Kapitán mistrů 1981 Jaroslav Lyčka oslavil šedesátku

Řízný bek a jeden ze základních pilířů vítkovického mužstva sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Tak si Jaroslava Lyčku pamatují hokejoví fanoušci. Odchovanec ostravského hokeje oslavil v pátek 60. narozeniny. HC VÍTKOVICE STEEL srdečně gratuluje.

Je až neuvěřitelné, jak čas letí. Není to tak dávno, co fandové na stařičkém stadionu Josefa Kotase tleskali obětavým obranným zákrokům blonďáka ve vítkovickém dresu s číslem 2 na zádech a s neodmyslitelným krytem na bradě. Onen blonďatý řízný bek byl Jaroslav Lyčka, jeden z nejvěrnějších vítkovických hráčů, který v pátek 7. října oslavil už své 60. narozeniny.

Jaroslav Lyčka byl a je Vítkovičákem každým coulem. S hokejem začínal ve Vítkovicích a po celý hokejový život jim byl věrný. Do kádru A-mužstva se probojoval ještě před dovršením dvaceti let. Dveře tehdy druholigového kádru pootevřel v sezoně 1969/1970 a v pozdějších letech se stal jednou z hlavních opor týmu Rytíře Vítka.

Jaroslav Lyčka stál u všech velkých a klíčových okamžiků 70. a začátku 80. let, kdy se Vítkovice nejprve vzpamatovávaly z šestileté druholigové anabáze, poté začaly budovat konkurenceschopné mužstvo, jehož vrcholem byl rok 1981 a zisk mistrovského titulu.

Právě v oné památné sezoně 1980/1981 byl už Jaroslav Lyčka zkušeným tahounem mužstva. Zhruba v polovině sezony převzal po Ladislavu Svozilovi kapitánské céčko a nakonec se mu podařilo mužstvo dovést k vytouženému titulu. V rozhodujícím zápase v Gottwaldově, ve kterém Vítkovice prohrávaly 0:1, nastřelil břevno a od tohoto okamžiku se obraz hry začal měnit ve prospěch Ostravanů, až skončil výsledkem 4:2 pro novopečené mistry ligy.

Zisk zlata ale kariéru Jaroslava Lyčky neukončil. Jako zkušený třicátník pokračoval, v roce 1983 zkompletoval svou ligovou medailovou sbírku (bronz 1979, zlato 1981 a stříbro 1983). Až pak přišla nepříjemná sezona 1984/1985, kdy se Vítkovice musely rozloučit s první ligou. V následujícím ročníku si tým předsevzal návrat mezi ligovou elitu, a to se nakonec podařilo. Pro Jaroslava Lyčku to byl po sezoně 1972/1973 druhý postup z druhé ligy do nejvyšší soutěže. Pětatřicetiletý obránce jej hodnotil slovy: „Pobyt v národní lize a kvalifikaci nebyl určitě tak snadný, jak to na pohled vypadá. Návrat je asi mým posledním šťastným okamžikem, proto si ho tolik vážím. Kdo ví, zda to nebylo loučení s vrcholovým hokejem nadobro...“ A ono bylo. Jaroslav Lyčka tehdy pověsil brusle na pomyslný hřebík. Tedy ty ligové.

V následujících sezonách hrál ve Velké Británii za Dundee Rockets a pak za Lee Valley Lions. Kariéru ukončil v roce 1989.

Jaroslav Lyčka se ale prosadil i na mezinárodním poli. V letech 1977 a 1978 oblékal i dres národního mužstva, ovšem do nominací na mistrovství světa se mu prorazit nepodařilo.

Také dnes zůstává Jaroslav Lyčka usměvavým dobrosrdečným člověkem a velkým fanouškem vítkovického hokeje. Fandové jej mohli ve vítkovickém dresu vidět na ploše ČEZ Arény 4. února 2011 při vzpomínkové akci k 30. výročí zisku mistrovského titulu.

Panu Jaroslavu Lyčkovi přeje celý HC VÍTKOVICE STEEL dodatečně hodně zdraví, štěstí a úspěchů k jeho 60. narozeninám.

Počet návštěv: 833, Vydáno: 10.10.2011