pouze Ujčíkovo jméno a jeho vyobrazení. Původní varianta nese číslo 19, první Viktorovo číslo na vítkovickém dresu. Později si ale s Michalem Barinkou číslo prohodil a opět na svých zádech nosil oblíbenou 11, která mu zůstala dodnes.

 

Viktor Ujčík zaznamenal ve vítkovickém dresu svůj 800 i 900 zápas. Nejprve překonal metu 350 vstřelených branek (včetně reprezentace) a později i 400. V sezonách 2009/2010 a 2010/2011 bojoval i o vytoužený extraligový titul, ovšem bohužel v obou letech se musel spokojit se stříbrem. Alespoň však na jaře 2011 překonal metu 50 gólů v play off a v semifinálovém zápase proti Pardubicím překonal rekord Jiřího Zelenky, když zaznamenal celkově 54. branku. Šesti trefami ze čtvrtfinále 2012 posunul metu ještě dále, která je nyní za hranicí 60 branek. Už během základní části sezony 2011/2012 se výrazně přiblížil 400 ligových branek a jako čtvrtý hokejista historie české nejvyšší soutěže tuto hranici také překonal, stalo se tak v šestém čtvrtfinále proti Pardubicím 18. března 2012. Vítkovice v něm zvítězily 6:1, Ujčík dal hattrick. Jeho druhý gól byl jubilejním 400. a třetí trefa byla onou 401. 401 gólů, to je v současnosti jeho gólový účet v extralize.

 

Viktor Ujčík i přes věk, ve kterém před patnácti a více lety byli hokejisté už dávno v důchodu, na konec kariéry zatím nemyslí. Ve Vítkovicích podepsal novou smlouvu a minimálně ještě jednu sezonu bude oblékat modro-bílý dres ostravského klubu. Jak sám řekl po prodloužení smlouvy: „Skončili jsme ve čtvrtfinále, to znamená, že z mého pohledu mise není stále splněna.“ Narážel tak na fakt, že mu ve sbírce stále ještě chybí mistrovský titul z Česka. Pokračování kariéry je velice dobrá zpráva pro vítkovické, ale i pro české hokejové fanoušky. Tak šikovných, zkušených a úspěšných hokejistů se totiž po našich kluzištích už příliš neprohání.

 

Pohodář z Jihlavy, který během sezony žije v Kravařích, oslaví své narozeniny ve svém „letním sídle“ u Prahy, kam pravidelně po konci extraligových ročníků míří a v jehož okolí také individuálně absolvuje úvodní část letní přípravy. Jeho přístup by mohl být příkladem nejednomu mladšímu hráči, i ve 40 si udržuje hodně vrcholnou formu a na ledě tráví téměř celý rok, bez ohledu na to, zda sezona skončila, či nikoli. Se svou manželkou Markétou zdárně vychovává syna Jana a dcerku Natálku. Kromě hokeje má obrovskou zálibu ve střelbě a zbraních a také ve svých pejscích. I kdyby chtěl, tak v sobě nezapře ani lásku k rychlým kolům, i když se mu málem stala osudnou při jedné havárii na motorce. Podle svých slov od té doby na dvou kolech nejezdí a soustředí se hlavně na čtyři kola. Rád se také zaposlouchá do písniček kamaráda Dana Landy.

 

 

HC VÍTKOVICE STEEL je ctí, že ve svých řadách může mít takového hokejistu, s velkým „H“, jakým Viktor Ujčík je a přeje mu vše nejlepší ke 40. narozeninám.

 

 

 

 

Počet návštěv: 2118, Vydáno: 24.05.2012