Nathan Walker: Náš cíl pro mistrovství světa? Nespadnout

Vítkovický útočník Nathan Walker už se plně soustředí na vyvrcholení sezony v dresu národního týmu Austrálie. Protinožci o víkendu rozehrají v polské Krynici mistrovství světa divize I, skupiny B. Jejich cíl je jasný. Doteď nabírali formu na Ostravě a věří, že jim kemp v moravskoslezské metropoli pomůže v cestě za úspěchem.

Poprvé jsi v dresu Austrálie nastoupil proti Vítkovicím, s jakými pocity?

S pocity normálními. Byl to zápas, příprava na mistrovství světa. Hrálo se mi dobře. Sice jsem hrál proti spoustě kamarádů, ale v zápase to nejde vnímat. Tady musí na chvíli kamarádství stranou. Zápas je zápas.

Hned první zápas proti týmu, ve kterém jsi se dostal do velkého hokeje a hned gól...

To mě potěšilo, asi bylo vidět, že jsem se trochu zasmál, no spíš víc (úsměv). Ale i tak jsme prohráli a já strašně nerad prohrávám, takže gól fajn, ale výhra by byla lepší.

Hned po gólu ti Ondra Šedivý přivezl puk, proč jsi jej odhodil?

Já vůbec nevím, proč mi ho přivezl (úsměv). Možná to myslel tak, že si ho mám schovat, že to byl první gól proti Vítkovicím. Ale nevím, vůbec mě to nenapadlo, bral jsem to jako legraci, takže jsem puk potom i zahodil.

Jak moc těžkým soupeřem byl vítkovický výběr reprezentaci Austrálie, jak jste to vnímali v kabině, na ledě?

My jsme mysleli, že přijde dost hráčů z extraligy a možná kluci měli strach, že dostaneme hodně gólů. Proto jsme hráli hodně zabezpečeně, v první třetině jsme se snažili s Vítkovicemi bruslit, hlídat si hráče. O přestávce jsme se ale uklidnili, pochopili jsme, že můžeme hrát otevřeněji a od druhé třetiny jsme do toho šli. Ale všichni mohli vidět, že jsme pak začali prohrávat.

Prohra určitě zamrzí, nicméně Austrálie se nemá za co stydět, že?

To ne. Dává se dohromady skoro nový tým a tohle byl druhý zápas, co hrajeme takhle spolu. Ze začátku je to vždycky těžké, nefunguje to hned. Já myslím, že zlepšení přijde časem.

Vy jste první zápas hráli už v neděli proti Porubě. Oproti tomuto utkání jste cítili zlepšení, nebo to bylo stejné?

Určitě to bylo lepší.

Do Ostravy jste nepřijeli jen tak si zahrát, už týden se zde tvrdě připravujete na mistrovství světa. Trenéři vás jistě nešetří...

No, to je právě ono. Tréninky byly hodně náročné, bylo to hodně tvrdé. Před zápasem s Vítkovicemi si každý pro sebe říkal, že už je toho hodně, těch tréninků, a do toho ještě zápas s extraligovým mužstvem. Já myslím, že ten výsledek pro nás dopadl ještě hodně dobře, z tohohle pohledu.

Na stadion přišlo hodně fanoušků, kteří vytvářeli skvělou atmosféru, takovou v Austrálii asi hokejisté často nezažívají. Měli jste vůbec čas si to trochu během zápasu užít?

Já myslím, že klukům se to hodně líbilo. Ale asi jinak bychom si to užívali, kdybychom neprohrávali. Už třeba loni na mistrovství světa v Melbourne chodilo dost lidí, ale tohle bylo opravdu super a kluci z toho fandění a z celé atmosféry byli hodně nadšení a příjemně překvapení. Vždycky se hraje skvěle, když fandové fandí a jsou slyšet.

O víkendu rozehrajete letošní mistrovství světa, dějištěm bude polská Krynice. Jaký je váš cíl, jako nováčků ve skupině B, divize I?

Určitě chceme, nebo si přejeme vyhrát dva zápasy. Ale bude to tam těžké. Cíl je jasný, loni jsme postoupili, letos to chceme udržet, nesmíme spadnout.

Na šampionátu se střetnete s Holandskem, Koreou, Polskem, Litvou a Rumunskem. Jací to jsou soupeři?

Nikdo z nás právě neví, jak na tom který tým je. Domácí Polsko asi bude hodně silné, Korejci jsou prý celkem malí, ale rychlí. Holandsko asi bude mít nějaké Kanaďany. Nevíme. Slabý soupeř na tomhle turnaji pro nás nebude, ale když přesně neznáme sílu soupeřů, bude to ještě těžší. Ale prostě my se chceme udržet a to je pro nás důležité.

Pro tebe osobně je tato sezona v podstatě nekonečná. Odehrál jsi 60 soutěžních utkání a od srpna stále hraješ bez přestávky a nyní tě čeká ještě mistrovství světa. Jak jsi na tom se silami, nezačínají pomalu docházet?

Neřekl bych. Samozřejmě nějaká únava je znát, což je jasné, když je polovina dubna, ale že bych se cítil nějak špatně kondičně, to ne. Já jsem rád, když můžu hrát, baví mě to, je to moje hobby i můj džob. Co bych dělal doma? Seděl a hrál xbox? Radši budu hrát hokej. Je dobře, že můžu hrát a moc se těším i na mistrovství.

Vraťme se ještě k zápasu s Vítkovicemi. V Česku je běžné, že se platí do týmové kasy skoro za všechno. Bude tě ale něco stát první zápas a první gól Vítkovicím do pokladny reprezentace Austrálie?

Je pravda, že v Česku je takový zvyk, ale v Austrálii ne. A já můžu být rád, že to tak nemáme, protože kdyby to tak bylo, asi by mi kluci dali pořádnou pálku (smích).

Počet návštěv: 1994, Vydáno: 12.04.2012