Marek Malík: Podali jsme kvalitní výkon, odehráli jsme skvělý turnaj

Slavný Spengler Cup je pro Vítkovice minulostí. Ostravský klub jej zakončil na fantastickém třetím místě, což je pro český klub největší úspěch od sparťanského finále 2004. Jedním z nejlepších hráčů svého týmu na Spengler Cupu byl vyhlášen Marek Malík, který po celý turnaj nosil na svém dresu kapitánské „C“.

Na Spengler Cupu jste sice nepostoupili přes finále, ale uhráli jste třetí místo, což je pro český i vítkovický hokej obrovský úspěch.

Také si to myslím. Podle mě jsme, možná kromě první třetiny s Kanadou, podali velice dobrý, bojovný a statečný výkon. A to i přestože nám chyběli kluci ze základní sestavy a na Spengler Cupu si tak zahráli mladší hráči. Rozhodně se nemáme za co stydět. Podali jsme kvalitní výkon. Tři zápasy byly z naší strany hodně dobré a možná v náš neprospěch v těch zápasech proti Davosu rozhodovali maličkosti jako ne moc velké zkušenosti s konfrontacemi s předními evropskými týmy. To nám možná chybí, ale teď jsme měli šanci tyto zkušenosti získat a udělat dobré jméno vítkovickému a potažmo i českému hokeji na tak skvělém turnaji, jakým Spengler Cup je. A myslím,  že se nám to podařilo.

Zmínil jsi určité maličkosti, které hovořily ve váš neprospěch. Co podle tebe dále rozhodlo o tom, že právě v semifinále byl Davos o ten jeden krůček lepší a tím postoupil do finále?

Možná do toho promluvily i síly. Přece jen jsme hráli čtvrtý zápas v pěti dnech. Oni měli na druhou stranu trochu oraz a o jeden zápas méně. Už jsem taky mluvil o tom, že ta nadmořská výška, ve které se Davos nachází, je pro lidi, kteří na to nejsou zvyklí, obrovské zlo. Myslím, že HCD využil od všeho něco, více aktuálních sil, více zkušeností s velkým evropským hokejem a samozřejmě má také velice kvalitní tým plný výborných hráčů. Davos je lepší průměr, ne-li úplná špička v Evropě, takže i tato síla hovořila v jeho prospěch. I tak ale myslím, že jsme s ním odehráli dva velice dobré zápasy a rozhodně se nemáme za co stydět, i přesto, že se prohrálo.

Měl jsi možnost po celý turnaj na svém dresu nosit kapitánské „céčko“. Co pro tebe znamenalo, být kapitánem na takovém turnaji, jakým je Spengler Cup?

Samozřejmě je to čest, ale pro mě nebo pro tým to v podstatě nic neznamenalo. Vítkovickým kapitánem vždycky byl, je a bude jenom Jirka Burger, a to bez ohledu na to, že jsem měl céčko na dresu já. Tady na Spengler Cupu jsem ho dostal jen kvůli jazyku, protože Jirka si v angličtině moc nevěřil, a tak pro případ, že by bylo potřeba něco diskutovat s rozhodčími, dostal jsem céčko já. Bral jsem to jenom takhle, kapitánem je Jirka a na tom se nic nezmění.

Jsi lídr vítkovické obrany jak na ledě, tak mimo něj. Právě do zadních řad přibyli na Spengler Cupu dva švýcarští hráči – Gian-Andrea Randegger a Franco Collenberg. Jak si podle tebe vedli ve vítkovickém dresu?

Oba byli pro nás velkým přínosem. Uhráli si své, nekazili, rychle rozehrávali puky dopředu. Oba jsou velice kvalitní bruslaři. Celému týmu, celým Vítkovicím obrovsky pomohli, protože my máme dlouhodobě zraněné tři naše klíčové beky, za které musí naskakovat mladí kluci, takže pomoc těchto dvou švýcarských kluků byla pro nás hodně žádoucí a byla pro nás velkým přínosem, to bez pochyby. Jejich výkon byl opravdu nadprůměrný.

Zapadli také do vaší výborné party, kterou v týmu máte?

Bez jediného problému. Gian-Andrea je trošku tišší kluk, Franco je zase takový správný blázen, velký hecíř a srdcař. Oba jsou velice dobří kluci i jen takhle na pokecání, jak se říká, takže zapadli výborně mezi nás.

Spengler Cup jste sice ukončili prohrou, ale to konečné rozloučení vám připravila aplaudující vyprodaná aréna, kde všichni fanoušci Davosu hlasitě skandovali jméno Vítkovic. Jak vám v tu chvíli bylo po těle?

Bylo to skvělé, neuvěřitelné. Já myslím, že to je to pravé oznámkování našeho výkonu. Jestliže fanoušci soupeře, i ti skalní, vám tleskají ve stoje a skandují jméno vašeho týmu, je to obrázek toho, že jste podali velice dobrý výkon, který ocenil i soupeř. Na mě osobně a myslím, že i na ostatních klucích to zanechalo hodně pozitivní dojem. Na to, jak jsme sem do Davosu jeli s různými otazníky v hlavách – jak si poradíme s marodkou, se soupeři, s nadmořskou výškou – tak jsme odehráli parádní turnaj, ze kterého můžeme jen těžit. Hlavně pro mladé kluky to byla zkušenost k nezaplacení, která se strašně dlouho nemusí opakovat. Musíme a chceme z toho vytěžit maximum. A jestliže se náš výkon fanouškům soupeře – Davosu – líbil natolik, že byli ochotní nám ve stoje zatleskat a zakřičet si Vítkovice, tak je to pro nás hodně vysoké ocenění, kterého si nesmírně vážíme.

Myslíš, že se dají tato pozitiva přenést už do extraligy, která pro vás velice brzy opět začne?

To nevím, nejsem to schopný takhle dopředu posoudit. Extraliga je něco jiného, jinačí soupeři, jinačí podmínky. Na jednu stranu to možné je, což by bylo super. Ale na druhou stranu musíme brát v potaz, že nás v lednu čeká taková porce zápasů, že nám to může klidně i paradoxně uškodit. Máme toho hodně a na Spengler Cupu jsme hráli na maximum, což znamená, že jsme zde nechali i dost sil. Ale dali jsme se na to a musíme se s tím porvat. Já doufám, že se v těchto pesimistických prognózách mýlím, a že do ligy vstoupíme velice dobře a zase budeme vyhrávat.

Počet návštěv: 2128, Vydáno: 31.12.2011