Od příchodu obránce Karola Slobody do Vítkovic uplynul již měsíc. Osmadvacetiletý slovenský zadák měl možnost se s týmem sžít a zatím je v kádru úřadujícího vicemistra extraligy nadmíru spokojen.
Krátce po svém přestupu jsi zmínil, že se do Vítkovic těšíš. S odstupem jednoho měsíce, naplňují se tvá očekávání?
Já si myslím, že určitě ano. Mužstvo je velice dobré, kluci mě mezi sebe přijali prakticky okamžitě a to mě hodně těší. Je tady skvělá parta, výborní trenéři, prostě parádní atmosféra a já v tuhle chvíli můžu říct, že jsem ve Vítkovicích velmi spokojený.
Jak vlastně probíhala jednání o tvém přestupu do Vítkovic?
Měl jsem nějaké nabídky z různých klubů. Na poslední chvíli se ale ozvali z Vítkovic, že by měli o mě zájem a já jsem nepřemýšlel ani minutu, dá se říci. Měl jsem sice ještě rok smlouvu ve Varech, ale to se vyřešilo normálním přestupem. Oni už o mě přestali mít zájem a já jsem hodně rád, že jsem mohl přejít do Ostravy, do Vítkovic. Podle mě je tady velice dobré mužstvo, hodně mladých kluků a myslím, že je tady velký potenciál.
Už delší dobu se ve Vítkovicích drží početná slovenská kolonie. Hrála tato skutečnost nějakou roli ve tvém rozhodování?
Abych pravdu řekl, tak ani ne. Já jsem se nedíval na národnostní složení týmu, zajímalo mě, jaké mužstvo jako celek tady je a nejdůležitější pro mě bylo, že zůstanu v české extralize.
Pocházíš z Bratislavy, což znamená, že asi pravidelně nedojíždíš. Jak jsi na tom s bydlením v Ostravě?
Našel jsem si tady byt, teď ho zařizujeme a od nového měsíce bychom se tam měli s rodinou nastěhovat. Takže je to v pohodě.
Vítkovice pro tebe nejsou až tak neznámým prostředím, vždyť v předešlých třech letech jsi proti nim dvakrát bojoval v play off za Slavii, jak na tyto série vzpomínáš?
Tak, ta první série byla pro nás tehdy hodně dobrá. Prohrávali jsme jedna tři na zápasy a podařilo se nám to otočit a postoupit, takže na tohle se mi vzpomíná dobře. Rok potom to bylo už trošku horší, když jsme vyhráli jen jeden zápas (úsměv).
Už dříve jsi zmínil, že roky ve Slavii považuješ zatím za jedno z nejúspěšnějších období v kariéře...
Na Slavii se mi celkově velmi dobře vzpomíná. Zažil jsem tam velmi dobré tři roky a pokaždé jsme skončili s medailí. Byl tam bronz, stříbro i mistrovský titul. S těmi lety jsem hodně spokojený.
Minulou sezonu jsi už nepůsobil na Slavii nýbrž v Karlových Varech. Jak z vlastního pohledu hodnotíš uplynulý extraligový ročník?
No... Hokej je takový, že jednou jste nahoře, podruhé dole. Minulá sezona byl ta, kdy jsem byl spíš na té horší straně. Na působení ve Varech nemám příliš dobré vzpomínky a rád bych to měl co nejdříve za sebou.
To je zajímavé. V čem vidíš příčinu neúspěšné sezony?
Bylo toho více. Byl jsem i delší dobu zraněný, kdy jsem měl otok na chrupavce kotníku. Měl jsem s tím dost velké problémy celý rok. Ani jsme si moc nesedli s trenérem... Prostě těch příčin bylo víc, ale už je to za mnou a neřeším, co bylo. Teď jsem ve Vítkovicích a to je pro mě důležité.
V tuto chvíli máte za sebou měsíc letní přípravy, kterou mnoho hráčů v lásce příliš nemá. Jak ty osobně přijímáš vítkovické tréninkové dávky?
Každá příprava je jiná. Když bych to porovnal s minulým rokem, tak tehdy jsme v Karlových Varech hodně jezdili na kole. Tady ve Vítkovicích se zase hodně běhá, ale spíše na rychlost, sprinty, dynamika. Je to pestré. Já si v žádném případě ale nemůžu stěžovat, příprava na suchu k hokeji patří.
Trenéři se ale snaží přípravu i svým způsobem zpříjemnit, například badmintonovým turnajem...
Samozřejmě tohle byla velice příjemná akce. Bylo tam hodně legrace, ale přitom jsme v podstatě taky trénovali. Podle mě jsme se dost odreagovali a taky se dobře pobavili.
Tvé první opravdové setkání s Vítkovicemi bylo vůbec trochu neobvyklé. Přípravu jste zahájili výšlapem na Pustevny společně s fanoušky. Jak jsi vnímal tuto akci?
Popravdě řečeno, nikdy jsem nikde nic podobného nezažil, že by se takhle šlo společně s fanoušky. To bylo opravdu poprvé v životě, takový výšlap. Ale za sebe musím říct, že to bylo dobré. Velice příjemně mě to překvapilo a hodně se mi to líbilo.
Počet návštěv: 2609, Vydáno: 23.06.2011